|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.
9 lze
prohlédnout intenzitu pole struktuře děr okolím nad vlnovodem.9: Vyzařování elementárního úseku vedení. prostřední části obr. Takto
je možné vytvořit náhradu velmi dlouhou opakující strukturu bez nutnosti celou
modelovat. Přední zadní bok buňky definován jako okraje, kterých do
nekonečna opakuje model vytvořený mezi nimi (známé také jako roviny Master/Slave). Analyzována bude tedy jen
polovina vlnovodu, druhá polovina bude zrcadlově dopočítána případě ovlivnění i
zařazena výpočtu. 3. této části patrné, že
i poslední řada děr hraje odrazu energie zpět vlnovodu svoji důležitou roli. pravé části obr. Také zřejmé, největší únik opravdu vlnovodu směrem nahoru. Podle umístění červené barvy je
zde vidět, maximum přenášené energie drženo okolí rozhraní vlnovodu prostředím
nad ním. Hodnota kritického kmitočtu
dominantního vidu takto navržené struktuře výše zmíněné konfiguraci 77,7 GHz. 3.8: Elementární úsek vlnovodu SIIG.
Obr.
.25
plochou), levý bok buňky definován jako rovina symetrie. Také razantně sníží výpočetní nároky pro řešení zadaného modelu.
Obr. Únik zde dosahuje rozhraní řady děr. 3. Tento
výsledek tedy lze považovat důkaz tvrzení, SIIG struktura dokáže redukovat únik
energie oproti jednoduchému vlnovodu zemní deskou. Počet řad tedy
není náhodný, ale zvolen přihlédnutím výsledky simulací, dosažených této
podkapitole. 3.9 lze poté prohlédnout šíření energie samotným
materiálem vlnovodu. Vrchní pravá strana buňky zde definována jako dokonale
přizpůsobená rovina, respektive vrstva, která zajistí, těchto rovinách nebude docházet k
odrazu vlny. obrázku zřetelné, mezi první druhou řadou děr stále ještě
velké množství uniklé energie. Za
samotnou pátou řadu již neprochází téměř nic původní energie vlnovodu, volit tedy model s
větším počtem řad děr bylo opravdu zbytečné. Vlevo charakteristika pro snadnější
orientaci vyvedena dvojrozměrné podobě stranu buňky.9 zobrazuje vyzařování modelovaného úseku.
Obr. 3
