Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 32 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
6)
v kapitole 3.6) vyplývá, indukce bude nepřímo úměrná kmitočtu. tomto
závitu pak indukuje napětí (neuvažujme znaménko):
( )
( )
dt
td
tui
µ
φ
= (3. 3.
3. Pak rozboru vztahu (3. Čili ze
vztahu (3.25)
.
b) Budeme měnit kmitočet současně zachovávat týž transformátor (totéž tutéž amplitudu
u1(t).
f
Ph
1
≈ (3. Pak bude díky konstantnímu sycení konstantní energie vztahu (3.3 Ztráty vířivými proudy jádře
Tyto ztráty jsou způsobeny indukováním napětí jádře transformátoru.1.23)
Toto typický případ transformátorů pulsních měničích, kdy volíme vysoký kmitočet účelem
snížení (aby vinutí mohlo vinout tlustším vodičem) při zachování (nepřekročení) dovoleného
sycení.22) pak vidíme, hysterezní ztráty budou hyperbolicky, nepřímo úměrně, klesat
s rostoucím kmitočtem.24)
Tento režim transformátoru nazývá odbuzovací, neboť při růstu kmitočtu klesá indukce.2.5 Hysterezní smyčka feromagnetického materiálu
a) magneticky tvrdý materiál
b) magneticky měkký materiál
a) Budeme nyní měnit kmitočet současně zachovávat sycení, tzn.
fPh
≈ (3.22) je
pak vidět, hysterezní ztráty budou přímo úměrné kmitočtu. budeme udržovat konstantní
poměr amplitudy u1(t) kmitočtu při proměnném počtu závitů viz rozbor vztahu (3. Situaci lze přibližně namodelovat představou
jediného závitu elektrickým odporem Rv, obepínajícího celý průřez jádra, tj. celý tok Φµ. pulsních
měničích ale takový režim neměl žádný význam, protože bychom sice zvýšili kmitočet, ale museli
bychom použít stále stejný objemný těžký transformátor velkým N1, stanoveným pro původní
nízký kmitočet.32
B
H
BR1
BR2
HC2 HC1
W2~S2
W1
~S1
BR1
BR2
HC1
HC2
W2
~S2
W1
~S1
H
B
Obr. Je-li totiž jádro elektricky
vodivé, lze představit jako soustavu nekonečně mnoha soustředných tenkých diferenciálních
smyček (jeden závit), vykazujících diferenciální elektrické odpory protékaných příslušným
příspěvkem magnetického toku jádře transformátoru
