Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR?

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Matouš Lázňovský

Strana 2 z 5

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
.líných letních rán méně než GW, během nejvyšších zimních denních špiček posledních letech pak zhruba 11,7 GW. Největším problémem stejnosměrného proudu totiž ukázaly být ztráty drahocenné elektřiny vedení, které neumožňovaly přenos vzdálenosti byť jen několika kilometrů. století byl ještě vyrovnaný spor. Že rekordní stejnosměrné vedení slouží dopravě elektřiny velmi dlouhé vzdálenosti historická ironie. když zvýšíme napětí, sníží proud klesnou ztráty. Navíc Edison rychle obsadil americká města, kde elektrifikace probíhala nejrychleji. straně stejnosměrné stál například Thomas Alva Edison, právě díky jeho vedení většina amerických měst poprvé poznala světlo elektrických žárovek. Což například znamenalo, Edisonovy elektrárny musely být přímo centrech měst obtěžovaly jejich obyvatele. Stačí desetkrát zvýšit napětí (třeba 220 2,2 kV), hodnota proudu klesne desetinu ztráty způsobené odporem jen pouhou setinu původního množství (ztráty stoupají druhou mocninou proudu). Má své nezanedbatelné výhody. Stejnosměrný proud ale samozřejmě zůstal jak demonstruje nově spuštěné čínské vedení, jeho význam zřejmě budoucna spíše poroste. Stejnosměrný „tábor“ měl zpočátku výhodu, spotřebiče byly právě tento proud. Právě problémy dodávkami větší vzdálenosti totiž vedly jeho porážce „válce proudů“ s proudem střídavým. U střídavého proudu šel tento problém jednoduše obejít, protože tehdejší technologií bylo jednoduché změnit jeho napětí. Ovšem technická výhoda postupně přešla stranu jeho názorových podnikatelských soků, jako byli Nikola Tesla George Westinghouse. U stejnosměrného proudu tato klíčová technologie nebyla dispozici, navíc paličatý Edison nebyl přístupný kompromisům, tak svůj boj prohrál. Především právě přenosech delší vzdálenosti. Když dálku nešlo Přitom konci 19