Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4 c). tomu dochází např.
Vztah (3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.
. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. hodnotou Im. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4.6) kap. blokujícího měniče
s transformátorem (kap.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet). Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.
4. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti. 3. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. proud pracovního bodu.2). Dále nastává např.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. 4.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). 9.4), nikoliv (3.4). U
jiných transformátorů bez ss. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. proud.2. složené transformátorových plechů. kap.4) nulová. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. kap. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. předmagnetizace tj. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4.5). 3.
4. 3.6).
impulsně regulované svářečky.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.3). 9.
b) Jedná-li cívku takových stř.2.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max.
b) Dle (4. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.2. kap. kap.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz.
3.4):
NS
LI
B ss
poc (4.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap.
Pozn. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss
