Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 48 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. 4.3 Volba feromagnetického materiálu a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. Dále nastává např. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). 4. impulsně regulované svářečky.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla - elektromagnet).4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. složené transformátorových plechů. síťových transformátorů nebo pulsních měničích „propustného typu“ (viz. U jiných transformátorů bez ss.12) Tok jádře pak dán vztahem (3. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti, nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. kap.4).4), nikoliv (3.48 Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. Nijak neovlivňuje napěťové poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí vztahu (4.3).2. Bod sycení bude pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty (viz. Celá tlumivka bude menší i lehčí než feritová navíc nebude křehká. kap. Taková konfigurace transformátoru nastává např. b) Dle (4.6) kap. předmagnetizace tj. teče-li napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. neexistuje nich magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové indukčnosti. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes primární vinutí teče klidový ss. Vztah (3. 9.4): NS LI B ss poc (4. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.4 c).5). Pozn.1 pak rozšíří tvar: ( ) ( ) SN LI SN dttu tB ss 11 1 += (4. těchto důvodů lze pro velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. 3. 9. Výhodou oproti feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. kap.2. 4. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz.3) vhodné velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0).2. 3.2).4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení Bm, protéká-li proud max.6). Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. proud. b) Jedná-li cívku takových stř. proud pracovního bodu. . obvodu, pak změny proudu budou relativně malé, proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). hodnotou Im. Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. tomu dochází např. blokujícího měniče s transformátorem (kap. 3.13) Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). kap.4) nulová