Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
průběh kmitu,
2. Avšak radiotechnice,
kde běžně mluví frekvenci, pohodlnosti dovětek „za sekundu"
vynechává tak často, stává pravidlem; ovšem souvislosti se
snadno pozná, kde jde kmitočet.
Dále pak nejvyšší hodnotu, jíž napětí (proud) dosáhlo,
nazýváme výkyvem, rozkmitem, amplitudou, maximální hod
notou. rozkmit,
4. Zřejmě kmitočet převratná hodnota
doby kmitu. Není-li nic jiného
podotknuto, předpokládáme sinusový tvar. fázový posuv. Kmitočet (f)
udáváme periodách vteřinu neboli cyklech vteřinu
c/s nebo hertzech [Hz]; všechna označení jsou totožná.Dobu průběhu (T), která neustále nezměněně opa
kuje, nazýváme periodou (dobou kmitu). kmitočet nebo dobu kmitu,
3.1)
S pojmem rozkmit nesetkáváme právě často; maximální
hodnota vyskytuje pouze dva kratičké okamžiky jedné
periodě potřebujeme takové označení, aby stejno-
*) Pojem cyklus totožný pojmem perioda pro označení kmito
čtu tedy mělo říkat „cyklů sekundu".
Jiný tvar kmitu než sinusový vyskytuje poměrně zříd
ka, zpravidla jen sdělovací technice. Konečně časovou vzdálenost dvou kmitů nazýváme
fázovým posuvem.
Počet period (kmitů) vteřinu nazýváme kmitočtem či
li frekvencí (f).
67
. Podle toho, jak se
napětí (proud) mění závislosti čase, máme různé prů
běhy kmitu', nejjednodušší možný tvar kmitu sinusový. střídavý proud), musíme udat:
1. (Fázový posuv, uvažujeme-li pouze
o jednom kmitu, udává někdy okamžiku, který pova
žujeme počátek, tedy když čas roven nule.)
Chceme-li jednoznačně určit nějaký střídavý průběh (na
př
