Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 35 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Jádro musí mít tvar bez ostrých zlomů směru magnetického toku, nejlépe kruhový tvar, tj. konci kapitoly 4. důležitá velká mag.
Nejlepšího výsledku dosáhneme toroidním jádrem velkou permeabilitou, velkým poměrem S/l a
s oběma vinutími rozprostřenými rovnoměrně obvodu celého toroidu.3).34)
µr relativní permeabilita materiálu, průřez jádra, střední délka siločáry.29) minimalizovat rozptylovou magnetickou vodivost
ΛR.
Poznámka transformátorům obecně (nejen síťovým):
Všimněme si, celém předchozím výkladu není nikde zmínka použití vzduchové mezery mag.
Rozptylovou vodivost dále zmenšíme způsobem vinutí. rovnice (3. vodivost jádra. zde také ukázáno,
že případě platnosti předpokladu zavedeného před vztahem (3.4).18) kap.10-7
H/m, tzv.4 Návrh napájecího transformátoru
3.1 Algoritmus návrhu
Při návrhu uplatníme poznatky všech předchozích kapitol. Jsou-li vinutí kostřičce, pak vineme na
sebe, nikoliv vedle sebe přepážkou. několik toroidů malým průměrem tj. 3.
3.
Pomoci nám tom může vztah typu (3. 3. Neznáme-
. Blíže jádru umístíme vinutí menším počtem závitů. určena přibližně rovnicí:
R
R
R
l
S
0
µ=Λ (3.2. Vhodné je
také střídavé prokládání jednotlivých vrstev primárního sekundárního vinutí, roste však neúměrně
pracnost (cena) klesá činitel plnění okna. Bifilární vinutí nejtěsnější vazbou není možno uskutečnit
v případě rozdílných počtů závitů (což téměř vždy) případě nároků izolační pevnost mezi
vinutími.
obvodu jádra. 3. Pro minimalizaci rozptylu jsou proto vhodná
„baculatější“ jádra velkým malým (Často např.33)
kde permeabilita vakua (µ0 4π.
a) Podle zamýšleného kmitočtu rozhodneme pro vhodný materiál jádra (kap. Tím ale vzniká problém malého okénka pro vinutí, což
znemožňuje vinout vodiči velkým průřezem přenášet tak velké výkony.2 zamyšlení vzduchových mezerách magnetických obvodech
a zde vysvětlen jediný případ, kdy smysl mezeru transformátoru použít.35
rozptylovou indukčnost.
c) Velikost jádra prvním kroku volíme zkusmo nebo zkušenosti (viz.
b) Vypočítáme maximum funkce časového integrálu primárního napětí (maximum, amplitudu mg.5) (což mimo jiné případ běžných
napájecích transformátorů) použití mezery bezúčelné škodlivé, vede totiž vzrůstu
magnetizačního proudu zvýšení rozptylových toků.1). toroidní
jádro. dána vztahem:
l
S
r 0
µµ=Λ (3. Protože nelze snížit permeabilitu vzduchu, nutno upravit geometrii
jádra současně zabezpečit největší poměr permeability jádra permeabilitě okolního prostředí.19), platný ovšem pro daný kmitočet typ jádra. magnetická konstanta), jsou ekvivalentní
průřez délka rozptylových cest. malým l
paralelně pro dosažení velkého S). proto nutné podle (3.
toku) známe totiž zadaný průběh primárního napětí u1(t). Tyto protichůdné
požadavky tvar jádra bývají kritické nutno návrhu kompromisně vyřešit.4.
Nestačí vysoká permeabilita µr, ale velký poměr S/l. Vhodný tvar
jádra (typ) způsob vinutí (čili konstrukční uspořádání) volíme ohledem rozptyl (kap
