Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 93 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
rušení. Pro invertované napětí menší větší než
U1 lze rozhodnout mezi měničem společnou tlumivkou (ekonomicky výhodnější jediná tlumivka,
ale impulsní charakter proudů, tj.
2) Napěťové namáhání polovodičů teoreticky rovno výstupnímu napětí, což mírná výhoda
oproti měniči společnou tlumivkou Čukovu měniči.
2) Napěťové namáhání polovodičů teoreticky rovno pouze vstupnímu napětí, což výhoda oproti
měniči společnou tlumivkou Čukovu měniči.
Měnič společnou tlumivkou (invertující měnič, blokující měnič):
1) Výstupní vstupní proud mají impulsní charakter, navíc při použití kondanzátoru (při použití
zátěže motorem) zde impulsní proud tímto kondenzátorem jako Čukova měniče.
2) Napěťové namáhání měniče teoreticky rovno součtu vstupního výstupního napětí, tedy vždy
větší než vstupní než výstupní.
Čukův měnič:
1) Vstupní výstupní proud mají jen malé zvlnění, způsobují tedy jen velmi malé vf.
3) Při konstantní střídě úplném odlehčení měniče roste výstupní napětí nakontrolovatelně do
nekonečna. Velké napěťové namáhání obou těchto měničů
znesnadňuje (spíše znemožňuje) jejich použití pro zpracování usměrněného napětí sítě nn. nevýhoda.
4) Měnič obsahuje jedinou tlumivku (nebo žádnou případě motoru).
4) Měnič obsahuje dvě tlumivky, což nevýhoda srovnání měničem společnou tlumivkou.
4) Měnič obsahuje jedinou tlumivku.
4) Měnič obsahuje jedinou tlumivku.93
8. Avšak proud kondenzátorem stejně
impulsní zůstává vf.
Z popsaných vlastností zřejmé, pro účely jednoznačně nejvýhodnější měnič snižující,
nepotřebujeme-li ovšem napětí opačné polarity než U1.
2) Napěťové namáhání polovodičů stejné jako měniče společnou tlumivkou tedy
nevýhodné.
3) Při konstantní střídě úplném odlehčení měniče vzroste výstupní napětí jen hodnotu
vstupního napětí U1.
Čukův měnič bývá někdy poněkud přeceňován.
Měnič zvyšující:
1) Výstupní proud měniče impulsní charakter, způsobuje rušení, neexistuje však žádný
kapacitní impulsní proud rozdíl měniče Čukova. obou nevýhodné velké napěťové současně i
proudové namáhání polovodičů při U1. Proudové napěťové namáhání polovodičů měniče se
společnou tlumivkou Čukova měniče shodné.10 Vlastnosti použití měničů snižujících, zvyšujících, se
společnou tlumivkou Čukova měniče
Měnič snižující:
1) Vstupní proud měniče impulsní charakter, způsobuje rušení, neexistuje však žádný
kapacitní impulsní proud jako Čukově měniči.
3) Při konstantní střídě úplném odlehčení měniče roste výstupní napětí nekontrolovatelně do
nekonečna. větší rušení) Čukovým měničem (dvě tlumivky, ale hladký průběh
vstupního výstupního proudu).
3) Při konstantní střídě úplném odlehčení měniče roste výstupní napětí nekontrolovatelně do
nekonečna. rušení způsobuje. Zato
však proud kondenzátorem impulsní charakter způsobuje rušení.
. Jedinou jeho výhodou spojitost vstupního i
výstupního proudu tedy menší rušení jimi způsobené
