Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). proud. 3.2).5).12)
Tok jádře pak dán vztahem (3. 4. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz.
b) Jedná-li cívku takových stř. tomu dochází např.
b) Dle (4. kap.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).4) nulová. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. 9.
. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS.6).48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.4):
NS
LI
B ss
poc (4.4), nikoliv (3.6) kap. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz.2.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. Dále nastává např.
impulsně regulované svářečky.4 c). kap.2. složené transformátorových plechů.2. předmagnetizace tj. kap. blokujícího měniče
s transformátorem (kap.
4.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap.
Vztah (3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. U
jiných transformátorů bez ss. proud pracovního bodu. 3. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti.4). kap.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz. 3. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). hodnotou Im. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.3). 9.
Pozn.
3. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo
