Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
obecné oblasti generuje nejprve trojúhelníková síť plochách,
které oblast uzavírají vlastní generace probíhá hraničních prvků směrem oblasti.
4. Např. 4.1.Modelování elektromagnetických polí 37
Prostorové elementární prvky jsou Obr. Popis ostatních prvků lze nalézt odborné literatuře, např.2 Generace sítě prvků
Generace sítě prvků zejména pro úlohy náročná čas zkušenosti konkrétním
programem. málo kdy dojde
během generace jejich zhroucení.2b). Generátory sítí jsou poměrně jednoduché robustní, tj. Mohou mít rovněž další uzly středu hran.
Příkladem trojúhelníková síť Obr.
• Aproximace potenciálu jednotlivých prvcích uzlových hodnot. [10],
[11], [12].
• Sestavení soustavy rovnic pro neznámé uzlové hodnoty. Pokud nebude
uvedeno jinak, budeme metodu demonstrovat rovinných úlohách lineárními
trojúhelníkovými prvky. Nevýhoda těchto aproximací je, při
zvyšování stupně tyto aproximace oscilují. aproximace stupňovitou částech konstantní
Obr. Principiálně sítě generují jednodušším případě tažením nebo rotací sítí
podél některé os. známa řada
algoritmů, které libovolně složité hranici zajistí generaci prvků předepsaného tvaru. Metoda konečných prvků je
založena myšlence využít nejnižší stupeň aproximačního polynomu. potenciál, tak intenzita
jako jeho derivace osciluje více chyba řešení prudce zvyšuje. Jednodušší generace sítí dvourozměrných oblastech.3 Aproximace potenciálu prvcích
Princip aproximace potenciálu prvcích úloze
Metoda konečných prvků využívá velmi jednoduchý, avšak zcela obvyklý princip
aproximace hledané funkce. Naproti tomu generátory sítí jsou velmi dlouhé a
komplikované programy, jejichž vlastnostmi možnostmi třeba nejprve dobře
seznámit.
Dále probereme jednotlivé body výpočtu. Část programu vytvářející síť prvků nazývá
generátor sítě.
4.
Postup při aplikaci MKP sestává těchto kroků:
• Generace sítě prvků uzly. 4. Prostorové konečné prvky mají tvar
čtyřstěnu, pětistěnu šestistěnu.
• Zpracování dodatečných požadavků výpočet dalších veličin zobrazení výsledků. nejnižší
znamená vybrat takový stupeň polynomu, který dosazení příslušné diferenciální rovnice
představuje ještě netriviální řešení. Je-li hledaná funkce např. 4.3: aproximaci potenciálu
5
0 0,5 1,
u1 u3
1
N1(x) N2(x) N3(x)
b)φ (V)
5
0 0,5 1,0 x
u1 uzly
φ2φ(x) φa(x)
a)
5
0 0,5 1,0 x
u1 uzly
φ1Ν1
φ3Ν3
φ2Ν2
φa
φ1 φ3
φ1
φ2
φ3
N2
(1)
N2
(2)
c)
.
• Vyřešení soustavy. matematiky známe rozvoj funkce Taylorovu řadu,
z odborných předmětů rozvoj Fourierovu řadu
