|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 23 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Jak bylo ale zm´ınˇeno
v pˇredch´azej´ıc´ım odstavci, nehomogenn´ı p˚usoben´ım nejen povˇetrnostn´ıch vliv˚u jej´ı vlast-
nosti mˇen´ı. dalˇs´ı faktory.1: Rozloˇzen´ı teploty zemsk´e atmosf´eˇre. Pˇredmˇetem z´ajmu pˇredevˇs´ım inten-
zita pole (popˇr.Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
Obr. velikost pˇrij´ıman´eho v´ykonu ant´enou) dosaˇzen´a urˇcit´e vzd´alenosti vys´ılac´ı
. Pˇri n´avrhu r´adiov´ych spoj˚u nutn´e
zn´at podrobnˇe vlastnosti jednotliv´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı.1].2. tom, kter´y v´yˇse uveden´ych m´od˚u domi-
nuje, rozhoduje pˇredevˇs´ım kmitoˇcet, profil trasy jej´ı d´elka, druh um´ıstˇen´ı ant´eny, vlast-
nosti zemsk´eho povrchu atmosf´ery popˇr.
V z´avislosti dan´e situaci nutn´e vylouˇcit m´enˇe v´yznamn´e faktory t´ım ˇreˇsen´y probl´em zjed-
noduˇsit. permitivitu mˇernou vodivost) ˇsirok´ych
mez´ıch druh´e atmosf´era, kter´a m´a prvn´ı pohled vlastnosti vakua. 2.
Dle souˇcasn´eho stavu pozn´an´ı m˚uˇzeme rozliˇsovat mezi n´asleduj´ıc´ımi m´ody ˇs´ıˇren´ı (obr.
Ve sv´e podstatˇe nen´ı moˇzn´e vˇsechny tyto faktory respektovat vˇzdy pln´em rozsahu.
Kromˇe v´yˇse uveden´ych mechanism˚u ˇs´ıˇren´ı existuj´ı m´enˇe v´yznamn´e, kter´e obr. rozhran´ı dvou v´yraznˇe odliˇsn´ych prostˇred´ı, nichˇz jedno je
Zemˇe, kter´e m´a mˇen´ı sv´e elektrick´e parametry (tj.
Obvykle vˇsak jeden nich b´yv´a dominantn´ı. Obˇe tyto skuteˇcnosti ovlivˇnuj´ı v´yraznou mˇerou ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln. 2.
Vˇetˇsina r´adiov´ych spoj˚u uskuteˇcˇnuje pˇri povrchu Zemˇe nebo jej´ı bl´ızkosti, kde jsou
podm´ınky velmi sloˇzit´e. Tak doch´az´ı tˇr´ıdˇen´ı m´od˚u (mechanismu) ˇs´ıˇren´ı elektromagnetick´ych vln nad Zem´ı. 2.2):
• povrchov´a vlna;
• ionosf´erick´a vlna;
• prostorov´a vlna;
• troposf´erick´a vlna. P´ısmena prav´e stranˇe oznaˇcuj´ı typ
ionosf´erick´ych vrstev [2.
Pˇri r´adiov´em spojen´ı mohou vlny ˇs´ıˇrit obecn´em pˇr´ıpadˇe vˇsemi uveden´ymi zp˚usoby. Sa-
motn´e rozhran´ı makroskopick´em pohledu kulovit´e, detailech ovˇsem hrubˇe jemnˇe ˇclenit´e,
pokryt´e porostem, z´astavbou apod. ˇs´ıˇren´ı vln podzemn´ım vlnovodem ˇci vlnovodem tvoˇren´em zemsk´ym povrchem
a ionosf´erou p´asmu velmi dlouh´ych vln. Mezi
nˇe patˇr´ı ˇs´ıˇren´ı vlnovodn´ym kan´alem troposf´eˇre (ducting), vyskytuj´ıc´ım nad kmitoˇctem cca
500 MHz, popˇr
