Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
1 Vstupní test
1. Vektory jsou sebe kolmé;
9. Vlastní indukčnost daného uspořádání vodičů proudem určena magnetickým
tokem, který váže plochou vytvořenou tímto uspořádáním, Φ/I;
19. Gradient skalární funkce (x, její derivací vyjadřuje přírůstek skalární funkce
v daném směru ;
16. Derivace dy/dx směrnicí tečny křivce f(x) daném bodě (x0, f(x0)), parciální
derivace ∂g/∂x směrnicí tečny křivce f(x, z,…) daném směru x;
13. Kapacita kondenzátoru (dvě elektrody nábojem -Q) určena množstvím náboje,
který zvýší potenciál elektrod Q/U (F);
22. Tok magnetické indukce plochou ,
S
dΦ ⋅∫B uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (Wb);
25.Modelování elektromagnetických polí 69
8 Výsledky testů
8. Síla působící rovnoběžné přímé vodiče umístěné vzdálenosti protékané proudy
I1, daná Ampérovým zákonem síly 2
12 2
4
RI I
R
µ
π
× ×
=
u
F ;
28. Divergence vektorové funkce A(x, představuje objemovou hustotu toku vektoru
v daném bodě, rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace
vektoru daném bodě;
17. 2ax lnx ;
14. 2
(W)zP. ⎪x⎪, √(x2
+ y2
), √(x2
+ y2
+ z2
);
5. Plocha rovnoběžníka daného vektory b;
11. Plocha pod křivkou danou funkcí (x, omezená intervalem <a, b>;
18. Skalár definován velikostí, vektor definován velikostí směrem;
2. Vektory jsou rovnoběžné (jsou sebe kolmé);
10. 6;
4. Objem pravidelného šestistěnu vymezeného vektory c;
12. Funkce nezávisí proměnné t;
15. Elektrická vodivost odpor I/U (S);
21. 6;
6. Síla působící vodič délky protékaný proudem směru jednotkového vektoru je
daná vztahem (N);
27. Síla působící náboj elektrostatickém poli intenzity daná vztahem (N);
26. Vektory jsou rovnoběžné;
8. Elektrický odpor U/I (Ω), magnetický odpor Um/Φ (H-1
);
20. Tok elektrické indukce plochou ,
S
dΨ ⋅∫D uzavřenou plochou
S
Q (C);
23. Tok proudové hustoty plochou ,
S
dΙ ⋅∫J uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (A);
24.39;
3. 10. Vektorový součin vektorů vektor který kolmý rovině vektorů vektory a,
b, tvoří pravotočivý systém;
7
