Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 48 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
teče-li napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. 3. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes primární vinutí teče klidový ss. 9.6). Pozn. Nijak neovlivňuje napěťové poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí vztahu (4. U jiných transformátorů bez ss. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. 4. . Výhodou oproti feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. předmagnetizace tj. kap. b) Jedná-li cívku takových stř. tomu dochází např.3) vhodné velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). Taková konfigurace transformátoru nastává např. 4.4): NS LI B ss poc (4. hodnotou Im. 3. proud pracovního bodu.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení Bm, protéká-li proud max. těchto důvodů lze pro velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. Bod sycení bude pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty (viz. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). obvodu, pak změny proudu budou relativně malé, proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace). 3.13) Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu. 9.48 Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3.2. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.3 Volba feromagnetického materiálu a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. Velikost přitom odhadujeme zkušenosti, nemáme-li zkušenost, tak zkusmo. kap.2). Vztah (3.2.4), nikoliv (3. Dále nastává např. proud. impulsně regulované svářečky.1 pak rozšíří tvar: ( ) ( ) SN LI SN dttu tB ss 11 1 += (4.3). Celá tlumivka bude menší i lehčí než feritová navíc nebude křehká.4). b) Dle (4.4 c).: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla - elektromagnet).2. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru.12) Tok jádře pak dán vztahem (3. blokujícího měniče s transformátorem (kap. 3.6) kap.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. 4. kap. síťových transformátorů nebo pulsních měničích „propustného typu“ (viz.4) nulová. neexistuje nich magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové indukčnosti. kap.5). složené transformátorových plechů