Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
Všeobecné úvahy
Podpěrnými body elektrických sítích rozumíme stožáry, střeš-
níky zední konzole, jež používáme pro stavby sítí nn.4.
190
.
Jak již dříve uvedeno, stavíme sítě stožárech, střešnících zedních
konzolách podle toho rozlišujeme hlavní druhy sítí nn. Všude tam, kde způsob zastavění obce dovoluje, do
poručuje dávat přednost síti střešníkové, tedy umísťovat vodiče na
střešníky zední konzoly. y
7.1. kombinace těchto tří druhů,
tedy sítě smíšené. Tyto normy měl každý projektant
dobře znát, aby byl schopen pomocí jejich kombinace sestavovat nej
vhodnější tvary podpěrných bodů, které nejlépe vyhovují danému umístění
vsítinn.
Stejná situace může nastat při narušení krytiny objektu. Tyto typy pod
pěrných bodů můžeme rozdělit tří kategorií:
a) stožáry dřevěné, betonové ocelové,
b) střešníky,
c) zední ocelové konzoly rovné, odbočné koncové.
7. Rozeznáváme
sítě sloupové, střešníkové konzolové, popř.4. Druhy stožárů
Stožáry pro elektrické sítě dělíme stejně jako stožáry pro elektrické
sítě tří základních skupin:
a) stožáry železobetonové,
b) stožáry dřevěné,
c) stožáry příhradové.7.4.
V současné době typizace těchto podpěrných bodů tak pokročila, že
máme dispozici rozsáhlou síť norem, které určují jak materiál, tak
i tvar technologii stožárů konzol.
Střešníková síť výhodnější než ostatní druhy sítí: podpěrné body
nepřekážejí komunikacím, ani využívání pozemků, celá síť včetně
domovních přípojek levnější, údržba stazší. Střešníková síť však nachází
menší pochopení majitelů objektů, protože nebezpečí, zdivo bude
střešníkem narušeno bude trhat následkem zatékání dešťové vody.2.
Jejich použití dáno jednak terénem jednak výsledným vrcholovým
tahem stožár
