Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 36 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
5.35) ∆Bm buď nebo 2Bm.
f) Známe, nebo zjistíme efektivní hodnotu sekundárního proudu I2ef (dáno vlastnostmi zátěže).) dle (3.21)
spočteme nutné průřezy vodičů S2.9). Jedná materiálovou
konstantu.
Pozn. Podle vztahu (3.38)
g) Zvolíme vhodnou proudovou hustotu vinutích (kap.36
li jej, vůbec nevadí.36)
Nechceme-li magnetizační proud zanedbat, pak katalogu odečteme magnetickou vodivost jádra (u
feritových jader udává jako konstanta jednotkách nH/záv2
).2.34)
magnetickou vodivost spočteme.35)
∆Bm maximální dovolený rozkmit magnetické indukce jádře (aby nedocházelo přesycení).4).
Podle konkrétní aplikace tedy dosazujeme vztahu (3.
h) Navrhneme provedení vodičů přihlédnutím skinefektu.1). Další možností tuto vodivost změřit.
Zanedbáme-li magnetizační proud iµ(t), pak efektivní hodnota primárního proudu bude:
1
2
21
N
N
II efef
= (3.
e) Podle požadovaného transformačního poměru spočteme počet sekundárních závitů N2. Pak spočteme primární
indukčnost:
2
11
NL (3.6) vyjádříme počet primárních závitů:
( )
SB
dttu
N
m∆
=
∫ 1
1
max
(3. bod i). Pak můžeme případně vypočítat přesnou
efektivní hodnotu skutečného primárního proudu:
(
+=
T
ef
dt
N
N
titi
T
I
0
2
1
2
21
1
µ
(3. 3.37)
Průběh magnetizačního proudu určíme dle vztahu (3. konci návrhu poznáme, jak dobře jsme velikost jádra zvolili můžeme
chybu napravit, viz.
d) vztahu (3. Důvody odlišného chování transformátoru dvojčinného měniče budou vysvětleny
v kap. Není-li údaj dispozici, zjistíme
aspoň přibližnou hodnotu materiálu (závisí velikosti sycení, teplotě atd.: Výše popsané rozdíly režimech transformátoru souvisí velikostí integrační konstanty poč
v rovnici (3.
V závislosti režimu transformátoru magnetická indukce pohybuje mezích:
• např. Pro hloubku vniku měděných vodičů
přibližně platí:
. jednočinných propustných měničích nebo síťových transformátorů,
pak tedy rozkmit indukce smí být ∆Bm Bm
• +Bm dvojčinných měničů režimu nepřerušovaných proudů,
pak tedy rozkmit indukce smí být ∆Bm 2Bm
Přitom maximální dovolená indukce materiálu jádra (nasycení).9
