Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 30 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
• Postup opakujeme pro všechny uzly neznámými potenciály, čímž obdržíme soustavu algebraických rovnic pro uzlové potenciály. Potenciálové derivace Poissonově rovnici nahradíme přibližnými hodnotami numerické derivace. 3. Princip metody velmi jednoduchý.FEKT Vysokého učení technického Brně Metoda konečných diferencí (MKD) Metoda konečných diferencí nebo též sítí nejstarší tří uvedených metod lze ji aplikovat libovolný typ rovnic. Obr. Pro úlohu volíme síť čtvercovou, obdélníkovou, polární, pro úlohu její prostorový ekvivalent, který dostaneme tažením sítě směru osy uzlech sítě zavedeme hledané potenciály.4: Příklad sítě pro metodu konečných diferencí Z těchto hodnot druhá derivace podle uzlu 0 2 021 2001 2 2 2 )()( hh hh x x B x A x φφφ φφφφφφ φ −+ = − − − ≈ ∂ ∂ ∂ − ∂ ∂ ≈ ∂ ∂ Analogicky vyjádříme druhou derivaci podle výrazem 2 043 4003 2 2 2 hh hh y φφφ φφφφ φ −+ = − − − ≈ ∂ ∂ 2, φ2 x0 3 2 10 4 y a) b) h x0, y0 1, φ1 3, φ3 4, φ4 0, φ0 B h A .4a) část pravidelné sítě, které jsou vyznačeny uzly čísly hledanými potenciály φ0, φ1, φ2, φ3, φ4. • každém uzlu nahradíme parciální derivace Poissonově rovnici numerickými derivacemi, vyjádřenými hodnot potenciálu uzlu okolních uzlech. • Soustavu vyřešíme vhodnou metodou (eliminační iterační metody). Postup odvození demonstrujme příkladě čtvercové sítě. vybraná skupina uzlů hledanými potenciály. První derivaci podle bodech lze vyjádřit vztahy hx B hx A 2001 )()( φφφφφφ − ≈ ∂ ∂− ≈ ∂ ∂ Obr. • vypočtených potenciálů stanovíme aproximací intenzitu další hledané veličiny. 3. Obecný postup můžeme popsat následujícími kroky: • Oblast, které nás zajímá rozložení potenciálu, pokryjeme sítí. obr