Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
Vektory jsou rovnoběžné;
8.Modelování elektromagnetických polí 69
8 Výsledky testů
8. 2ax lnx ;
14. Elektrický odpor U/I (Ω), magnetický odpor Um/Φ (H-1
);
20. Plocha pod křivkou danou funkcí (x, omezená intervalem <a, b>;
18.39;
3. Síla působící rovnoběžné přímé vodiče umístěné vzdálenosti protékané proudy
I1, daná Ampérovým zákonem síly 2
12 2
4
RI I
R
µ
π
× ×
=
u
F ;
28. Tok elektrické indukce plochou ,
S
dΨ ⋅∫D uzavřenou plochou
S
Q (C);
23. ⎪x⎪, √(x2
+ y2
), √(x2
+ y2
+ z2
);
5. Divergence vektorové funkce A(x, představuje objemovou hustotu toku vektoru
v daném bodě, rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace
vektoru daném bodě;
17. 6;
4. Vektory jsou sebe kolmé;
9. Objem pravidelného šestistěnu vymezeného vektory c;
12. 6;
6.1 Vstupní test
1. Tok proudové hustoty plochou ,
S
dΙ ⋅∫J uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (A);
24. Síla působící vodič délky protékaný proudem směru jednotkového vektoru je
daná vztahem (N);
27. 2
(W)zP. Síla působící náboj elektrostatickém poli intenzity daná vztahem (N);
26. Vektorový součin vektorů vektor který kolmý rovině vektorů vektory a,
b, tvoří pravotočivý systém;
7. Gradient skalární funkce (x, její derivací vyjadřuje přírůstek skalární funkce
v daném směru ;
16. Derivace dy/dx směrnicí tečny křivce f(x) daném bodě (x0, f(x0)), parciální
derivace ∂g/∂x směrnicí tečny křivce f(x, z,…) daném směru x;
13. Vlastní indukčnost daného uspořádání vodičů proudem určena magnetickým
tokem, který váže plochou vytvořenou tímto uspořádáním, Φ/I;
19. Kapacita kondenzátoru (dvě elektrody nábojem -Q) určena množstvím náboje,
který zvýší potenciál elektrod Q/U (F);
22. Funkce nezávisí proměnné t;
15. 10. Vektory jsou rovnoběžné (jsou sebe kolmé);
10. Skalár definován velikostí, vektor definován velikostí směrem;
2. Plocha rovnoběžníka daného vektory b;
11. Tok magnetické indukce plochou ,
S
dΦ ⋅∫B uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (Wb);
25. Elektrická vodivost odpor I/U (S);
21
