Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 69 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Skalár definován velikostí, vektor definován velikostí směrem; 2. Plocha rovnoběžníka daného vektory b; 11. Síla působící náboj elektrostatickém poli intenzity daná vztahem (N); 26. Kapacita kondenzátoru (dvě elektrody nábojem -Q) určena množstvím náboje, který zvýší potenciál elektrod Q/U (F); 22. Elektrická vodivost odpor I/U (S); 21.1 Vstupní test 1. Funkce nezávisí proměnné t; 15. ⎪x⎪, √(x2 + y2 ), √(x2 + y2 + z2 ); 5. Vlastní indukčnost daného uspořádání vodičů proudem určena magnetickým tokem, který váže plochou vytvořenou tímto uspořádáním, Φ/I; 19. Vektorový součin vektorů vektor který kolmý rovině vektorů vektory a, b, tvoří pravotočivý systém; 7. Gradient skalární funkce (x, její derivací vyjadřuje přírůstek skalární funkce v daném směru ; 16. Elektrický odpor U/I (Ω), magnetický odpor Um/Φ (H-1 ); 20. Plocha pod křivkou danou funkcí (x, omezená intervalem <a, b>; 18. Tok magnetické indukce plochou , S dΦ ⋅∫B uzavřenou plochou 0 S d⋅ (Wb); 25. Derivace dy/dx směrnicí tečny křivce f(x) daném bodě (x0, f(x0)), parciální derivace ∂g/∂x směrnicí tečny křivce f(x, z,…) daném směru x; 13. Síla působící rovnoběžné přímé vodiče umístěné vzdálenosti protékané proudy I1, daná Ampérovým zákonem síly 2 12 2 4 RI I R µ π × × = u F ; 28.Modelování elektromagnetických polí 69 8 Výsledky testů 8. 2 (W)zP. Objem pravidelného šestistěnu vymezeného vektory c; 12. Vektory jsou sebe kolmé; 9.39; 3. 6; 6. Vektory jsou rovnoběžné (jsou sebe kolmé); 10. Vektory jsou rovnoběžné; 8. Síla působící vodič délky protékaný proudem směru jednotkového vektoru je daná vztahem (N); 27. Tok elektrické indukce plochou , S dΨ ⋅∫D uzavřenou plochou S Q (C); 23. 10. 2ax lnx ; 14. Divergence vektorové funkce A(x, představuje objemovou hustotu toku vektoru v daném bodě, rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace vektoru daném bodě; 17. 6; 4. Tok proudové hustoty plochou , S dΙ ⋅∫J uzavřenou plochou 0 S d⋅ (A); 24