V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
TR-1 pouˇz´ıval ˇctyˇri NPN tranzistory
od firmy Texas musel b´yt nap´ajen bateri´ı napˇet´ı 22,5 (pro dosaˇzen´ı potˇrebn´eho v´ykonu
musely b´yt prvn´ı tranzistory provozov´any bl´ızko pr˚urazn´eho napˇet´ı pˇrechodu kolektor-emitor).4. Tento pˇrij´ımaˇc se
dostal trh roce 1954 prodalo asi 150 000 kus˚u.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 17
Obr. 1.11: Bardeen, Brattain, Shockley: Spoleˇcn´e foto jejich pozn´amky
poˇr´ızen´e pˇri v´yvoji tranzistoru.
Z tohoto d˚uvodu byl samotn´y provoz zaˇr´ızen´ı velmi drah´y.
1. roce 1934 si
nechal podobn´e zaˇr´ızen´ı patentovat nˇemeck´y v´yzkumn´ık Oscar Heil, ovˇsem nelze jistotou
ˇr´ıct, ˇze jeho tranzistor byl skuteˇcnˇe sestrojen. Pr-
venstv´ı v´yrobˇe prvn´ıho komeˇcnˇe ´uspˇeˇsn´eho tranzistorov´eho pˇrij´ımaˇce b´yv´a ˇcasto nespr´avnˇe
pˇrisuzov´ano firmˇe Sony (p˚uvodnˇe Tokyo Tsushin Kogyo).
Prvn´ı tranzistory byly chemicky nestabiln´ı pouˇziteln´e pouze pro n´ızkov´ykonov´e
a n´ızkofrekvenˇcn´ı aplikace.
Obr. dalˇs´ım v´yvojem ale zvolna daˇrilo tˇemto probl´em˚um ˇcelit.3 Tranzistory
Poˇc´atky v´yvoje tranzistor˚u lze naj´ıt roce 1925 Kanadˇe, kde Julius Edgar Lilienfeld
(1882 1963) podal prvn´ı patent zaˇr´ızen´ı velmi podobn´e FET tranzistoru (field effect tran-
sistor).
V roce 1947 byl sestrojen prvn´ı hrotov´y germaniov´y tranzistor Bellov´ych Laboratoˇr´ıch ve
Spojen´ych st´atech jeho zrodu st´ali John Bardeen (1908 1991) Walter Brattain
(1902 1987) pod veden´ım Williama Shockleyho (1910 1989). Prv´ım r´adiov´ym pˇrij´ımaˇcem, vyro-
ben´ym komerˇcnˇe v´yznamn´em objemu, byl ale pˇrij´ımaˇc Regency TR-1, vyr´abˇen´y diviz´ı Re-
gency spoleˇcnosti IDEA (Industrial Development Engineering Associates). 1.
Kdyˇz Bellovy laboratoˇre ozn´amily, ˇze budou nab´ızet v´yrobn´ı licence, poskytuj´ıc´ı detailn´ı
informace zp˚usobu v´yroby bipol´arn´ıch tranzistor˚u, byl pr´avˇe Spojen´ych st´atech spoluza-
.10: Lee Forestova trioda: anoda, katoda, mˇr´ıˇzka. Lilienfeld vˇsak nepublikoval ˇz´adn´e v´ysledky v´yzkumu ani jeho patent neodkazoval
na pˇr´ıklady opravdu zkonstruovan´eho zaˇr´ızen´ı, nedoˇckal proto ˇz´adn´e odezvy. roce 1950 pak Shockley
sestrojil tranzistor zcela odliˇsn´e konstrukce, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı polovodiˇcov´y pˇrechod P-N, oznaˇcovan´y
jako bipol´arn´ı tranzistor (bipolar junction transistor)
