Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 16 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3 Základní veličiny pole rovnice pro analýzu polí Se základními veličinami elektromagnetického pole jste již seznámili předmětu fyzika. proud D [C/m2 ] elektrická indukce S Ψ ⋅∫D [C] el. 2. indukční tok E [V/m] intenzita elektrického pole ⋅∫E [V] elektrické napětí H [A/m] intenzita magnetického pole ⋅∫H [A] magnetické napětí . Skalární vektorové funkce popisující pole nebo zdroje pole, musí mít každém bodě konečnou velikost, avšak nemusí být všude prostoru spojité a diferencovatelné. 2. jejímu odvození uvažujme dvojici skalárních funkcí polohy Podle výše uvedených pravidel je div(φ gradψ) div gradψ +gradφ gradψ +gradφ gradψ , Záměnou pořadí funkcí dostaneme div(ψ gradφ) +gradψ gradφ Integrujeme-li rozdíl obou výrazů přes objem je dVdV VV ∫∫ )-()grad-graddiv( φ∆ψψ∆φφψψφ Použitím Gaussovy věty levou stranu rovnice dostaneme Greenovu větu tvaru ∫∫ ⋅= SV ddV S)grad-grad()-( φψψφφ∆ψψ∆φ Výrazy gradψ dS, gradφ často zapisují tvaru (∂ψ/∂n)dS, (∂φ/∂n)dS, avšak k praktickému vyčíslení vhodnější tvar použitý poslední uvedené rovnici, zde element plochy orientovaný ven objemu V. Veškeré poznatky objevy oblasti elektrotechniky, kterým současnosti dospělo, vedly zavedení veličin jako náboj, napětí, magnetické napětí, proud, tok elektrické magnetické indukce. Základní fyzikální veličiny diferenciální (lokální) integrální (globální) ρ [C/m3 ] objemová hustota náboje V Q dVρ= [C] náboj J [A/m2 ] hustota vodivého proudu S I ⋅∫J [A] el. indukční tok B [T, Wb/m2 ] magnetická indukce S Φ ⋅∫B [Wb] mg.8, vhodné použít Greenovu větu.FEKT Vysokého učení technického Brně Greenova věta K získání obecného řešení pole daném objemu ohraničeném plochou podle Obr. Dále uveden stručný přehled těchto experimentálně měřených veličin spolu odpovídajícími integrálními veličinami vazebními vztahy