Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 23 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
elektrodě bude mít potenciál předepsanou hodnotu φe.1b), mluvíme vnitřní úloze; počítáme-li pole neomezené oblasti, jak je tomu Obr. Rozměr úlohy lze ovlivnit vhodnou volbou souřadnic. 3. Vnitřní vnější úloha Při výpočtu pole uvnitř oblasti, jejíž hranici jsou zadané okrajové podmínky, např. rozhraní dvou dielektrik mezi oblastmi Ω1, potenciál mění spojitě, tj. 3. . Vystupují-li obě podmínky, mluvíme smíšené úloze. v úloze podle Obr. Symetrickou úlohu lze někdy zjednodušit využitím platných okrajových podmínek. 3. Formulace elektrostatické úlohy diferenciální rovnicí Jako příklad elektrostatického problému uvažujme úlohu podle Obr. úloha. Tento požadavek ekvivalentní podmínce spojitosti tečné složky vektoru E. Úlohy mohou významně zjednodušit, vykazují-li geometrickou symetrii.Modelování elektromagnetických polí 23 indukce Dn2 Dn1 nebo siločáře ∂φ/∂n= Potenciál rozhraní dielektrik bude vždy spojitý. 3. Okrajovou podmínkou zde hranici S1, S2, S4. Podle počtu souřadnic rozeznáváme úlohy jedno-, dvou- trojrozměrné. 3. 4. Např.1b) symetrický koaxiální kabel, jehož pole třeba nalézt. potenciální pole dvouvodičového vedení rovinná, tj. První postup vede řešení parciálních diferenciálních rovnic, druhý integrální rovnice. intenzity hranici úloha nazývá Neumannova. úloze Neumannově jednoznačně určen potenciál jen tehdy, jestliže části hranice určen i potenciál. • třeba nalézt takové rozložení hustoty volného vázaného náboje elektrodách na rozhraní mezi dielektriky σ’, které zajistí výše uvedené okrajové podmínky.1c). známé hraniční siločáře gradφ /∂n 0. Toto třídění důležité zejména v numerických úlohách, nichž některé jsou vhodné pro řešení vnitřních vnějších úloh, jiné pouze řešení úloh vnitřních. pole bodového náboje nebo vodivé nabité koule úloha sférických souřadnicích, ale kartézských. Zkráceně budeme značit úlohy 1D, 3D. Tak tomu v případě rovinné nebo rotační symetrie, kdy sníží počet proměnných.1a), mluvíme vnější úloze. φ1 φ2 5.1a). Toto třídění zavádí v matematické fyzice, není však dostačující pro inženýrské výpočty. vnitřních bodech obecně nehomogenní oblasti splňuje potenciálová funkce Poissonovu nebo Laplaceovu rovnici div gradε − 2. Např. Vzhledem symetrii problému postačí počítat pole jednom kvadrantu podle Obr. Poznamenejme ještě, pokud úloze zadán pouze potenciál hranice, nazývá úloha Dirichletova, při zadání /∂n tj. 3. Jako příklad Obr. Skutečné okrajové podmínky mohou být obecně složitější, neboť mohou zahrnovat kombinace potenciálu, normálové derivace potenciálu, ale jejich integrály, jak uvidíme dále. Problém se převede problém vakua pole uvnitř oblasti vypočte Coulombova zákona. Když vyloučíme bodové náboje, musí hledaná potenciálová funkce splňovat podmínky, které na základě dosavadních poznatků můžeme formulovat takto: 1. intenzita tečná ploše, proto zde /∂n Tento postup zřejmě opačný použití principu zrcadlení, kde plocha předepsanou hodnotou odstraněna zavedením zrcadlového obrazu