Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.
3. Tento požadavek ekvivalentní podmínce spojitosti tečné složky vektoru E.
První postup vede řešení parciálních diferenciálních rovnic, druhý integrální rovnice. Vystupují-li obě podmínky, mluvíme smíšené úloze.
Symetrickou úlohu lze někdy zjednodušit využitím platných okrajových podmínek. Když
vyloučíme bodové náboje, musí hledaná potenciálová funkce splňovat podmínky, které na
základě dosavadních poznatků můžeme formulovat takto:
1.
Formulace elektrostatické úlohy diferenciální rovnicí
Jako příklad elektrostatického problému uvažujme úlohu podle Obr. Tak tomu
v případě rovinné nebo rotační symetrie, kdy sníží počet proměnných. známé hraniční siločáře gradφ /∂n 0. úloha. 3. 3. Rozměr
úlohy lze ovlivnit vhodnou volbou souřadnic. potenciální pole dvouvodičového vedení rovinná, tj. Toto třídění důležité zejména
v numerických úlohách, nichž některé jsou vhodné pro řešení vnitřních vnějších úloh, jiné
pouze řešení úloh vnitřních.1a), mluvíme vnější úloze.
Úlohy mohou významně zjednodušit, vykazují-li geometrickou symetrii. 3.Modelování elektromagnetických polí 23
indukce Dn2 Dn1 nebo siločáře ∂φ/∂n= Potenciál rozhraní
dielektrik bude vždy spojitý. Např.
Okrajovou podmínkou zde hranici S1, S2, S4.1c).
Vzhledem symetrii problému postačí počítat pole jednom kvadrantu podle Obr.1b) symetrický koaxiální kabel, jehož pole třeba nalézt. 3.
3. intenzita
tečná ploše, proto zde /∂n Tento postup zřejmě opačný použití principu
zrcadlení, kde plocha předepsanou hodnotou odstraněna zavedením zrcadlového
obrazu. rozhraní dvou dielektrik mezi oblastmi Ω1, potenciál mění spojitě, tj. vnitřních bodech obecně nehomogenní oblasti splňuje potenciálová funkce Poissonovu
nebo Laplaceovu rovnici
div gradε −
2.
Vnitřní vnější úloha
Při výpočtu pole uvnitř oblasti, jejíž hranici jsou zadané okrajové podmínky, např.
4. Zkráceně budeme značit úlohy
1D, 3D.
Poznamenejme ještě, pokud úloze zadán pouze potenciál hranice, nazývá úloha
Dirichletova, při zadání /∂n tj. Problém
se převede problém vakua pole uvnitř oblasti vypočte Coulombova zákona. Např.1b), mluvíme vnitřní úloze; počítáme-li pole neomezené oblasti, jak
je tomu Obr. Jako
příklad Obr. Toto třídění zavádí
v matematické fyzice, není však dostačující pro inženýrské výpočty.
• třeba nalézt takové rozložení hustoty volného vázaného náboje elektrodách na
rozhraní mezi dielektriky σ’, které zajistí výše uvedené okrajové podmínky.
v úloze podle Obr. pole bodového náboje nebo vodivé
nabité koule úloha sférických souřadnicích, ale kartézských. Podle počtu
souřadnic rozeznáváme úlohy jedno-, dvou- trojrozměrné.
φ1 φ2
5. úloze
Neumannově jednoznačně určen potenciál jen tehdy, jestliže části hranice určen i
potenciál.1a). intenzity hranici úloha nazývá Neumannova. elektrodě bude mít potenciál předepsanou hodnotu φe.
. Skutečné okrajové
podmínky mohou být obecně složitější, neboť mohou zahrnovat kombinace potenciálu,
normálové derivace potenciálu, ale jejich integrály, jak uvidíme dále