|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 24 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Vlastnosti ionosf´ery mˇen´ı bˇehem dne, roku jeden´actilet´eho
sluneˇcn´ıho cyklu.
2. ´Utlum povrchov´e vlny
je ´umˇern´y frekvenci vodivosti povrchu. p´asmu velmi
dlouh´ych dlouh´ych vln moˇzn´e t´ımto mechanismem ˇs´ıˇren´ı pokr´yt oblast aˇz vzd´alenosti
2000 km.4).Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 23
ant´eny z´avislosti kmitoˇctu, parametrech prostˇred´ı, popˇr. Tato vlna dominantn´ım mechanismem ˇs´ıˇren´ı aˇz do
frekvence nˇekolika jednotek megahertz˚u, avˇsak jej´ı vliv vyˇsˇs´ıch frekvenc´ıch.
2. 2. horizont´aln´ı polarizace, kmit´a tento vektor rovinˇe kolm´e resp. 2. T´ım vˇsak
´uloha nekonˇc´ı.2 Ionosf´erick´a vlna
Ultrafialov´e z´aˇren´ı vlnovou d´elkou menˇs´ı neˇz 100 zp˚usobuje ionizaci atmosf´erick´ych plyn˚u.
1
Polarizace vlny n´am ˇr´ık´a jak´em smˇeru kmit´a vektor intenzity elektrick´eho pole v˚uˇci zemi. pˇr´ıpadˇe ver-
tik´aln´ı resp. Pro jej´ı vybuzen´ı mˇely pouˇz´ıt vertik´alnˇe
polarizovan´e ant´eny um´ıstˇen´e tˇesnˇe nad zem´ı, protoˇze vertik´alnˇe polarizovan´a povrchov´a vlna1
m´a podstatnˇe menˇs´ı ´utlum ˇs´ıˇren´ı neˇz vlna horizont´alnˇe polarizovan´a. bezprostˇredn´ı bl´ızkosti povrchu zemˇe
ovlivnˇen´e vlastnostmi povrchu pod´el cel´e trasy. rovnobˇeˇzn´e v˚uˇci povrchu zemˇe
. 2. nutn´e vyˇsetˇrovat ´unikov´e jevy, strukturu pole, popˇr.
Obr. Koncentrace voln´ych elektron˚u z´avis´ı v´yˇsce urˇcit´ych oblas-
tech dosahuje lok´aln´ıch maxim.4.
Povrchov´a vlna pouˇz´ıv´a hlavnˇe pro vojensk´e sluˇzby, komunikaci mezi souˇs´ı lodˇemi na
dlouh´e vzd´alenosti, rozhlasov´e vys´ıl´an´ı ˇcasov´e sign´aly (napˇr. Sign´al r´adiov´e stanice pˇrij´ım´am velk´e ˇc´asti Evropy aˇz do
vzd´alenosti 2000 Frankfurtu (obr.2: M´ody ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln. Vzhledem sloˇzitosti podm´ınek doch´az´ı t´emˇeˇr vˇzdy urˇcit´e idealizaci t´ım
spojen´emu hodnocen´ı pˇresnosti opr´avnˇenosti pˇrijat´ych model˚u hypot´ez.1 Povrchov´a vlna
Tato vlna ˇs´ıˇr´ı pod´el rozhran´ı zemˇe vzduch, tj. ot´azky vyslovenˇe fy-
zik´aln´ı povahy.4. jin´ych veliˇcin´ach.3). DCF77). Tato lok´aln´ı maxima naz´yvaj´ı ionosf´erick´e vrstvy oznaˇcuj´ı
se p´ısmeny (F1 F2).
V z´avislosti intenzitˇe z´aˇren´ı, rekombinaci sloˇzen´ı atmosf´ery, teplotˇe dalˇs´ı okolnost v
jednotce objemu ust´al´ı jist´y poˇcet voln´ych elektron˚u (obr. hlediska ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nejv´yznamnˇejˇs´ı vrstva F2. Vys´ılaˇc um´ıstˇen Mainflingenu (25 km
v´ychodnˇe Frankfurtu). Nosn´a tohoto vys´ılaˇce 77,5 kHz EIRP (equivalent isotropically
radiated power) kolem kW.
DCF77 r´adiov´a stanice vys´ılaj´ıc´ı ˇcasov´y sign´al. Ionizovan´a oblast atmosf´ery se
naz´yv´a ionosf´era (viz v´yˇse)
