Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
Např. obecné oblasti generuje nejprve trojúhelníková síť plochách,
které oblast uzavírají vlastní generace probíhá hraničních prvků směrem oblasti.2b).
Postup při aplikaci MKP sestává těchto kroků:
• Generace sítě prvků uzly.
• Sestavení soustavy rovnic pro neznámé uzlové hodnoty. Mohou mít rovněž další uzly středu hran. Prostorové konečné prvky mají tvar
čtyřstěnu, pětistěnu šestistěnu.2 Generace sítě prvků
Generace sítě prvků zejména pro úlohy náročná čas zkušenosti konkrétním
programem. Je-li hledaná funkce např. málo kdy dojde
během generace jejich zhroucení. aproximace stupňovitou částech konstantní
Obr. 4.
• Aproximace potenciálu jednotlivých prvcích uzlových hodnot. Popis ostatních prvků lze nalézt odborné literatuře, např.3 Aproximace potenciálu prvcích
Princip aproximace potenciálu prvcích úloze
Metoda konečných prvků využívá velmi jednoduchý, avšak zcela obvyklý princip
aproximace hledané funkce. [10],
[11], [12]. Principiálně sítě generují jednodušším případě tažením nebo rotací sítí
podél některé os. Pokud nebude
uvedeno jinak, budeme metodu demonstrovat rovinných úlohách lineárními
trojúhelníkovými prvky.
• Zpracování dodatečných požadavků výpočet dalších veličin zobrazení výsledků. Nevýhoda těchto aproximací je, při
zvyšování stupně tyto aproximace oscilují.
Dále probereme jednotlivé body výpočtu. Metoda konečných prvků je
založena myšlence využít nejnižší stupeň aproximačního polynomu.
4.Modelování elektromagnetických polí 37
Prostorové elementární prvky jsou Obr. Naproti tomu generátory sítí jsou velmi dlouhé a
komplikované programy, jejichž vlastnostmi možnostmi třeba nejprve dobře
seznámit. nejnižší
znamená vybrat takový stupeň polynomu, který dosazení příslušné diferenciální rovnice
představuje ještě netriviální řešení. Část programu vytvářející síť prvků nazývá
generátor sítě. 4. matematiky známe rozvoj funkce Taylorovu řadu,
z odborných předmětů rozvoj Fourierovu řadu. potenciál, tak intenzita
jako jeho derivace osciluje více chyba řešení prudce zvyšuje.3: aproximaci potenciálu
5
0 0,5 1,
u1 u3
1
N1(x) N2(x) N3(x)
b)φ (V)
5
0 0,5 1,0 x
u1 uzly
φ2φ(x) φa(x)
a)
5
0 0,5 1,0 x
u1 uzly
φ1Ν1
φ3Ν3
φ2Ν2
φa
φ1 φ3
φ1
φ2
φ3
N2
(1)
N2
(2)
c)
.
• Vyřešení soustavy. Generátory sítí jsou poměrně jednoduché robustní, tj.1.
4.
Příkladem trojúhelníková síť Obr. známa řada
algoritmů, které libovolně složité hranici zajistí generaci prvků předepsaného tvaru. Jednodušší generace sítí dvourozměrných oblastech. 4
