|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.
3. 3. Zde rozpoznatelný nárůst hladiny
energie prostorách mezi dírami, avšak více jak řadu energie neprostupuje. Kritická frekvence dominantního vidu touto úpravou efektivní permitivity
okolí mírně vzrostla hodnotu 80,1 GHz.11 lze pozorovat větší intenzitu
energie díře řady. Více energie proniká
skrze první řadu děr tím dochází většímu průchozímu útlumu. Viditelná změna došla i
ve pozorovaných vlastnostech buňky.4). Z
prostřední části zmíněného obrázku znatelný nárůst řadě děr. Poslední pravá část
obr.11 lze ještě
pozorovat zdánlivě lepší šíření energie vlnovodu, respektive menší průnik řadami, ovšem
figuruje zde důležitý fakt, fyzickými rozměry tento upravený model odpovídá původnímu,
ale namísto pěti řad děr měl řad Proto podstatě výsledek horší, když první
pohled nevypadá.11) zobrazuje vyzařování elektromagnetické energie struktury SIIG
při změně parametru průměru děr 500 700 μm.11 zobrazuje vyzařování energie SIIG struktury při změně parametru mezery mezi
dírami původních 125 hodnotu 200 μm. Navýšení efektivní
permitivity okolí přineslo změnu umístění kritického kmitočtu dominantního vidu ve
frekvenčním spektru.4).
Obr. Zvětšením
mezery mezi dírami tím zvýšení efektivní permitivity okolí vlnovodu došlo vyšší
schopnosti sítě děr navázat sebe energii vlnovodu. Tímto se
celý model více přiblížil jednoduchému vlnovodu zemní deskou. Pro výpočet
efektivní permitivity byl použit dříve uvedený vzorec (2. 3. obrázcích lze pozorovat rozšíření celého diagramu více strany.
Další obrázek (obr 3.11: Šíření energie elementárním úseku vedení při změně velikosti mezery mezi
dírami. Síť děr, tvořící okolí vlnovodu,
změnila svoji efektivní permitivitu směrem dolů původních 4,69 4,05. levé části obr. Znatelný nárůst uniklé energie vlnovodu zřetelný díře řady.11 opět zobrazuje energii struktuře vlnovodu. 3. 3. obr. Důsledek zvětšení průměru děr
pro celou analyzovanou buňku takový, její délka výsledku vzrostla mm
(5*200 μm).
.
Obr.11: Šíření energie elementárním úseku vedení při změně poloměru díry.26
Obr. Přímá příčina tohoto jevu snížení
odrazu vln zpět vlnovodu tím zvýšení průchozího útlumu vlnovodu. Při této konfiguraci sítě děr dominantní vid vlnovodem šíří od
frekvence 70,2 GHz. Touto změnou samozřejmě změní i
efektivní permitivita okolí vlnovodu původních 4,69 5,73 (2. 3
