|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 24 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
4. T´ım vˇsak
´uloha nekonˇc´ı. 2. ot´azky vyslovenˇe fy-
zik´aln´ı povahy. Vys´ılaˇc um´ıstˇen Mainflingenu (25 km
v´ychodnˇe Frankfurtu). jin´ych veliˇcin´ach. Tato vlna dominantn´ım mechanismem ˇs´ıˇren´ı aˇz do
frekvence nˇekolika jednotek megahertz˚u, avˇsak jej´ı vliv vyˇsˇs´ıch frekvenc´ıch. Nosn´a tohoto vys´ılaˇce 77,5 kHz EIRP (equivalent isotropically
radiated power) kolem kW.2 Ionosf´erick´a vlna
Ultrafialov´e z´aˇren´ı vlnovou d´elkou menˇs´ı neˇz 100 zp˚usobuje ionizaci atmosf´erick´ych plyn˚u.
2.
1
Polarizace vlny n´am ˇr´ık´a jak´em smˇeru kmit´a vektor intenzity elektrick´eho pole v˚uˇci zemi.3). Koncentrace voln´ych elektron˚u z´avis´ı v´yˇsce urˇcit´ych oblas-
tech dosahuje lok´aln´ıch maxim.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 23
ant´eny z´avislosti kmitoˇctu, parametrech prostˇred´ı, popˇr. ´Utlum povrchov´e vlny
je ´umˇern´y frekvenci vodivosti povrchu.
DCF77 r´adiov´a stanice vys´ılaj´ıc´ı ˇcasov´y sign´al. DCF77).
V z´avislosti intenzitˇe z´aˇren´ı, rekombinaci sloˇzen´ı atmosf´ery, teplotˇe dalˇs´ı okolnost v
jednotce objemu ust´al´ı jist´y poˇcet voln´ych elektron˚u (obr. rovnobˇeˇzn´e v˚uˇci povrchu zemˇe
.
Povrchov´a vlna pouˇz´ıv´a hlavnˇe pro vojensk´e sluˇzby, komunikaci mezi souˇs´ı lodˇemi na
dlouh´e vzd´alenosti, rozhlasov´e vys´ıl´an´ı ˇcasov´e sign´aly (napˇr.2: M´ody ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln. pˇr´ıpadˇe ver-
tik´aln´ı resp. Tato lok´aln´ı maxima naz´yvaj´ı ionosf´erick´e vrstvy oznaˇcuj´ı
se p´ısmeny (F1 F2). nutn´e vyˇsetˇrovat ´unikov´e jevy, strukturu pole, popˇr. 2.
2. Ionizovan´a oblast atmosf´ery se
naz´yv´a ionosf´era (viz v´yˇse). hlediska ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nejv´yznamnˇejˇs´ı vrstva F2. horizont´aln´ı polarizace, kmit´a tento vektor rovinˇe kolm´e resp. p´asmu velmi
dlouh´ych dlouh´ych vln moˇzn´e t´ımto mechanismem ˇs´ıˇren´ı pokr´yt oblast aˇz vzd´alenosti
2000 km. 2.4).1 Povrchov´a vlna
Tato vlna ˇs´ıˇr´ı pod´el rozhran´ı zemˇe vzduch, tj. Vlastnosti ionosf´ery mˇen´ı bˇehem dne, roku jeden´actilet´eho
sluneˇcn´ıho cyklu. Sign´al r´adiov´e stanice pˇrij´ım´am velk´e ˇc´asti Evropy aˇz do
vzd´alenosti 2000 Frankfurtu (obr.4. bezprostˇredn´ı bl´ızkosti povrchu zemˇe
ovlivnˇen´e vlastnostmi povrchu pod´el cel´e trasy. Pro jej´ı vybuzen´ı mˇely pouˇz´ıt vertik´alnˇe
polarizovan´e ant´eny um´ıstˇen´e tˇesnˇe nad zem´ı, protoˇze vertik´alnˇe polarizovan´a povrchov´a vlna1
m´a podstatnˇe menˇs´ı ´utlum ˇs´ıˇren´ı neˇz vlna horizont´alnˇe polarizovan´a. Vzhledem sloˇzitosti podm´ınek doch´az´ı t´emˇeˇr vˇzdy urˇcit´e idealizaci t´ım
spojen´emu hodnocen´ı pˇresnosti opr´avnˇenosti pˇrijat´ych model˚u hypot´ez.
Obr
