Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 47 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
jádro bez mezery. 3. čistě vzduchovou cívkou toto nebylo možné.1). procházejícím proudu. Feromagnetická část magnetického obvodu zde slouží pouze jako jakési pólové nástavce, umožňující realizovat vzduchovou mezeru definované malé délky definovaného průřezu při jinak velkých rozměrech vinutí cívky. 2) Bude-li lv>>lFe/µr. vztah (4. Stačí počítat buď vztahem (4.9a) nebo (4. vztah (3. Je-li hodnota φµpoč rovnici (3. Indukčnost cívky bude tedy podstatě nezávislá vlastnostech feromagnetika tedy proudově nezávislá. Součin souvisí objemovou hustotou energie.10) nebo odhadnout jako konstantu (1000 2000 pro transformátorové plechy, 1800 pro feritový materiál H21) pak užít vztah (4.9b) vyjádříme součin LIm 2 :       += v r Fem m l lSB LI µµ0 2 2 (4.6) kap. síťové napájecí transformátory) tak transformátorů měničích propustného typu. Proto indukčnost cívky bude proudu silně závislá.11) Levá strana rovnice (mající fyzikálně rozměr energie) popisuje zadané veličiny cívky, pravá strana pak obsahuje rozměry jádra lFe při daném dovoleném Bm. rovnice (4. 4. fyzikální vysvětlení toho, proč může být nyní jádro menší.9b).1). primární vinutí transformátoru) vřadíme jakoukoli vzduchovou mezeru nebo celé feromagnetické jádro zcela vyjmeme, nemá žádný vliv velikost sycení. kap.4). Povšimněme ještě jedné zajímavé důležité souvislosti, která týká transformátorů: Vzduchová mezera ovlivňuje sycení tlumivky proto, při jejím zařazení klesne indukčnost, zatímco proud i(t) nezmění, viz (4. Navíc vodivost magnetického obvodu nyní dána jen vodivostí feromagnetického jádra díky výše zmiňované závislosti µr(B) bude silně závislá na indukci tj. použitelný režim, musíme se ovšem smířit jistou závislostí indukčnosti proudu. Rovnice (3. Žádná vzduchová mezera tam nedokáže sycení změnit. Proveďme diskusi této rovnice: 1) Bude-li tj. Pouze tím klesne indukčnost vzroste magnetizační proud (viz.4) nulová, pak sycení jádra úměrné pouze integrálu napětí viz. Pak pro dosažení daného součinu LIm 2 potřebujeme velký součin lFe tj. 3) Bude-li srovnatelné lFe/µr.1. Napětí tlumivce tím změní podle (4. objemné těžké jádro. případ jak transformátoru čistě napěťovým buzením, zdrojem napětí (např.47 Pro běžný výpočet vyhlazovací tlumivky tento zpřesňující výpočet téměř zbytečný. Čím větší relativní permeabilita materiálu jádra, tím větší musí být tento součin lFe. Tlumivka tedy buzena proudově, zdrojem proudu. díky velkému magnetickému odporu velká intenzita pole daleko větší než feromagnetické části obvodu. Jde kompromis mezi 2). Pak pochopitelně stačí menší lFe SFe pro dosažení daného součinu LIm 2 , tedy menší jádro.4). Pokud napěťově buzené cívky (což např. Většina energie magnetického pole tedy soustředěna prostoru vzduchové mezery. Navíc RFe proto celkovou magnetickou vodivost magnetický odpor feromagnetika RFe nepatrný vliv.2 Důsledky význam použití vzduchové mezery Zamysleme nyní znovu nad funkcí vlivem vzduchové mezery. Mezera tedy vedle zmenšení rozměrů jádra navíc plní stabilizační funkci. .1 a (4.1 neodporují. Součin indukčnosti magnetizačního proudu ale nezmění proto ani sycení při vřazení mezery nezmění, viz.6) kap. 3.4) kap. 4. 3. Nesmíme ovšem překročit Bm, pak totiž klesla úvodní předpokládaná nerovnost lFe/µr přestala platit! mezeře sice stejná indukce jako feromagnetické části, ale díky malé permeabilitě tj. „napěťového“ buzení cívky (případ transformátoru) dojde vlivem vzduchové mezery pouze nárůstu proudu (magnetizačního), neboť klesla indukčnost