|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 24 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Nosn´a tohoto vys´ılaˇce 77,5 kHz EIRP (equivalent isotropically
radiated power) kolem kW. 2. horizont´aln´ı polarizace, kmit´a tento vektor rovinˇe kolm´e resp. nutn´e vyˇsetˇrovat ´unikov´e jevy, strukturu pole, popˇr. Ionizovan´a oblast atmosf´ery se
naz´yv´a ionosf´era (viz v´yˇse). Vzhledem sloˇzitosti podm´ınek doch´az´ı t´emˇeˇr vˇzdy urˇcit´e idealizaci t´ım
spojen´emu hodnocen´ı pˇresnosti opr´avnˇenosti pˇrijat´ych model˚u hypot´ez.
2. Tato lok´aln´ı maxima naz´yvaj´ı ionosf´erick´e vrstvy oznaˇcuj´ı
se p´ısmeny (F1 F2).2: M´ody ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln.
1
Polarizace vlny n´am ˇr´ık´a jak´em smˇeru kmit´a vektor intenzity elektrick´eho pole v˚uˇci zemi. 2. p´asmu velmi
dlouh´ych dlouh´ych vln moˇzn´e t´ımto mechanismem ˇs´ıˇren´ı pokr´yt oblast aˇz vzd´alenosti
2000 km.4. Pro jej´ı vybuzen´ı mˇely pouˇz´ıt vertik´alnˇe
polarizovan´e ant´eny um´ıstˇen´e tˇesnˇe nad zem´ı, protoˇze vertik´alnˇe polarizovan´a povrchov´a vlna1
m´a podstatnˇe menˇs´ı ´utlum ˇs´ıˇren´ı neˇz vlna horizont´alnˇe polarizovan´a. bezprostˇredn´ı bl´ızkosti povrchu zemˇe
ovlivnˇen´e vlastnostmi povrchu pod´el cel´e trasy. 2. Tato vlna dominantn´ım mechanismem ˇs´ıˇren´ı aˇz do
frekvence nˇekolika jednotek megahertz˚u, avˇsak jej´ı vliv vyˇsˇs´ıch frekvenc´ıch. ot´azky vyslovenˇe fy-
zik´aln´ı povahy. T´ım vˇsak
´uloha nekonˇc´ı.
DCF77 r´adiov´a stanice vys´ılaj´ıc´ı ˇcasov´y sign´al.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 23
ant´eny z´avislosti kmitoˇctu, parametrech prostˇred´ı, popˇr.1 Povrchov´a vlna
Tato vlna ˇs´ıˇr´ı pod´el rozhran´ı zemˇe vzduch, tj. rovnobˇeˇzn´e v˚uˇci povrchu zemˇe
. Koncentrace voln´ych elektron˚u z´avis´ı v´yˇsce urˇcit´ych oblas-
tech dosahuje lok´aln´ıch maxim.
Obr. Sign´al r´adiov´e stanice pˇrij´ım´am velk´e ˇc´asti Evropy aˇz do
vzd´alenosti 2000 Frankfurtu (obr. jin´ych veliˇcin´ach.
V z´avislosti intenzitˇe z´aˇren´ı, rekombinaci sloˇzen´ı atmosf´ery, teplotˇe dalˇs´ı okolnost v
jednotce objemu ust´al´ı jist´y poˇcet voln´ych elektron˚u (obr.4). ´Utlum povrchov´e vlny
je ´umˇern´y frekvenci vodivosti povrchu. Vlastnosti ionosf´ery mˇen´ı bˇehem dne, roku jeden´actilet´eho
sluneˇcn´ıho cyklu. hlediska ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nejv´yznamnˇejˇs´ı vrstva F2.3). pˇr´ıpadˇe ver-
tik´aln´ı resp.4.
2. DCF77).2 Ionosf´erick´a vlna
Ultrafialov´e z´aˇren´ı vlnovou d´elkou menˇs´ı neˇz 100 zp˚usobuje ionizaci atmosf´erick´ych plyn˚u.
Povrchov´a vlna pouˇz´ıv´a hlavnˇe pro vojensk´e sluˇzby, komunikaci mezi souˇs´ı lodˇemi na
dlouh´e vzd´alenosti, rozhlasov´e vys´ıl´an´ı ˇcasov´e sign´aly (napˇr. Vys´ılaˇc um´ıstˇen Mainflingenu (25 km
v´ychodnˇe Frankfurtu)
