Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
1 Vstupní test
1. Síla působící náboj elektrostatickém poli intenzity daná vztahem (N);
26.Modelování elektromagnetických polí 69
8 Výsledky testů
8. Tok elektrické indukce plochou ,
S
dΨ ⋅∫D uzavřenou plochou
S
Q (C);
23. 2ax lnx ;
14. Plocha pod křivkou danou funkcí (x, omezená intervalem <a, b>;
18. Plocha rovnoběžníka daného vektory b;
11. Síla působící rovnoběžné přímé vodiče umístěné vzdálenosti protékané proudy
I1, daná Ampérovým zákonem síly 2
12 2
4
RI I
R
µ
π
× ×
=
u
F ;
28. Funkce nezávisí proměnné t;
15. Tok proudové hustoty plochou ,
S
dΙ ⋅∫J uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (A);
24. Objem pravidelného šestistěnu vymezeného vektory c;
12. 2
(W)zP. 10. Vektory jsou rovnoběžné;
8. Gradient skalární funkce (x, její derivací vyjadřuje přírůstek skalární funkce
v daném směru ;
16. Síla působící vodič délky protékaný proudem směru jednotkového vektoru je
daná vztahem (N);
27. Derivace dy/dx směrnicí tečny křivce f(x) daném bodě (x0, f(x0)), parciální
derivace ∂g/∂x směrnicí tečny křivce f(x, z,…) daném směru x;
13. Skalár definován velikostí, vektor definován velikostí směrem;
2. Vektory jsou rovnoběžné (jsou sebe kolmé);
10. Divergence vektorové funkce A(x, představuje objemovou hustotu toku vektoru
v daném bodě, rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace
vektoru daném bodě;
17.39;
3. Vektory jsou sebe kolmé;
9. 6;
4. ⎪x⎪, √(x2
+ y2
), √(x2
+ y2
+ z2
);
5. Kapacita kondenzátoru (dvě elektrody nábojem -Q) určena množstvím náboje,
který zvýší potenciál elektrod Q/U (F);
22. 6;
6. Tok magnetické indukce plochou ,
S
dΦ ⋅∫B uzavřenou plochou 0
S
d⋅ (Wb);
25. Elektrický odpor U/I (Ω), magnetický odpor Um/Φ (H-1
);
20. Elektrická vodivost odpor I/U (S);
21. Vektorový součin vektorů vektor který kolmý rovině vektorů vektory a,
b, tvoří pravotočivý systém;
7. Vlastní indukčnost daného uspořádání vodičů proudem určena magnetickým
tokem, který váže plochou vytvořenou tímto uspořádáním, Φ/I;
19
