Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
síly, primární sekundární, výsledkem téhož střídavého
pole.
Stručně řečeno: Primární příkon roven sekundárnímu
výkonu. 121. Dosadíme-li místo výkonů součiny napětí proudu,
tedy zdánlivé výkony (tím předpokládá, účiníky jsou
na primárním sekundárním vinutí stejné; skutečnosti
stejné nejsou, avšak odchylka malá, takže nepřesnost
předpokladu technicky snesitelná), dostáváme:
U U2I2 nebo =
a toho konečně:
h i
Tím jsme dostali dvě základní rovnice transformátoru:
Napětí jsou poměru závitů, prQudy převráceném po
152
. příkon) musí
se rovnat výkonu odbíranému sekundárního vinutí. Ježto při daném toku závisí velikost elektromotorické
síly počtu závitů tok obepínajících, jsou elektromoto
rické síly témže poměru jako počty závitů:
E2 2
Předpokládejme, transformátoru nejsou žádné ztráty
(předpoklad liší skutečnosti opravdu nepatrně); pak
výkon dodávaný primárního vinutí (t. zv. Princip transformátoru.h
I,
' '
T***- -O
B n
Obr
