Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4) nulová. kap.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. Dále nastává např. 4.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.4):
NS
LI
B ss
poc (4.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. 9. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. předmagnetizace tj. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. proud.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. tomu dochází např. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss.
impulsně regulované svářečky. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.4), nikoliv (3.2.
4. 3.
Pozn.4).4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. kap.
3. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4.
b) Jedná-li cívku takových stř.5).6) kap.2. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti.
Vztah (3.4 c). Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. složené transformátorových plechů. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).
4. kap. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.6). proud pracovního bodu. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru. 3. U
jiných transformátorů bez ss.
.2).2. kap. 3.
b) Dle (4. blokujícího měniče
s transformátorem (kap.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. hodnotou Im.3). Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). 9.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost)
