Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 48 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
blokujícího měniče s transformátorem (kap. U jiných transformátorů bez ss. hodnotou Im. síťových transformátorů nebo pulsních měničích „propustného typu“ (viz. Nijak neovlivňuje napěťové poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí vztahu (4. kap. proud. 3.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap.2. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. 3.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. Bod sycení bude pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty (viz.48 Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. Celá tlumivka bude menší i lehčí než feritová navíc nebude křehká.6). 3. Taková konfigurace transformátoru nastává např.4), nikoliv (3.2. kap.4). proud pracovního bodu. neexistuje nich magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové indukčnosti.4) nulová. Pozn. Dále nastává např.3) vhodné velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0).4): NS LI B ss poc (4. Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla - elektromagnet). Velikost přitom odhadujeme zkušenosti, nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. 4. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes primární vinutí teče klidový ss. teče-li napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. .12) Tok jádře pak dán vztahem (3. kap. impulsně regulované svářečky.4 c).6) kap. 9. 4. těchto důvodů lze pro velké kmitočty použít jádro „železné“ tj.3).13) Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost).5). 4. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). obvodu, pak změny proudu budou relativně malé, proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). 3. složené transformátorových plechů.3 Volba feromagnetického materiálu a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss.1 pak rozšíří tvar: ( ) ( ) SN LI SN dttu tB ss 11 1 += (4.2. Výhodou oproti feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. kap. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru. b) Jedná-li cívku takových stř. tomu dochází např. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení Bm, protéká-li proud max. předmagnetizace tj. Vztah (3. 9.2). b) Dle (4. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf