Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 119 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
zapojení „push-pull“ podílí příslušný tranzistor diodou ležící antiparalelně
k druhému tranzistoru (tj. např. Komutace primárního napětí transformátoru je
pak zajištěna použitím dvou primárních vinutí místo jednoho původního.2 jsou hysterezní ztráty úměrné ploše hysterezní smyčky. ochrannou dobu režimu plného otevření, kdy vypnutí jedné úhlopříčky
zapínáme teoreticky okamžitě druhou. Integrované obvody pro řízení pulsních měničů jsou sice tomu
uzpůsobeny, ale dochází výraznému zvýšení složitosti systému. praxi musíme zapínací signál pro druhou úhlopříčku
opozdit vypínacím signálem úhlopříčky první dobu t0, zvanou odskok, mrtvá doba, dead time.2.
Nevýhody oproti jednočinnému můstkovému měniči:
1) Složitější řízení silový obvod. magnetizaci jádra.
4) nutné zajistit dokonalou symetrii buzení pro zaručení nulové střední hodnoty u1, jinak dojde k
ss.
Jinak došlo krátkodobému současnému sepnutí obou tranzistorů větvi.
V můstkovém zapojení vedení proudu dané polarity podílí příslušný tranzistor svou
protilehlou diodou. sekundární straně je
zapojení shodné můstkovým.
2) Přibližně čtyřikrát větší hysterezní ztráty jádře.
a) b)
S2
H
B
Bmax
-Bmax
H
B
Bmax
BR
S1
0 0
Obr 9. Schéma zapojení obr. obr.
V méně náročných aplikacích lze velmi často setkat variantou dvojčinného propustného měniče
zvanou „push-pull“.6 nakreslena
hysterezní smyčka pro jádro transformátoru jednočinného dvojčinného propustného měniče.3.119
uvedeno kap. Vidíme,
že plocha smyčky asi čtyřikrát větší než plocha smyčky b), neboť lineární rozměry vzrostly
dvakrát. kap.6 Magnetizace jádra transformátoru měniče
a) dvojčinný propustný měnič
b) jednočinný propustný měnič
Vlastnosti měniče:
Výhoda oproti jednočinnému můstkovému měniči:
Poloviční počet závitů pro stejný kmitočet stejné jádro tlustší použitelné vodiče větší možný
přenášený výkon. případné rozptylové indukčnosti totiž jinak vznikají
napěťové překmity namáhající tranzistor při jeho vypnutí. 9. 9. Nejedná již můstkové zapojení avšak funkce režim sycení transformátoru
jsou totožné.
.
V zapojení jsou použity pouze dva spínací tranzistory.7.
3) Nutno zajistit tzv. 9. D1).2. zřejmé, pro správnou činnost pak potřebná dokonale
těsná vazba mezi oběma primárními vinutími. Jedná podobný nepříznivý jev jako u
jednočinného měniče demagnetizačním vinutím, viz
