Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 35 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4). toku) známe totiž zadaný průběh primárního napětí u1(t). Poznámka transformátorům obecně (nejen síťovým): Všimněme si, celém předchozím výkladu není nikde zmínka použití vzduchové mezery mag. Pro minimalizaci rozptylu jsou proto vhodná „baculatější“ jádra velkým malým (Často např.1). důležitá velká mag.1 Algoritmus návrhu Při návrhu uplatníme poznatky všech předchozích kapitol. Vhodný tvar jádra (typ) způsob vinutí (čili konstrukční uspořádání) volíme ohledem rozptyl (kap. Jádro musí mít tvar bez ostrých zlomů směru magnetického toku, nejlépe kruhový tvar, tj. vodivost jádra. Blíže jádru umístíme vinutí menším počtem závitů.3). 3. 3. určena přibližně rovnicí: R R R l S 0 µ=Λ (3.2 zamyšlení vzduchových mezerách magnetických obvodech a zde vysvětlen jediný případ, kdy smysl mezeru transformátoru použít. konci kapitoly 4.5) (což mimo jiné případ běžných napájecích transformátorů) použití mezery bezúčelné škodlivé, vede totiž vzrůstu magnetizačního proudu zvýšení rozptylových toků. Protože nelze snížit permeabilitu vzduchu, nutno upravit geometrii jádra současně zabezpečit největší poměr permeability jádra permeabilitě okolního prostředí. Nejlepšího výsledku dosáhneme toroidním jádrem velkou permeabilitou, velkým poměrem S/l a s oběma vinutími rozprostřenými rovnoměrně obvodu celého toroidu. Tyto protichůdné požadavky tvar jádra bývají kritické nutno návrhu kompromisně vyřešit. 3.29) minimalizovat rozptylovou magnetickou vodivost ΛR. zde také ukázáno, že případě platnosti předpokladu zavedeného před vztahem (3.2. rovnice (3.33) kde permeabilita vakua (µ0 4π. dána vztahem: l S r 0 µµ=Λ (3. Bifilární vinutí nejtěsnější vazbou není možno uskutečnit v případě rozdílných počtů závitů (což téměř vždy) případě nároků izolační pevnost mezi vinutími. Nestačí vysoká permeabilita µr, ale velký poměr S/l. Neznáme- . c) Velikost jádra prvním kroku volíme zkusmo nebo zkušenosti (viz.4 Návrh napájecího transformátoru 3. magnetická konstanta), jsou ekvivalentní průřez délka rozptylových cest.19), platný ovšem pro daný kmitočet typ jádra. malým l paralelně pro dosažení velkého S). b) Vypočítáme maximum funkce časového integrálu primárního napětí (maximum, amplitudu mg. obvodu jádra.18) kap. proto nutné podle (3. několik toroidů malým průměrem tj.4.10-7 H/m, tzv. Vhodné je také střídavé prokládání jednotlivých vrstev primárního sekundárního vinutí, roste však neúměrně pracnost (cena) klesá činitel plnění okna. Pomoci nám tom může vztah typu (3. 3.35 rozptylovou indukčnost. a) Podle zamýšleného kmitočtu rozhodneme pro vhodný materiál jádra (kap. Tím ale vzniká problém malého okénka pro vinutí, což znemožňuje vinout vodiči velkým průřezem přenášet tak velké výkony. Rozptylovou vodivost dále zmenšíme způsobem vinutí. toroidní jádro.34) µr relativní permeabilita materiálu, průřez jádra, střední délka siločáry. Jsou-li vinutí kostřičce, pak vineme na sebe, nikoliv vedle sebe přepážkou