Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. Taková konfigurace
transformátoru nastává např.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.5).: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet). neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti. proud. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). složené transformátorových plechů.6) kap.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss.4) nulová.
impulsně regulované svářečky. kap. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. U
jiných transformátorů bez ss.6).3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). 4. kap.4 c). 9.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS.
4. proud pracovního bodu. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.2).2.
Vztah (3.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.4), nikoliv (3.
. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. 3. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4.4). těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.4):
NS
LI
B ss
poc (4.
Pozn.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. hodnotou Im. kap. blokujícího měniče
s transformátorem (kap. Dále nastává např.
b) Jedná-li cívku takových stř. kap.
3. 3.3). 3. 9. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo.2. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.2. předmagnetizace tj.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. Nesprávný odhad odhalíme bodě e).
b) Dle (4. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).
4. tomu dochází např. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz
