Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
proud pracovního bodu.4):
NS
LI
B ss
poc (4.
b) Jedná-li cívku takových stř. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo.2. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. kap. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. 3.4).
3. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4.
. kap. Dále nastává např.
b) Dle (4.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. tomu dochází např. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. hodnotou Im.2.2. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz. 3. 9.
impulsně regulované svářečky. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru. složené transformátorových plechů.
4. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. 3.
Pozn. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0).4), nikoliv (3. Nesprávný odhad odhalíme bodě e).13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost).4 c). předmagnetizace tj.4) nulová. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz.3).
4.5).
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. U
jiných transformátorů bez ss.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss.6).2). Taková konfigurace
transformátoru nastává např. 4. proud. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss.
Vztah (3. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). 9.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet). kap. blokujícího měniče
s transformátorem (kap.6) kap.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká. kap
