Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR?

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Matouš Lázňovský

Strana 3 z 5

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
let 150 kV). Stejnosměrné vedení pak lze postavit jednodušeji levněji než vedení střídavého proudu: už například proto, není zapotřebí přenášet tři fáze. Zároveň stejnosměrné vedení stejnou vzdálenost zhruba třetinu menší ztráty než stejné vedení střídavým proudem. Protože dnes problém efektivně technicky vyřešený, volba mezi AC (altering current, tedy střídavý proud) (direct current) vedením značné míry otázkou „kupeckých počtů“. Spojuje velkou vodní elektrárnu Siang-ťia-pa jihozápadní provincii Jün-nan se Šanghají maximální přenosový výkon 6,4 GW. Renesance Prvním projektem dodávkami stejnosměrného proudu větší vzdálenosti byl zhruba stokilometrový podmořský kabel spojující švédský ostrov Gotland pevninou, který začal fungovat v roce 1954. Dnes jich fungují necelé dvě desítky další se chystají. Rozhodně nešlo postavit vše „stejně, jen větší“, řekli čínští účastníci projektu serveru IEEE Spectrum.Pohled nitra transformátorové stanice jednom konci dálkového stejnosměrného vedení. Ano, musíte sice postavit drahé transformátorové stanice vedení spojuje pouze dva vybrané body a nic jiného, ale nad určitou vzdálenost prostě jednoduše vyplatí. Podle odborníků dnes zhruba platí, nižší náklady vedení menší ztráty převáží nad nevýhodami případě vzdáleností 600 až 800 kilometrů. 800 systému měly průchodky . staršího UHVDC vedení mluvilo přenosech vzdálenosti maximálně kolem 000 kilometrů, vyšším napětím hranice měla posunout zhruba 000 km. Hlavní nevýhodou tedy byly jsou náklady přeměnu stejnosměrného proudu jisté míry tím spojené technické obtíže. Dnes jich světě stojí řádově desítky prakticky všechny jsou Číně. Ani pro 100 nejsou malé: jeden transformátor pro tento systém váží cca 800 tun při délce zhruba metrů. Protože ovšem výhody většího napětí jsou jasné (menší ztráty), postupně začaly rodit sítě tzv. Což ovšem znamenalo další výrazné zvyšování velikosti klíčových komponentů, tedy především transformátorových měničů, míry, výrobního závodu nešlo údajně vůbec odvézt. Vývoj začal zhruba před deseti let, inženýři uvažovali využití ještě vyšších hladin napětí, například 1 200 kV. Zvýšení napětí nepředstavovalo ovšem jen ekonomickou příležitost, ale technický problém. Při přechodu 800 100 kV například významně narostla nutná velikosti tzv. Velká část bude pracovat napětím 800 kV, ale linka Sin-ťiangu nemá zůstat rozhodně jediná. Tento snímek ovšem není Číny, pochází francouzského Baixàs, kde končí zhruba kilometrů dlouhý podzemní kabel, který zlepšuje možnosti výměny mezi francouzskou španělskou sítí. Země svou první UHVDC linku zprovoznila roku 2010. Velmi jednoduše řečeno, ušetří kabelech i stožárech často třeba bojích těmi, kdo nechtějí „za humny“. Ten pracoval napětím „jen“ 100 (od 70. transformátorových průchodek, což jsou laicky řečeno nevodivé, obvykle keramické, „trubky“ (odborníci prominou), které mají bezpečně vyvést proud prostoru transformátoru beze ztrát nebezpečí pro okolí. Pokud stavíte podmořský kabel, volba jasná při délkách nad kilometrů (hlavně proto, ponořené vodiče střídavým proudem mají mnohem větší ztráty). Se zvyšováním napětí obecně velikost řady dílů neroste lineárně. Jak již bylo řečeno, zvýšení napětí výrazně omezuje ztráty, tak 100 umožní ekonomicky výhodný přenos ještě větší vzdálenosti. „ultra vysokého napětí“ (používá se často anglická zkratka UHVDC), tedy nad 800 kilovoltů