Stačí desetkrát
zvýšit napětí (třeba 220 2,2 kV), hodnota proudu klesne desetinu ztráty způsobené
odporem jen pouhou setinu původního množství (ztráty stoupají druhou mocninou proudu).
Navíc Edison rychle obsadil americká města, kde elektrifikace probíhala nejrychleji.
Ovšem technická výhoda postupně přešla stranu jeho názorových podnikatelských soků, jako byli
Nikola Tesla George Westinghouse. Což například znamenalo, Edisonovy elektrárny musely být přímo centrech
měst obtěžovaly jejich obyvatele. straně stejnosměrné stál například Thomas
Alva Edison, právě díky jeho vedení většina amerických měst poprvé poznala světlo elektrických
žárovek. Právě problémy dodávkami větší vzdálenosti totiž vedly jeho porážce „válce proudů“
s proudem střídavým.
Že rekordní stejnosměrné vedení slouží dopravě elektřiny velmi dlouhé vzdálenosti historická
ironie.
Když dálku nešlo
Přitom konci 19. Má
své nezanedbatelné výhody. Stejnosměrný „tábor“ měl zpočátku výhodu, spotřebiče byly právě tento proud. Především právě přenosech delší vzdálenosti.líných letních rán méně než GW, během nejvyšších zimních denních špiček posledních letech pak
zhruba 11,7 GW.
Stejnosměrný proud ale samozřejmě zůstal jak demonstruje nově spuštěné čínské vedení, jeho
význam zřejmě budoucna spíše poroste. století byl ještě vyrovnaný spor. Největším problémem stejnosměrného proudu totiž ukázaly
být ztráty drahocenné elektřiny vedení, které neumožňovaly přenos vzdálenosti byť jen
několika kilometrů.
U stejnosměrného proudu tato klíčová technologie nebyla dispozici, navíc paličatý Edison nebyl
přístupný kompromisům, tak svůj boj prohrál.
. když zvýšíme napětí, sníží proud klesnou ztráty.
U střídavého proudu šel tento problém jednoduše obejít, protože tehdejší technologií bylo
jednoduché změnit jeho napětí
