|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 23 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Vˇetˇsina r´adiov´ych spoj˚u uskuteˇcˇnuje pˇri povrchu Zemˇe nebo jej´ı bl´ızkosti, kde jsou
podm´ınky velmi sloˇzit´e. Sa-
motn´e rozhran´ı makroskopick´em pohledu kulovit´e, detailech ovˇsem hrubˇe jemnˇe ˇclenit´e,
pokryt´e porostem, z´astavbou apod. dalˇs´ı faktory.
Ve sv´e podstatˇe nen´ı moˇzn´e vˇsechny tyto faktory respektovat vˇzdy pln´em rozsahu.1: Rozloˇzen´ı teploty zemsk´e atmosf´eˇre. Jak bylo ale zm´ınˇeno
v pˇredch´azej´ıc´ım odstavci, nehomogenn´ı p˚usoben´ım nejen povˇetrnostn´ıch vliv˚u jej´ı vlast-
nosti mˇen´ı.
Kromˇe v´yˇse uveden´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı existuj´ı m´enˇe v´yznamn´e, kter´e obr. Mezi
nˇe patˇr´ı ˇs´ıˇren´ı vlnovodn´ym kan´alem troposf´eˇre (ducting), vyskytuj´ıc´ım nad kmitoˇctem cca
500 MHz, popˇr. 2. P´ısmena prav´e stranˇe oznaˇcuj´ı typ
ionosf´erick´ych vrstev [2.2. 2.1].
Pˇri r´adiov´em spojen´ı mohou vlny ˇs´ıˇrit obecn´em pˇr´ıpadˇe vˇsemi uveden´ymi zp˚usoby. Obˇe tyto skuteˇcnosti ovlivˇnuj´ı v´yraznou mˇerou ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln.2):
• povrchov´a vlna;
• ionosf´erick´a vlna;
• prostorov´a vlna;
• troposf´erick´a vlna. velikost pˇrij´ıman´eho v´ykonu ant´enou) dosaˇzen´a urˇcit´e vzd´alenosti vys´ılac´ı
.
V z´avislosti dan´e situaci nutn´e vylouˇcit m´enˇe v´yznamn´e faktory t´ım ˇreˇsen´y probl´em zjed-
noduˇsit. Tak doch´az´ı tˇr´ıdˇen´ı m´od˚u (mechanismu) ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nad Zem´ı. Pˇri n´avrhu r´adiov´ych spoj˚u nutn´e
zn´at podrobnˇe vlastnosti jednotliv´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı.
Dle souˇcasn´eho stavu pozn´an´ı m˚uˇzeme rozliˇsovat mezi n´asleduj´ıc´ımi m´ody ˇs´ıˇren´ı (obr. tom, kter´y v´yˇse uveden´ych m´od˚u domi-
nuje, rozhoduje pˇredevˇs´ım kmitoˇcet, profil trasy jej´ı d´elka, druh um´ıstˇen´ı ant´eny, vlast-
nosti zemsk´eho povrchu atmosf´ery popˇr.
Obvykle vˇsak jeden nich b´yv´a dominantn´ı.Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
Obr. permitivitu mˇernou vodivost) ˇsirok´ych
mez´ıch druh´e atmosf´era, kter´a m´a prvn´ı pohled vlastnosti vakua. ˇs´ıˇren´ı vln podzemn´ım vlnovodem ˇci vlnovodem tvoˇren´em zemsk´ym povrchem
a ionosf´erou p´asmu velmi dlouh´ych vln. rozhran´ı dvou v´yraznˇe odliˇsn´ych prostˇred´ı, nichˇz jedno je
Zemˇe, kter´e m´a mˇen´ı sv´e elektrick´e parametry (tj. 2. Pˇredmˇetem z´ajmu pˇredevˇs´ım inten-
zita pole (popˇr
