Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 118 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Viz. výhodné, protože je-li při stejném kmitočtu stejném
jádru menší potřebný počet závitů, mohou být navinuty tlustším vodičem lze tak stejným
transformátorem přenášet větší výkon (proud). 9. Ale Iµmax není amplituda magnetizačního proudu, ale jeho rozkmit.
„Daní“ tuto úsporu rozměrů transformátoru jsou ale vyšší hysterezní ztráty dvojčinného
propustného měniče oproti jednočinnému, pracují-li oba stejnou max.118
t
uBE
0
t1=T/2
t0
t
Φµ
0
Φµmax/2
uBE
t1
=T/2
t0
u1
t0
u2
−Φµmax/2
U1
U1
U1N2/N1
U1
N2
/N1
T1,4
T2,3
Obr.5 Chod měniče naplno
Maximální výstupní napětí měniče tedy je:
1
2
1max
N
N
UUvýst
= (9. hodnotou sycení Bmax. Vztah (9.52)
Pro mezní případ T/2 pak dostáváme:
SB
TU
N
max
1
1
4
= (9.48). Jak je
. vztah (9.51)
Dosadíme-li Iµmax vztah (9.50)
Na tento nejhorší případ sycení třeba navrhovat transformátor. úvahy kapitole 3. Amplitudu sycení však označme Bmax.1.
Amplitudu toku označme také φµmax/2.6) dostaneme:
2
11
max1
tU
SBN (9. Pak musí platit:
1
max
max1
max
1
22
L
I
SBNN µµφ
== (9.53)
Vidíme, pro dané sycení Bmax vychází poloviční počet závitů transformátoru než jednočinného
můstkového měniče, viz. Amplituda Iµmax/2.6) pro Iµmax samozřejmě
stále platí
