|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 23 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
Obr. Sa-
motn´e rozhran´ı makroskopick´em pohledu kulovit´e, detailech ovˇsem hrubˇe jemnˇe ˇclenit´e,
pokryt´e porostem, z´astavbou apod. rozhran´ı dvou v´yraznˇe odliˇsn´ych prostˇred´ı, nichˇz jedno je
Zemˇe, kter´e m´a mˇen´ı sv´e elektrick´e parametry (tj. Pˇredmˇetem z´ajmu pˇredevˇs´ım inten-
zita pole (popˇr. Mezi
nˇe patˇr´ı ˇs´ıˇren´ı vlnovodn´ym kan´alem troposf´eˇre (ducting), vyskytuj´ıc´ım nad kmitoˇctem cca
500 MHz, popˇr.
Pˇri r´adiov´em spojen´ı mohou vlny ˇs´ıˇrit obecn´em pˇr´ıpadˇe vˇsemi uveden´ymi zp˚usoby. Pˇri n´avrhu r´adiov´ych spoj˚u nutn´e
zn´at podrobnˇe vlastnosti jednotliv´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı.
Ve sv´e podstatˇe nen´ı moˇzn´e vˇsechny tyto faktory respektovat vˇzdy pln´em rozsahu. ˇs´ıˇren´ı vln podzemn´ım vlnovodem ˇci vlnovodem tvoˇren´em zemsk´ym povrchem
a ionosf´erou p´asmu velmi dlouh´ych vln.1]. permitivitu mˇernou vodivost) ˇsirok´ych
mez´ıch druh´e atmosf´era, kter´a m´a prvn´ı pohled vlastnosti vakua.
Dle souˇcasn´eho stavu pozn´an´ı m˚uˇzeme rozliˇsovat mezi n´asleduj´ıc´ımi m´ody ˇs´ıˇren´ı (obr. Jak bylo ale zm´ınˇeno
v pˇredch´azej´ıc´ım odstavci, nehomogenn´ı p˚usoben´ım nejen povˇetrnostn´ıch vliv˚u jej´ı vlast-
nosti mˇen´ı. dalˇs´ı faktory. 2.2.
V z´avislosti dan´e situaci nutn´e vylouˇcit m´enˇe v´yznamn´e faktory t´ım ˇreˇsen´y probl´em zjed-
noduˇsit.1: Rozloˇzen´ı teploty zemsk´e atmosf´eˇre.
Obvykle vˇsak jeden nich b´yv´a dominantn´ı. Obˇe tyto skuteˇcnosti ovlivˇnuj´ı v´yraznou mˇerou ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln. tom, kter´y v´yˇse uveden´ych m´od˚u domi-
nuje, rozhoduje pˇredevˇs´ım kmitoˇcet, profil trasy jej´ı d´elka, druh um´ıstˇen´ı ant´eny, vlast-
nosti zemsk´eho povrchu atmosf´ery popˇr. P´ısmena prav´e stranˇe oznaˇcuj´ı typ
ionosf´erick´ych vrstev [2.
Kromˇe v´yˇse uveden´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı existuj´ı m´enˇe v´yznamn´e, kter´e obr.
Vˇetˇsina r´adiov´ych spoj˚u uskuteˇcˇnuje pˇri povrchu Zemˇe nebo jej´ı bl´ızkosti, kde jsou
podm´ınky velmi sloˇzit´e.2):
• povrchov´a vlna;
• ionosf´erick´a vlna;
• prostorov´a vlna;
• troposf´erick´a vlna. 2. 2. velikost pˇrij´ıman´eho v´ykonu ant´enou) dosaˇzen´a urˇcit´e vzd´alenosti vys´ılac´ı
. Tak doch´az´ı tˇr´ıdˇen´ı m´od˚u (mechanismu) ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nad Zem´ı
