Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 23 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. 3. potenciální pole dvouvodičového vedení rovinná, tj. 3. Podle počtu souřadnic rozeznáváme úlohy jedno-, dvou- trojrozměrné. Formulace elektrostatické úlohy diferenciální rovnicí Jako příklad elektrostatického problému uvažujme úlohu podle Obr. Toto třídění důležité zejména v numerických úlohách, nichž některé jsou vhodné pro řešení vnitřních vnějších úloh, jiné pouze řešení úloh vnitřních. elektrodě bude mít potenciál předepsanou hodnotu φe. • třeba nalézt takové rozložení hustoty volného vázaného náboje elektrodách na rozhraní mezi dielektriky σ’, které zajistí výše uvedené okrajové podmínky. pole bodového náboje nebo vodivé nabité koule úloha sférických souřadnicích, ale kartézských. První postup vede řešení parciálních diferenciálních rovnic, druhý integrální rovnice. Symetrickou úlohu lze někdy zjednodušit využitím platných okrajových podmínek.1c). Rozměr úlohy lze ovlivnit vhodnou volbou souřadnic. intenzity hranici úloha nazývá Neumannova. Okrajovou podmínkou zde hranici S1, S2, S4. úloze Neumannově jednoznačně určen potenciál jen tehdy, jestliže části hranice určen i potenciál. rozhraní dvou dielektrik mezi oblastmi Ω1, potenciál mění spojitě, tj. v úloze podle Obr.1a), mluvíme vnější úloze. Vzhledem symetrii problému postačí počítat pole jednom kvadrantu podle Obr.Modelování elektromagnetických polí 23 indukce Dn2 Dn1 nebo siločáře ∂φ/∂n= Potenciál rozhraní dielektrik bude vždy spojitý. Např.1b) symetrický koaxiální kabel, jehož pole třeba nalézt. Tento požadavek ekvivalentní podmínce spojitosti tečné složky vektoru E. intenzita tečná ploše, proto zde /∂n Tento postup zřejmě opačný použití principu zrcadlení, kde plocha předepsanou hodnotou odstraněna zavedením zrcadlového obrazu. Problém se převede problém vakua pole uvnitř oblasti vypočte Coulombova zákona. Zkráceně budeme značit úlohy 1D, 3D. Když vyloučíme bodové náboje, musí hledaná potenciálová funkce splňovat podmínky, které na základě dosavadních poznatků můžeme formulovat takto: 1. 3. Poznamenejme ještě, pokud úloze zadán pouze potenciál hranice, nazývá úloha Dirichletova, při zadání /∂n tj. φ1 φ2 5. 3. Vystupují-li obě podmínky, mluvíme smíšené úloze.1a). 3. Tak tomu v případě rovinné nebo rotační symetrie, kdy sníží počet proměnných. Úlohy mohou významně zjednodušit, vykazují-li geometrickou symetrii. 3. Toto třídění zavádí v matematické fyzice, není však dostačující pro inženýrské výpočty. Jako příklad Obr. vnitřních bodech obecně nehomogenní oblasti splňuje potenciálová funkce Poissonovu nebo Laplaceovu rovnici div gradε − 2. známé hraniční siločáře gradφ /∂n 0. Vnitřní vnější úloha Při výpočtu pole uvnitř oblasti, jejíž hranici jsou zadané okrajové podmínky, např. Skutečné okrajové podmínky mohou být obecně složitější, neboť mohou zahrnovat kombinace potenciálu, normálové derivace potenciálu, ale jejich integrály, jak uvidíme dále. Např. úloha.1b), mluvíme vnitřní úloze; počítáme-li pole neomezené oblasti, jak je tomu Obr. 4