Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
6).1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf. blokujícího měniče
s transformátorem (kap. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. tomu dochází např. složené transformátorových plechů.4):
NS
LI
B ss
poc (4. hodnotou Im. U
jiných transformátorů bez ss. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti.
Vztah (3. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. 3. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. 9.4 c).4) nulová. předmagnetizace tj.2.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. kap.
4.
3. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).4), nikoliv (3.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká.2.5). 4. kap.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. 3.
Pozn. 9. proud pracovního bodu. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. proud.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz.2.2). Nesprávný odhad odhalíme bodě e). kap.
b) Dle (4. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max.6) kap. Dále nastává např.
.
4. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.4). kap.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).
b) Jedná-li cívku takových stř.
impulsně regulované svářečky.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost).48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3. 3.3)
