Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 48 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
: Vzduchová mezera vzduchová jen podle názvu, praxi realizuje distančními
diamagnetickými současně dielektrickými vložkami (pozor působí velká přítlačná síla -
elektromagnet).4 c). kap. tomu dochází např. neexistuje nich
magnetizační proud jiný, než ten, který vzniká časovou integrací primárního napětí) vzduchová
mezera nejenom nesmyslná, ale navíc škodlivá tím, zvyšuje magnetizační proud rozptylové
indukčnosti. 4. teče-li
napěťově buzenou cívkou (primárním vinutím transformátoru) ještě navíc nějaký konstantní ss.
Vztah (3.4) spočteme nutný počet závitů, aby cívka požadovanou indukčností měla jádře sycení
Bm, protéká-li proud max. 3.48
Jiná situace nastává, není-li hodnota φµpoč rovnici (3. U
jiných transformátorů bez ss.4 Algoritmus návrhu cívky feromagnetickým jádrem
a) Zvolíme jádro možností nastavení vzduchové mezery, vhodného materiálu (kap. Nijak neovlivňuje napěťové
poměry, ale přesto posouvá velikost sycení určitou počáteční hodnotu, kterou lze opět určit pomocí
vztahu (4. síťových transformátorů nebo pulsních měničích
„propustného typu“ (viz.2), které jsou buzeny čistě napěťově, (tj. Dále nastává např.13)
Hodnotu ∆Bpoč lze měnit vzduchovou mezerou (měníme indukčnost). Velikost přitom odhadujeme zkušenosti,
nemáme-li zkušenost, tak zkusmo.3) vhodné
velikosti (průřez jádra průřez okna pro vinutí S0). 3.
3. Výhodou oproti
feritům větší dovolené sycení, tedy menší počet závitů, viz (4. Vzhledem malé střídavé magnetizaci bude při vysokých kmitočtech dost malá
hodnota dφ/dt tedy malé ztráty vířivými proudy (viz. těchto důvodů lze pro
velké kmitočty použít jádro „železné“ tj. Velikost Φµpoč rovna ∆BpočS. blokujícího měniče
s transformátorem (kap. kap. kap. Bod sycení bude
pohybovat malé hysterezní smyčce při velkých kmitočtech tak budou malé hysterezní ztráty
(viz.4) nulová. Celá tlumivka bude menší i
lehčí než feritová navíc nebude křehká.2). kap.1 pak rozšíří tvar:
( )
( )
SN
LI
SN
dttu
tB ss
11
1
+= (4.2.12)
Tok jádře pak dán vztahem (3.
Ten imituje permanentní magnet vřazaný magnetického obvodu.
. obvodech, kde střídavá magnetizace větší, pak větších
kmitočtech sáhneme feritovým materiálům důvodů stejných jako transformátorů, viz.4), nikoliv (3.2.
b) Jedná-li cívku takových stř. předmagnetizace tj. 3. 9. Typickou aplikací výstupní tlumivka stejnosměrné, vf.3).4).
b) Dle (4.4):
NS
LI
B ss
poc (4. Taková konfigurace
transformátoru nastává např.
4.5). 9.2. hodnotou Im. proud.6) kap.
4. proud pracovního bodu. výstupních transformátorů jednočinných zesilovačů třídy kdy přes
primární vinutí teče klidový ss. složené transformátorových plechů.
impulsně regulované svářečky.6).
Pozn. obvodu, pak změny proudu budou relativně malé,
proto změny magnetické indukce budou malé (malá střídavá magnetizace).3 Volba feromagnetického materiálu
a) Jedná-li vyhlazovací tlumivku ss. Nesprávný odhad odhalíme bodě e). těchto transformátorů tedy smysl používat vzduchovou mezeru
