Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 118 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
úvahy kapitole 3. Vztah (9. Jak je
.
„Daní“ tuto úsporu rozměrů transformátoru jsou ale vyšší hysterezní ztráty dvojčinného
propustného měniče oproti jednočinnému, pracují-li oba stejnou max.50)
Na tento nejhorší případ sycení třeba navrhovat transformátor.6) dostaneme:
2
11
max1
tU
SBN (9.51)
Dosadíme-li Iµmax vztah (9. Viz. hodnotou sycení Bmax.1. vztah (9.6) pro Iµmax samozřejmě
stále platí.52)
Pro mezní případ T/2 pak dostáváme:
SB
TU
N
max
1
1
4
= (9. Amplitudu sycení však označme Bmax. Pak musí platit:
1
max
max1
max
1
22
L
I
SBNN µµφ
== (9.118
t
uBE
0
t1=T/2
t0
t
Φµ
0
Φµmax/2
uBE
t1
=T/2
t0
u1
t0
u2
−Φµmax/2
U1
U1
U1N2/N1
U1
N2
/N1
T1,4
T2,3
Obr.48).53)
Vidíme, pro dané sycení Bmax vychází poloviční počet závitů transformátoru než jednočinného
můstkového měniče, viz. 9.5 Chod měniče naplno
Maximální výstupní napětí měniče tedy je:
1
2
1max
N
N
UUvýst
= (9. výhodné, protože je-li při stejném kmitočtu stejném
jádru menší potřebný počet závitů, mohou být navinuty tlustším vodičem lze tak stejným
transformátorem přenášet větší výkon (proud).
Amplitudu toku označme také φµmax/2. Amplituda Iµmax/2. Ale Iµmax není amplituda magnetizačního proudu, ale jeho rozkmit
