1.3.
Umístění anténního systému ochrana před bleskem
Anténní systémy jsou galvanicky spojeny elektronickými zaříze-
ními (zesilovače signálu, přijímače, velmi citlivými přepětí,
jelikož jejich konstrukce přizpůsobena zpracovávání vysoko-
frekvenčních signálů úrovněmi mikrovoltů milivoltů.
. 9.)
a zemnicí vodiče nesmějí být vedeny přes prostory, kde usklad-
ňují snadno hořlavé materiály např.
Norma ČSN 60728-11 ed.
Zjednodušíme-li rovnici článku 6. podrobně ukazuje základní princi-
py umisťování anténních systémů objektech (budovách) jejich
ochranu před přímým úderem blesku ochranu před indukovaným
přepětím včetně řešení pospojování zemnění. rákos, došky,
asfaltová lepenka apod. Tato dostatečná (oddělovací) vzdálenost „s“, kterou
je třeba dodržet mezi anténním systémem jímačem (ATS) nebo
systémem LPS, popř. jasné,
že mnoho řádů vyšší pulzní přepětí pro fatální následky. všemi připojenými částmi LPS, musí splňo-
vat nebo překračovat požadované hodnoty dle ČSN 62305-3.). kdy stávajícímu LPS doplní další oddálený jímač
tak, aby anténní systém byl opět zóně LPZ 0B
.
Anténní systémy nesmějí být instalovány objektech majících
střechu pokrytou snadno hořlavými materiály např.2
Úvod
Objekty ochranou
před úderem blesku (LPS)
Pokud budova opatřena systémem LPS (bleskosvodem), který
odpovídá ČSN 62305-3, třeba instalovat anténní systém
v chráněném prostoru tohoto LPS (zóna LPZ 0B
). kde zároveň řešeno pospojování zemnění
a dodržena dostatečná vzdálenost “s” podle ČSN 62305-3. 2. Praktickou realizaci
pak ilustruje obr. Tím nich
automaticky stává zařízení, které bouřkovou činností mimořádně ohroženo objevují nich
nežádoucí napěťové potenciály vzniklé např. Vyšší LPS
či více svodů LPS pak snižuje oddělovací vzdálenost podobně jako
lepší izolanty (zeď, sklo atp. Tato varianta je
ukázána obr.
Pokud chceme, aby tato zařízení spolehlivě pracovala nebyla zni-
čena, tak třeba zabezpečit, aby jejich vstupy přepěťové
pulzy nedostaly. toho vyplývá, tyto systémy musíme chránit jak
proti úderu blesku, tak proti indukovanému přepětí. truhlářská dílna). 62305-3 pak pro nej-
přísnější kritéria (LPS vzduch jediný svod LPS), dostáváme nej-
větší oddělovací vzdálenost 0,08 (m) (kde vzdálenost
od bodu kterém počítáme „s“ nejbližší ekvipotenciální přípoj-
nici nebo zemnícímu bodu (měřeno linii svodu LPS). oleje, sláma, seno podobné
materiály nebo přes prostory, nichž mohou vznikat nebo hro-
madit výbušné plyny (např. Anténní svody (koaxiální kabely apod.
V případě, stávající LPS neumožňuje umístění anténního sys-
tému prostoru chráněném LPS (zóně LPZ 0B
), lze situaci vyřešit
podle obr. úderem blesku, indukcí blízkého úderu blesku, případně
poruchami vedení nebo vvn.
Tato problematika řešena souborem norem ČSN 62305
v souladu normou ČSN 60728-11 ed.
Ačkoliv norma umožňuje více řešení, hlediska spolehlivé ochrany
nejen objektu, ale technologií, základním pravidlem pro ochra-
nu anténních systémů jejich umístění prostoru chráněném LPS
(bleskosvod) (zóna LPZ 0B
) současně dodržením dostatečné
vzdálenosti „s“.
Antény rozhlasových, televizních satelitních přijímacích systémů jsou zařízení, která principu
své funkce umisťují místa exponovaná pohledu atmosférických poruch (bouřky)
