|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.
Naopak překročení frekvence GHz vykazuje SIIG vlnovod větší, nebo
přinejmenším stejné vyzařování jako jeho předchozí jednodušší neupravená varianta.
3.8 naznačená výše popsaná buňka. Pozorovaným jevem bude hlavně
šíření pole vlnovodu jeho blízkém okolí pro dominantní vid, který vlnovodem
šíří. průběhů je
zřejmé, úprava okolí vlnovodu přinesla zlepšení vlastností pásmu GHz to
přibližně 5%. obr.7: Srovnání průběhů ztrát způsobených vyzařováním energie vlnovodů zemní
deskou SIIG. 3.6: Šíření elektromagnetické vlny prostředí vlnovodu SIIG.3 Modální analýza krátkého úseku vlnovodu
Pro detailnější pochopení dějů, probíhajících uvnitř struktury, bylo vhodné si
namodelovat krátký úsek vlnovodu (buňku), který zde stále opakuje.
Obr. 3. Pro výpočet tohoto průběhu jsou použity
bezztrátové materiály.24
Obr. 3. 3. zmíněném obrázku jsou vyneseny
dva průběhy: vlnovod jen zemní deskou (červená) vlnovod SIIG (modrá). Její spodní část nahrazena perfektně
vodivou plochou, nahrazující zemní desku kompletním modelu nahrazenou tenkou vodivou
.
V závěru této podkapitoly zobrazen průběh ztrát způsobených vyzařováním vlnovodu do
prostoru (obr. Nad tuto
frekvenci jsou výsledky vlnovodu SIIG srovnání vlnovodem zemní deskou lešpí jen
oblastně. Tímto krokem lze docílit přesných výsledků pro samotné ztráty
vyzařováním energie, neovlivněné ztrátámi materiálu.7), vypočítaný dle vztahu (2.
Přidáním struktury děr tedy zajistí zlepšení vlastností oblasti pod GHz.3).
velká většina přenášené energie vlnovodem šíří právě jádrem struktury, tedy dříve
definovanými fyzickými rozměry žádaného vlnovodu. takovémto modelu
lze poté analyzovat změnu několika základních parametrů
