Modelování elektromagnetických polí (Přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Numerické modelování elektromagnetických polí se s rozvojem výpočetní techniky a neustále rostoucí výkonností počítačů stalo spolu s optimalizačními technikami nepostradatelnou složkou návrhu konstrukcí nových elektrotechnických a elektronickýchzařízení i zařízení z ostatních oblastí technické praxe. Numerické modelování je také bezesporu nedílnou součástí komplexních analýz chování časoprostorových polí, které jsou důležité pro posouzení nových požadavků na kvalitu zařízení jako je elektromagnetická kompatibilita. Složité problémy řešené v současné technické praxi nelze zvládnout ve většině případů jinými prostředky než pomocí vhodných numerických metod za použití výkonných počítačů.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UTEE - Jarmila Dědková

Strana 13 z 71

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Záměnou obecného vírového pole A za jeho zdroje nabízí test pole přítomnost složky zdroje daném směru un n0 nn n limrot S d B l S ∆∆ ∫ ⋅ == → lA A Výraz rotn nazýván rotace vektoru daném směru představuje plošnou hustotu cirkulace vektoru Výslednou hustotu zdroje dostaneme jako vektorový součet tří kolmých složek rotn A 332211 rotrotrotrot uAuAuAAB ++== Operátor rotace zobrazí vektorové pole jiné vektorové pole.7b), lze psát nl d l Dráha obvodu kladném smyslu, průmět směru jednotkové normály vektoru ∆S. Odtud definujeme funkci S d J l S ∆∆ ∫ ⋅ == → lH H 0 nn limrot která poli přiřadí složku vektoru směru normály, tj. 2. . Jiná situace vodiči. obecně složku zdroje směru un. Rotace vektorové funkce je vektor kolmý rovině maximálního víru (ve smyslu pravotočivé soustavy).7a), jsou vektory intenzity magnetického pole proudové hustoty. Volíme-li podle Obr. Zvolíme-li něm systém tří ortogonálních plošek ∆S1,2,3 jednotkovými vektory u1,2,3, zřejmě =J2 kdežto u3. 2.Modelování elektromagnetických polí 13 Připomeňme si, křivka ohraničující plochu orientací danou pravidlem pravé ruky podle Obr.5 plošku ∆S0 mimo vodič, zdroj nulový při libovolné orientaci plošky. 0 nevírové, potenciálnípole rot 0 vírové pole A =⎧ ⎨ ≠⎩ Přehled operátorů grad, div rot Dále jsou souhrnně uvedeny operátory grad, div, rot pro jednotlivé dále používané souřadnicové systémy. Kartézské souřadnice [x, z] grad div z x z x z AA A x z φ φ φ ∂ ∂ + + ∂ ∂ ∂∂ = = + ∂ ∂ ∂ u u A rot x z z y z x x yA A ∂ ∂ ∂ ∂= u u A Výrazy kartézských souřadnicích lze zkráceně zapsat definováním Hamiltonova nebo též operátoru “nabla“ zyx zyx uuu ∂ ∂ + ∂ ∂ + ∂ ∂ =∇ ve tvaru gradφ div rot ×A. Natočíme-li tento systém zcela libovolně, obecně u1+J2 u2+J3 u3. Zvolíme-li Ampérově zákoně namísto malou plošku podle Obr. 2