|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 25 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Takˇze
spojen´ı ionosf´erickou vlnou urˇceno pro komunikace dlouh´e vzd´alenosti.
2. 2. Koncen-
trace voln´ych elektron˚u roste nuly aˇz jist´eho maxima pak opˇet kles´a nule.
Spojen´ı touto vlnou moˇzn´e realizovat frekvenc´ıch ˇr´adu frekvenc´ı stovek megahertz˚u
po jednotky gigahertz˚u vzd´alenosti stovek kilometr˚u. indexu lomu ε1
r /2) reciprok´y: poˇc´ateˇcn´ı hodnoty kles´a nule pak
opˇet roste. Idealizace
spoˇc´ıv´a pˇredpokladu, ˇze nad pod vrstvou koncentrace voln´ych elektron˚u nulov´a.4. souˇcasn´e dobˇe tato vlna vyuˇz´ıv´ana
velmi zˇr´ıdka.
Mechanismus ˇs´ıˇren´ı ionosf´erickou vlnou dominantn´ı kmitoˇctov´em rozsahu aˇz MHz
(dominantnˇe p´asmo kr´atk´ych vln).2)
kde oznaˇcuje permitivitu vakua, relativn´ı permitivita prostˇred´ı, oznaˇcuj´ı n´aboj
a hmotnost elektronu ´uhlov´y kmitoˇcet vlnˇen´ı.4]. 2.Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
Obr. Jak vnik´a hloubˇeji, lom pokraˇcuje. Vlna vstupuje vrstvy pod ´uhlem ψ0, protoˇze vnik´a opticky hustˇs´ıho prostˇred´ı
do opticky ˇridˇs´ıho, l´ame kolmice. rovnice (2. Velkou roli hraj´ı elektrick´e vlastnosti nehomogenit, jejich koncentrace v´ykon
vys´ılaˇce.
Prostˇred´ı voln´ymi elektrony ovlivˇnuje ˇs´ıˇren´ı vlny stejnˇe jako dielektrikum permitivitou
εi ε0εr −
Nq2
mω2
, (2. R´adiov´y spoj m˚uˇze b´yt realizov´an nˇekolika skoky (jeden
skok zemsk´y povrch ionosf´era zemsk´y povrch) maxim´aln´ı d´elka skoku 4000 km.4 nakreslen´a idealizovan´a ionosf´erick´a vrstva.3 Troposf´erick´a vlna
Tento mechanismus ˇs´ıˇren´ı zaloˇzen rozptylu dopadaj´ıc´ı vlny vlivem nehomogenit tro-
posf´eˇre. Pr˚ubˇeh
permitivity resp. Rozpt´ylen´a vlna m˚uˇze b´yt pˇrijata velk´ych vzd´alenostech vys´ılaˇce, avˇsak jej´ı ´uroveˇn
je velmi slab´a.
2. Pokud vlna z´ısk´a
horizont´aln´ı smˇer, m˚uˇze vr´atit zemi, protoˇze pˇri ˇs´ıˇren´ı dol˚u l´ame kolmici.4 Pˇr´ım´a vlna
Pˇr´ım´a vlna ˇs´ıˇr´ı volnou atmosf´erou. Aˇz kmitoˇctu asi GHz atmosf´era chov´a t´emˇeˇr jako
vakuum, takˇze efektivn´ı hodnotu intenzity elektrick´eho pole Eef pˇr´ım´e vlny lze vzd´alenosti
. obr.2) zˇrejm´e, ˇze ionizovan´e
prostˇred´ı opticky
”
ˇridˇs´ı“. Aˇckoliv
v ionosf´erick´e vrstvˇe nast´av´a postupn´y lom, bˇeˇznˇe hovoˇr´ı odrazu vlny.3: Pokryt´ı ´uzem´ı vys´ılaˇcem DCF77 [2. souˇcasn´e dobˇe
je spojen´ı ionosf´erickou vlnou vyuˇz´ıv´ano hlavnˇe radioamat´ery pro mezin´arodn´ı rozhlas.4
