Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4.
4.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. proud pracovního bodu.
.
impulsně regulované svářečky.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost).: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0).2. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. předmagnetizace tj. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz.
b) Jedná-li cívku takových stř. kap.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. Dále nastává např. kap. 4.2.
Pozn. složené transformátorových plechů.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. kap. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.6) kap. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf. 3.
4. 9. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz.
b) Dle (4.2).4) nulová. 3. hodnotou Im. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS.2. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj.6).4):
NS
LI
B ss
poc (4. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.3).
3.4).
Vztah (3. kap. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká.4 c).4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max.4), nikoliv (3. 9.5). U
jiných transformátorů bez ss. blokujícího měniče
s transformátorem (kap. 3. tomu dochází např. proud. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss
