Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 68 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
7.FEKT Vysokého učení technického Brně V H E vf 1/r z y x Ql Amplituda zářivé složky Eθ kulové ploše, vynesená v závislosti směru se nazývá směrová charakteristika. ve směru osy z j 0 kz zi − = . Dopadající vlnu, která ozařuje těleso, označíme jako vlnu incidenční větší vzdálenosti zdroje můžeme předpokládat, jedná vlnu rovinnou postupující např. Výsledné pole dáno součtem obou polí tot inE . Jejich tvar volí podle toho zda popisujeme elektromagnetické pole vodivém prostředí nebo pole volném prostoru, případně vlastnosti pole vedeného pomocí odraz . Působením incidenční vlny těleso polarizuje elektricky vodivých materiálů mohou indukovat vířivé proudy) stane tak zdrojem indukovaného pole, intenzita Ein tohoto pole musí vyhovovat Helmholtzově rovnici 2 divgrad 0in inE )j(j2 εωγµω +−=k .4 Shrnutí Časově proměnné elektromagnetické pole popsáno obecně soustavou Maxwellových rovnic.5: Složky zářivého pole dipólu Difrakce vln Při šíření elektromagnetického pole vyzařováním (radiací) volného prostoru s různými nehomogenitami tvaru přepážek, dochází okolí těchto přepážek difrakci, ohybu vlny. 7. Obr