Zjednodušíme-li rovnici článku 6. Tato dostatečná (oddělovací) vzdálenost „s“, kterou
je třeba dodržet mezi anténním systémem jímačem (ATS) nebo
systémem LPS, popř. kde zároveň řešeno pospojování zemnění
a dodržena dostatečná vzdálenost “s” podle ČSN 62305-3. kdy stávajícímu LPS doplní další oddálený jímač
tak, aby anténní systém byl opět zóně LPZ 0B
.
Pokud chceme, aby tato zařízení spolehlivě pracovala nebyla zni-
čena, tak třeba zabezpečit, aby jejich vstupy přepěťové
pulzy nedostaly. Tím nich
automaticky stává zařízení, které bouřkovou činností mimořádně ohroženo objevují nich
nežádoucí napěťové potenciály vzniklé např. Praktickou realizaci
pak ilustruje obr. podrobně ukazuje základní princi-
py umisťování anténních systémů objektech (budovách) jejich
ochranu před přímým úderem blesku ochranu před indukovaným
přepětím včetně řešení pospojování zemnění.2
Úvod
Objekty ochranou
před úderem blesku (LPS)
Pokud budova opatřena systémem LPS (bleskosvodem), který
odpovídá ČSN 62305-3, třeba instalovat anténní systém
v chráněném prostoru tohoto LPS (zóna LPZ 0B
). Anténní svody (koaxiální kabely apod.
Antény rozhlasových, televizních satelitních přijímacích systémů jsou zařízení, která principu
své funkce umisťují místa exponovaná pohledu atmosférických poruch (bouřky).
Umístění anténního systému ochrana před bleskem
Anténní systémy jsou galvanicky spojeny elektronickými zaříze-
ními (zesilovače signálu, přijímače, velmi citlivými přepětí,
jelikož jejich konstrukce přizpůsobena zpracovávání vysoko-
frekvenčních signálů úrovněmi mikrovoltů milivoltů. všemi připojenými částmi LPS, musí splňo-
vat nebo překračovat požadované hodnoty dle ČSN 62305-3. oleje, sláma, seno podobné
materiály nebo přes prostory, nichž mohou vznikat nebo hro-
madit výbušné plyny (např.).
Anténní systémy nesmějí být instalovány objektech majících
střechu pokrytou snadno hořlavými materiály např.)
a zemnicí vodiče nesmějí být vedeny přes prostory, kde usklad-
ňují snadno hořlavé materiály např. rákos, došky,
asfaltová lepenka apod. Tato varianta je
ukázána obr. jasné,
že mnoho řádů vyšší pulzní přepětí pro fatální následky.
. úderem blesku, indukcí blízkého úderu blesku, případně
poruchami vedení nebo vvn.
Tato problematika řešena souborem norem ČSN 62305
v souladu normou ČSN 60728-11 ed. 62305-3 pak pro nej-
přísnější kritéria (LPS vzduch jediný svod LPS), dostáváme nej-
větší oddělovací vzdálenost 0,08 (m) (kde vzdálenost
od bodu kterém počítáme „s“ nejbližší ekvipotenciální přípoj-
nici nebo zemnícímu bodu (měřeno linii svodu LPS). 9.
V případě, stávající LPS neumožňuje umístění anténního sys-
tému prostoru chráněném LPS (zóně LPZ 0B
), lze situaci vyřešit
podle obr. Vyšší LPS
či více svodů LPS pak snižuje oddělovací vzdálenost podobně jako
lepší izolanty (zeď, sklo atp. toho vyplývá, tyto systémy musíme chránit jak
proti úderu blesku, tak proti indukovanému přepětí.
Norma ČSN 60728-11 ed. 2.3.
Ačkoliv norma umožňuje více řešení, hlediska spolehlivé ochrany
nejen objektu, ale technologií, základním pravidlem pro ochra-
nu anténních systémů jejich umístění prostoru chráněném LPS
(bleskosvod) (zóna LPZ 0B
) současně dodržením dostatečné
vzdálenosti „s“. truhlářská dílna).1
