V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 17 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
ve v´ykonov´ych r´adiov´ych vys´ılaˇc´ıch, mikrovlnn´ych troub´ach, radarov´ych syst´emech audio
elektronice. 1. m´ıstˇe dotyku vytv´aˇr´ı pomˇernˇe
nestabiln´ı P-N pˇrechod, kter´y pro elektrick´y proud pr˚uchoz´ı pouze jedom smˇeru. 1.4. M´a-li nov´a
elektroda niˇzˇs´ı potenci´al, proud neproch´az´ı.
Vysvˇetlen´ı podaˇrilo anglick´emu fyzikovi Thomsonovi z´akladˇe elektron˚u emitovan´ych
ˇzhavou katodou.
1.
Obr. galenit). Napˇr´ıklad vys´ılaˇci pro
n´ızkofrekvenˇcn´ı zes´ılen´ı sign´alu mikrofonu, generov´an´ı vysokofrekvenˇcn´ı nosn´e vlny, mo-
dulov´an´ı sign´alu zes´ılen´ı modulovan´eho sign´alu pro zes´ılen´ı ant´enou.9.10. Edison tento jev nedovedl vysvˇetlit ani aplikovat.2 Elektronky
Velk´y pokrok kvalitˇe r´adiov´ych pˇrij´ımaˇc˚u, ale vys´ılaˇc˚u, znamenal vyn´alez elektronky (p˚uvodnˇe
se elektronky oznaˇcovaly jako radiolampy, pozdˇeji elektronov´e lampy).
V drtiv´e vˇetˇsinˇe aplikac´ı dneˇsn´ı dobˇe nam´ısto elektronek pouˇz´ıvaj´ı polovodiˇcov´e
souˇc´astky (tranzistory, diody) pro jejich niˇzˇs´ı cenu, vˇetˇs´ı ´uˇcinnost, menˇs´ı rozmˇery, vyˇsˇs´ı spo-
lehlivost, atd. Fyzik´aln´ı jev, kter´y
prob´ıh´a elektronk´ach, objevil Thomas Alva Edison (1847 1931) jiˇz roce 1883 pˇri ex-
perimentov´an´ı ˇz´arovkou.
Elektronky umoˇznily sestavit obvody r˚uzn´ymi vlastnostni.9: Flemingova dioda: anoda, K1, pˇr´ımo ˇzhaven´a katoda. pˇrij´ımac´ı stranˇe
bylo moˇzn´e sestrojit pˇrij´ımaˇce zesilovaˇci zpˇetnou vazbou pro zvˇetˇsen´ı zes´ılen´ı vyso-
kofrekvenˇcn´ıho sign´alu.
O dva roky pozdˇeji, roce 1906, doplnil Lee Forest jemnou mˇr´ıˇzku mezi katodu anodu
Flemingovy diody, ˇc´ımˇz vytvoˇril triodu, viz. Vloˇz´ıme-li baˇnky dalˇs´ı elektronku pˇripoj´ıme-li vyˇsˇs´ımu
potenci´alu neˇz m´a rozˇzhaven´e vl´akno, proch´az´ı proud t´eto elektrody vl´aknu.Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
Hrotov´y detektor (anglicky oznaˇcuje jako crystal detector krystalov´y detektor, nebo
slangovˇe cat’s whisker koˇciˇc´ı vous) sest´av´a tenk´eho dr´atu (napˇr.
krystalce, tedy primitivn´ım r´adiov´em pˇrij´ımaˇci, kter´y byl zaloˇzen pr´avˇe pouˇzit´ı hrotov´e
diody, pracovalo toto zaˇr´ızen´ı jako usmˇerˇnovaˇc pˇrij´ıman´eho sign´alu.
. obr. roce 1920 jiˇz USA Anglii zaˇcalo prvn´ı pravideln´e rozhlasov´e
vys´ıl´an´ı roce 1922 vznikla Britsk´a rozhlasov´a spoleˇcnost BBC. nˇekter´ych speci´aln´ıch aplikac´ıch vˇsak elektronky pouˇz´ıvaj´ı nad´ale, napˇr. P˚uvodn´ı proveden´ı Flemingovy diody zn´azornˇeno obr. 1. fosforbronz), kter´y lehce
dot´yk´a krystalu polovodiˇcov´eho miner´alu (napˇr. tzv. Aplikaci pak provedl anglick´y fyzik Sir John Ambrose Fleming (1849 1945),
kter´y roce 1904 sestrojil diodu. Detektor byl velice citliv´y spr´avnou geometrii krystalu zmˇenu tlaku
mezi dr´atkem krystalem, vyr´abˇel proto nastaviteln´em pouzdˇre pˇred kaˇzd´ym pouˇzit´ım
bylo nutn´e naj´ıt vhodnou polohu metodou pokusu omylu. jeho pouˇzit´ım jiˇz bylo
moˇzn´e oddˇelit modulaˇcn´ı sign´al nosn´e vlny pˇri pˇr´ıjmu amplitudovˇe modulovan´eho zvu-
kov´eho sign´alu
