Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. blokujícího měniče
s transformátorem (kap. těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj.
4.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. 3. tomu dochází např. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz. Nesprávný odhad odhalíme bodě e).2. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4. 9. Taková konfigurace
transformátoru nastává např. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti.: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).
impulsně regulované svářečky.
3.3). teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss. složené transformátorových plechů.6).2. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4.
Vztah (3. kap.4):
NS
LI
B ss
poc (4.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4. 9. U
jiných transformátorů bez ss.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.
b) Dle (4. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss.
.4) nulová. 3.4).5). Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap.
Pozn.6) kap.2. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. předmagnetizace tj. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. hodnotou Im.4), nikoliv (3. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).
b) Jedná-li cívku takových stř.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. proud.4 c).2).13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). 4. proud pracovního bodu. Dále nastává např. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz. kap. kap. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká.
4. 3.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). kap
