Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 23 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1a), mluvíme vnější úloze. úloze Neumannově jednoznačně určen potenciál jen tehdy, jestliže části hranice určen i potenciál. Okrajovou podmínkou zde hranici S1, S2, S4. úloha. 3. 3. Tento požadavek ekvivalentní podmínce spojitosti tečné složky vektoru E. elektrodě bude mít potenciál předepsanou hodnotu φe. Jako příklad Obr. intenzity hranici úloha nazývá Neumannova. Formulace elektrostatické úlohy diferenciální rovnicí Jako příklad elektrostatického problému uvažujme úlohu podle Obr. 3.1b) symetrický koaxiální kabel, jehož pole třeba nalézt. Úlohy mohou významně zjednodušit, vykazují-li geometrickou symetrii.1a).Modelování elektromagnetických polí 23 indukce Dn2 Dn1 nebo siločáře ∂φ/∂n= Potenciál rozhraní dielektrik bude vždy spojitý. rozhraní dvou dielektrik mezi oblastmi Ω1, potenciál mění spojitě, tj.1c). potenciální pole dvouvodičového vedení rovinná, tj. Symetrickou úlohu lze někdy zjednodušit využitím platných okrajových podmínek. Toto třídění zavádí v matematické fyzice, není však dostačující pro inženýrské výpočty. Zkráceně budeme značit úlohy 1D, 3D.1b), mluvíme vnitřní úloze; počítáme-li pole neomezené oblasti, jak je tomu Obr. • třeba nalézt takové rozložení hustoty volného vázaného náboje elektrodách na rozhraní mezi dielektriky σ’, které zajistí výše uvedené okrajové podmínky. Např. intenzita tečná ploše, proto zde /∂n Tento postup zřejmě opačný použití principu zrcadlení, kde plocha předepsanou hodnotou odstraněna zavedením zrcadlového obrazu. Např. Toto třídění důležité zejména v numerických úlohách, nichž některé jsou vhodné pro řešení vnitřních vnějších úloh, jiné pouze řešení úloh vnitřních. Rozměr úlohy lze ovlivnit vhodnou volbou souřadnic. známé hraniční siločáře gradφ /∂n 0. Vzhledem symetrii problému postačí počítat pole jednom kvadrantu podle Obr. Podle počtu souřadnic rozeznáváme úlohy jedno-, dvou- trojrozměrné. 3. První postup vede řešení parciálních diferenciálních rovnic, druhý integrální rovnice. Problém se převede problém vakua pole uvnitř oblasti vypočte Coulombova zákona. Skutečné okrajové podmínky mohou být obecně složitější, neboť mohou zahrnovat kombinace potenciálu, normálové derivace potenciálu, ale jejich integrály, jak uvidíme dále. pole bodového náboje nebo vodivé nabité koule úloha sférických souřadnicích, ale kartézských. 3. 4. φ1 φ2 5. Vystupují-li obě podmínky, mluvíme smíšené úloze. Vnitřní vnější úloha Při výpočtu pole uvnitř oblasti, jejíž hranici jsou zadané okrajové podmínky, např. 3. Tak tomu v případě rovinné nebo rotační symetrie, kdy sníží počet proměnných. v úloze podle Obr. . Když vyloučíme bodové náboje, musí hledaná potenciálová funkce splňovat podmínky, které na základě dosavadních poznatků můžeme formulovat takto: 1. vnitřních bodech obecně nehomogenní oblasti splňuje potenciálová funkce Poissonovu nebo Laplaceovu rovnici div gradε − 2. Poznamenejme ještě, pokud úloze zadán pouze potenciál hranice, nazývá úloha Dirichletova, při zadání /∂n tj