|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 24 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Pro jej´ı vybuzen´ı mˇely pouˇz´ıt vertik´alnˇe
polarizovan´e ant´eny um´ıstˇen´e tˇesnˇe nad zem´ı, protoˇze vertik´alnˇe polarizovan´a povrchov´a vlna1
m´a podstatnˇe menˇs´ı ´utlum ˇs´ıˇren´ı neˇz vlna horizont´alnˇe polarizovan´a. Vlastnosti ionosf´ery mˇen´ı bˇehem dne, roku jeden´actilet´eho
sluneˇcn´ıho cyklu.4. Sign´al r´adiov´e stanice pˇrij´ım´am velk´e ˇc´asti Evropy aˇz do
vzd´alenosti 2000 Frankfurtu (obr.
V z´avislosti intenzitˇe z´aˇren´ı, rekombinaci sloˇzen´ı atmosf´ery, teplotˇe dalˇs´ı okolnost v
jednotce objemu ust´al´ı jist´y poˇcet voln´ych elektron˚u (obr. 2. 2. jin´ych veliˇcin´ach. Vys´ılaˇc um´ıstˇen Mainflingenu (25 km
v´ychodnˇe Frankfurtu). pˇr´ıpadˇe ver-
tik´aln´ı resp.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 23
ant´eny z´avislosti kmitoˇctu, parametrech prostˇred´ı, popˇr. 2.
2. Tato lok´aln´ı maxima naz´yvaj´ı ionosf´erick´e vrstvy oznaˇcuj´ı
se p´ısmeny (F1 F2). Vzhledem sloˇzitosti podm´ınek doch´az´ı t´emˇeˇr vˇzdy urˇcit´e idealizaci t´ım
spojen´emu hodnocen´ı pˇresnosti opr´avnˇenosti pˇrijat´ych model˚u hypot´ez. Koncentrace voln´ych elektron˚u z´avis´ı v´yˇsce urˇcit´ych oblas-
tech dosahuje lok´aln´ıch maxim. bezprostˇredn´ı bl´ızkosti povrchu zemˇe
ovlivnˇen´e vlastnostmi povrchu pod´el cel´e trasy.
1
Polarizace vlny n´am ˇr´ık´a jak´em smˇeru kmit´a vektor intenzity elektrick´eho pole v˚uˇci zemi. Nosn´a tohoto vys´ılaˇce 77,5 kHz EIRP (equivalent isotropically
radiated power) kolem kW. hlediska ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nejv´yznamnˇejˇs´ı vrstva F2.
DCF77 r´adiov´a stanice vys´ılaj´ıc´ı ˇcasov´y sign´al. DCF77).3). Tato vlna dominantn´ım mechanismem ˇs´ıˇren´ı aˇz do
frekvence nˇekolika jednotek megahertz˚u, avˇsak jej´ı vliv vyˇsˇs´ıch frekvenc´ıch. T´ım vˇsak
´uloha nekonˇc´ı. ot´azky vyslovenˇe fy-
zik´aln´ı povahy.2 Ionosf´erick´a vlna
Ultrafialov´e z´aˇren´ı vlnovou d´elkou menˇs´ı neˇz 100 zp˚usobuje ionizaci atmosf´erick´ych plyn˚u.
2.4.4).1 Povrchov´a vlna
Tato vlna ˇs´ıˇr´ı pod´el rozhran´ı zemˇe vzduch, tj. nutn´e vyˇsetˇrovat ´unikov´e jevy, strukturu pole, popˇr. rovnobˇeˇzn´e v˚uˇci povrchu zemˇe
.2: M´ody ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln. ´Utlum povrchov´e vlny
je ´umˇern´y frekvenci vodivosti povrchu. Ionizovan´a oblast atmosf´ery se
naz´yv´a ionosf´era (viz v´yˇse).
Povrchov´a vlna pouˇz´ıv´a hlavnˇe pro vojensk´e sluˇzby, komunikaci mezi souˇs´ı lodˇemi na
dlouh´e vzd´alenosti, rozhlasov´e vys´ıl´an´ı ˇcasov´e sign´aly (napˇr. p´asmu velmi
dlouh´ych dlouh´ych vln moˇzn´e t´ımto mechanismem ˇs´ıˇren´ı pokr´yt oblast aˇz vzd´alenosti
2000 km. horizont´aln´ı polarizace, kmit´a tento vektor rovinˇe kolm´e resp.
Obr