Modelování mikrovlnných struktur na bázi SIIG

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Teplý

Strana 26 z 45

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
26 Obr. Znatelný nárůst uniklé energie vlnovodu zřetelný díře řady. Zde rozpoznatelný nárůst hladiny energie prostorách mezi dírami, avšak více jak řadu energie neprostupuje. Tímto se celý model více přiblížil jednoduchému vlnovodu zemní deskou. Z prostřední části zmíněného obrázku znatelný nárůst řadě děr. obr. Poslední pravá část obr. 3.11 lze pozorovat větší intenzitu energie díře řady. Navýšení efektivní permitivity okolí přineslo změnu umístění kritického kmitočtu dominantního vidu ve frekvenčním spektru.11 zobrazuje vyzařování energie SIIG struktury při změně parametru mezery mezi dírami původních 125 hodnotu 200 μm. 3.11: Šíření energie elementárním úseku vedení při změně poloměru díry. 3.11) zobrazuje vyzařování elektromagnetické energie struktury SIIG při změně parametru průměru děr 500 700 μm. Obr. Více energie proniká skrze první řadu děr tím dochází většímu průchozímu útlumu. Pro výpočet efektivní permitivity byl použit dříve uvedený vzorec (2. Přímá příčina tohoto jevu snížení odrazu vln zpět vlnovodu tím zvýšení průchozího útlumu vlnovodu. Důsledek zvětšení průměru děr pro celou analyzovanou buňku takový, její délka výsledku vzrostla mm (5*200 μm).4).11 opět zobrazuje energii struktuře vlnovodu.11 lze ještě pozorovat zdánlivě lepší šíření energie vlnovodu, respektive menší průnik řadami, ovšem figuruje zde důležitý fakt, fyzickými rozměry tento upravený model odpovídá původnímu, ale namísto pěti řad děr měl řad Proto podstatě výsledek horší, když první pohled nevypadá. Touto změnou samozřejmě změní i efektivní permitivita okolí vlnovodu původních 4,69 5,73 (2. 3. Viditelná změna došla i ve pozorovaných vlastnostech buňky. Obr. Při této konfiguraci sítě děr dominantní vid vlnovodem šíří od frekvence 70,2 GHz. levé části obr. Zvětšením mezery mezi dírami tím zvýšení efektivní permitivity okolí vlnovodu došlo vyšší schopnosti sítě děr navázat sebe energii vlnovodu. Síť děr, tvořící okolí vlnovodu, změnila svoji efektivní permitivitu směrem dolů původních 4,69 4,05. obrázcích lze pozorovat rozšíření celého diagramu více strany. . 3. 3. Kritická frekvence dominantního vidu touto úpravou efektivní permitivity okolí mírně vzrostla hodnotu 80,1 GHz.11: Šíření energie elementárním úseku vedení při změně velikosti mezery mezi dírami. Další obrázek (obr 3.4)