Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
10. Objem pravidelného šestistěnu vymezeného vektory c;
12. Elektrická vodivost odpor I/U (S);
21. Skalár definován velikostí, vektor definován velikostí směrem;
2. Síla působící rovnoběžné přímé vodiče umístěné vzdálenosti protékané proudy
I1, daná Ampérovým zákonem síly 2
12 2
4
RI I
R
µ
π
× ×
=
u
F ;
28. Vektory jsou rovnoběžné;
8. Vektory jsou rovnoběžné (jsou sebe kolmé);
10. Elektrický odpor U/I (Ω), magnetický odpor Um/Φ (H-1
);
20.39;
3. Kapacita kondenzátoru (dvě elektrody nábojem -Q) určena množstvím náboje,
který zvýší potenciál elektrod Q/U (F);
22. Tok elektrické indukce plochou ,
S
dΨ ⋅∫D uzavřenou plochou
S
Q (C);
23. Vektory jsou sebe kolmé;
9. 6;
6. 2ax lnx ;
14. Vlastní indukčnost daného uspořádání vodičů proudem určena magnetickým
tokem, který váže plochou vytvořenou tímto uspořádáním, Φ/I;
19.1 Vstupní test
1. 2
(W)zP. Derivace dy/dx směrnicí tečny křivce f(x) daném bodě (x0, f(x0)), parciální
derivace ∂g/∂x směrnicí tečny křivce f(x, z,…) daném směru x;
13. ⎪x⎪, √(x2
+ y2
), √(x2
+ y2
+ z2
);
5. Tok magnetické indukce plochou ,
S
dΦ ⋅∫B uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (Wb);
25.Modelování elektromagnetických polí 69
8 Výsledky testů
8. Vektorový součin vektorů vektor který kolmý rovině vektorů vektory a,
b, tvoří pravotočivý systém;
7. Tok proudové hustoty plochou ,
S
dΙ ⋅∫J uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (A);
24. Plocha rovnoběžníka daného vektory b;
11. Gradient skalární funkce (x, její derivací vyjadřuje přírůstek skalární funkce
v daném směru ;
16. Divergence vektorové funkce A(x, představuje objemovou hustotu toku vektoru
v daném bodě, rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace
vektoru daném bodě;
17. 6;
4. Funkce nezávisí proměnné t;
15. Síla působící vodič délky protékaný proudem směru jednotkového vektoru je
daná vztahem (N);
27. Plocha pod křivkou danou funkcí (x, omezená intervalem <a, b>;
18. Síla působící náboj elektrostatickém poli intenzity daná vztahem (N);
26
