Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 94 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
8. kap. praxi setkáme názvy „plný most“, „plný můstek“ „full-bridge“ pro toto
zapojení.16 Čtyřkvadrantový můstek
Často používané zapojení čtyřkvadrantového můstku jedinou větví zdrojem vyvedeným
středem.2 Způsoby řízení čtyřkvadrantového můstku
Řízení měniče obr.6b) podle
toho, kde uvažujeme vstup kde výstup. Celkem tedy existují čtyři možnosti. Pro taková zapojení čtyřkvadrantového
měniče praxi používá někdy název „poloviční most“, „poloviční můstek“ „half-bridge“.
Měnič zvyšující tvoří základní prvek aktivních síťových usměrňovačů. motorem používá téměř výlučně měnič snižující napětí.
8. Tlumivku tak zahrneme zátěže, čímž
. Napětí u2(t) tedy
uvažujeme ještě před tlumivkou, tj. Podrobněji
viz.
Při kreslení průběhu napětí proudů měniči použijeme značení obr. praxi setkáme můstkovými variantami měničů obr. Výstup pak oproti tomuto středu. 8. 8.11.6a) resp.3 . Oba způsoby lze dále dělit na
systém spínáním obou tranzistorů větvi, nebo spínáním jednoho, tzv. Jsou obvody, které ze
střídavého (harmonického) síťového vstupního napětí vytváří stejnosměrné výstupní napětí při
dodržení sinusového tvaru odebíraného fázového proudu (tj. Chceme-li mít možnost dosahovat napětí obou polarit, musíme měniče
zapojit můstku.5.
8.
8. 8. Napětí může být obojí polarity. Proto měnič schopen vést proud zátěže I2
oběma směry.
Ve stejnosměrných pohonech ss. Pojem „větev“ byl definován kap.17. Měnič tedy umí pracovat všech kvadrantech
VA roviny. Sestává dvou větví. 8.11.16 může být buď bipolární nebo unipolární. Střed
napětí pak realizuje buď skutečným použitím dvou zdrojů polovičním napětím nebo často jako
kapacitní dělič.2 jako paralelní kombinace horního dolního spínače.
uVB
U1
TAH
L
u2
i1
TBD
D2
D3 TBH
D4
=
=
D1
TAD
X Y
uVA
i2
,I2
U1
U1
2
2
Obr. aktuálního tranzistoru ve
větvi.16.11 Měniče můstkové
Všechny měniče předchozích kapitol umožňují dosáhnout výstupního napětí jen jediné polarity (buď
stejné jako nebo opačné). 8.94
Použití Čukova měniče vhodné spíše pro malá napětí (baterie), chceme-li vytvořit napětí opačné
polarity velikostí menší nebo srovnatelnou U1. mezi výstupy obou větví. žádné nabíjecí proudové impulsy
s velkou efektivní hodnotou, jako klasického usměrňovače sběrným kondenzátorem).1 Čtyřkvadrantový můstek
Schéma silového obvodu obr. Funkce naprosto shodná „plnou“ variantou obrázku
8.11. 8. 8.16, ovšem pouze polovičním napětím meziobvodu
