Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 117 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Všimněme čárkovaného průběhu toku φµ(t) obr. Tedy tok φµ(t) nemůže měnit své nabyté hodnoty +φµmax/2, viz plný průběh v obr. Magnetizační proud iµ, svázaný s magnetickým tokem, tedy nemůže primárním vinutím téci. Všimněme ještě průběhu napětí uX(t), jehož střední hodnotě rovno výstupní napětí Uvýst. .4b). pravděpodobně jediný případ, kdy je existence odporu užitečná.4b). Pokud bude T/4, pak skončení demagnetizace nastane určitá časová prodleva, kdy bude 0. Poté okamžiku T/2 sepneme druhou úhlopříčku T2-T3. při střídě 0,25) vlastně teoreticky konstantní rovno U1N2/N1 (tomu tedy rovná výstupní napětí). Tvarově shodný průběhem plným, je však posunut hodnotu +φµmax/2 výše, narůstá tedy nulové počáteční hodnoty. Popis činnosti při zatížení, Ivýst 0: Zaveďme předpoklad Ivýst (Iµmax/2) N1/N2. sekundárním vinutím přes virtuální zkrat, tvořený usměrňovačem. Pak nastává situace zachycená obr. Proto musí uzavřít jiným možným, tj. Čárkovaný průběh tedy zachycuje počáteční stav prvním sepnutí tranzistorů při startu měniče. Zdrojem výstupního proudu je nyní tlumivka Proud Ivýst teče přes ni, přes zátěž všechny čtyři diody výstupního usměrňovače, které tak tvoří jedinou „serioparalelní“ nulovou diodu. při střídě smax 0,5. Pak platí Proto musí být Všechny tranzistory jsou vypnuté díky musí diody být zavřené. složku, která startu exponenciálně zanikne nulu časovou konstantou L1/R1 primárního vinutí. Rozkmit špička-špička toku φµ(t) však není závislý tomto jevu jeho velikost dána pouze dobou t1 sepnutí tranzistorů. Jinak řečeno, počáteční integrační konstanta toku, jako integrálu napětí, rovna nule.117 zpět zdroje U1. Pokud bude platit zavedený předpoklad Ivýst IµmaxN1/N2, pak sekundární vinutí pracuje nulového napětí virtuálního zkratu, neboť usměrňovač napájený velikým proudem zátěže jeví jako vyvážený můstek, jehož úhlopříčce je relativně „tvrdé“ nulové napětí. Takový tok obsahuje ss. 9. Čárkovaný průběh tedy plynule přejde průběh plný. poloviny periody děj opakuje, ale vše opačnou polaritou, neboť spínáme druhou úhlopříčku. Nulovým napětím ovšem nemůže jádro demagnetovat, proto musí mít sekundární magnetizační proud konstantní velikost (Iµmax/2) N1/N2. Při T/4 (tzn. Všimněme si, teoreticky, případě supravodivosti celého primárního okruhu (R1 0), časová konstanta rostla nade všechny meze ss. Největší hodnoty dosahuje při t1max T/2, tj. Po sepnutí druhé úhlopříčky (okamžik T/2) −U1 tok lineárně klesá +φµmax/2 hodnotu −φµmax/2 (rovněž dobu t1), podobně jako „prvním“ intervalu počátku periody, kdy byla sepnuta úhlopříčka, bylo +U1 tok lineárně narost −φµmax/2 +φµmax/2. Při dosud popisovaném chodu naprázdno obsahuje průběh prodlevy nulovou střední hodnotou, pokud t1 T/4. 9. složka byla neodstranitelná. 9.5. době vypnutí T4, ale před sepnutím je primár odpojen tudíž sekundární vinutí není schopno dodávat proud Ivýst