Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 119 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kap. zřejmé, pro správnou činnost pak potřebná dokonale těsná vazba mezi oběma primárními vinutími. praxi musíme zapínací signál pro druhou úhlopříčku opozdit vypínacím signálem úhlopříčky první dobu t0, zvanou odskok, mrtvá doba, dead time. sekundární straně je zapojení shodné můstkovým. Vidíme, že plocha smyčky asi čtyřikrát větší než plocha smyčky b), neboť lineární rozměry vzrostly dvakrát. 9. Nevýhody oproti jednočinnému můstkovému měniči: 1) Složitější řízení silový obvod. 3) Nutno zajistit tzv. Integrované obvody pro řízení pulsních měničů jsou sice tomu uzpůsobeny, ale dochází výraznému zvýšení složitosti systému. 9. případné rozptylové indukčnosti totiž jinak vznikají napěťové překmity namáhající tranzistor při jeho vypnutí.3. a) b) S2 H B Bmax -Bmax H B Bmax BR S1 0 0 Obr 9. V můstkovém zapojení vedení proudu dané polarity podílí příslušný tranzistor svou protilehlou diodou. 9. V méně náročných aplikacích lze velmi často setkat variantou dvojčinného propustného měniče zvanou „push-pull“.2. obr. 2) Přibližně čtyřikrát větší hysterezní ztráty jádře.6 Magnetizace jádra transformátoru měniče a) dvojčinný propustný měnič b) jednočinný propustný měnič Vlastnosti měniče: Výhoda oproti jednočinnému můstkovému měniči: Poloviční počet závitů pro stejný kmitočet stejné jádro tlustší použitelné vodiče větší možný přenášený výkon. Schéma zapojení obr. magnetizaci jádra. Komutace primárního napětí transformátoru je pak zajištěna použitím dvou primárních vinutí místo jednoho původního. .119 uvedeno kap. ochrannou dobu režimu plného otevření, kdy vypnutí jedné úhlopříčky zapínáme teoreticky okamžitě druhou. Jinak došlo krátkodobému současnému sepnutí obou tranzistorů větvi.6 nakreslena hysterezní smyčka pro jádro transformátoru jednočinného dvojčinného propustného měniče. D1). Jedná podobný nepříznivý jev jako u jednočinného měniče demagnetizačním vinutím, viz.7. V zapojení jsou použity pouze dva spínací tranzistory. zapojení „push-pull“ podílí příslušný tranzistor diodou ležící antiparalelně k druhému tranzistoru (tj. Nejedná již můstkové zapojení avšak funkce režim sycení transformátoru jsou totožné.2 jsou hysterezní ztráty úměrné ploše hysterezní smyčky. např. 4) nutné zajistit dokonalou symetrii buzení pro zaručení nulové střední hodnoty u1, jinak dojde k ss.2