Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 96 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Známe radionukidy s neobyčejně dlouhými poločasy rozpadu řádově miliardy let (patří mezi některé přírodní radionuklidy jako 40K T1/2=1,3. 57Co T1/2=270 dnů, radiojód 131J poločasem dnů), několik hodin minut (např. Tyto obrovské rozdíly poločasech rozpadu jsou způsobeny rozdílnou pravděpodobností, níž podle kvantových zákonitostí dochází příslušným procesům nitru jader, jež nakonec vyústí v radioaktivní přeměnu. vzdáleností ≈10-13cm. *) Ojediněle však vyskytují radionuklidy, které mají dva rozdílné poločasy rozpadu stejného jádra. shora uvedených velmi krátkodobých radionuklidů může být diskutabilní, zda vůbec ještě jedná jádro aspoň dočasně vázanými nukleony tak smysl mluvit jeho radioaktivním rozpadu, nebo jen okamžitě rozpadající konfiguraci.10. Čím vyšší energetické hladiny poli jaderných sil protony neutrony obsazují (důležitou okolností zde to, protonové neutronové hladiny se obsazují nezávisle), tím větší pravděpodobnost přeměny jádra konfiguraci nižší energií. Logickým kritériem pro posouzení této okolnosti porovnání doby života "jádra" (resp. http://astronuklfyzika. charakteristický jaderný čas činí ≈10-21sec. Pro různé radionuklidy jsou však hodnoty poločasu rozpadu velmi odlišné.htm 36) [15. 1.cz/JadRadFyzika2. Tento tzv. 81mKr T1/2=13sec. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.109let nebo 238U poločasem 4,5. Příkladem může být jádro 80Br35, které jednak poločasem 17,6min. radiouhlík 14C T1/2=5730 let), stovky desítky let (např. tom, zda jádro stabilní nebo bude rozpadat jakou rychlostí (pravděpodobností), rozhoduje řada faktorů jeho stavby. otázku, jaké nejkratší nejdelší hodnoty poločasu se mohou principiálně vyskytovat: q Jaký nejkratší může být poločas rozpadu? V §1. 99mTc T1/2=6 hodin, 18F T1/2=110min. Především jsou konfigurace energetických hladin protonů neutronů poli jaderných sil, souvisejících relativním počtem protonů neutronů celkovým počtem nukleonů.2 Radioaktivita štěpné reakce! viz pasáž "Štěpení atomových jader" §1. Proto jádra velkým přebytkem protonů neutronů, též jádra enormě vysokým celkovým počtem nukleonů, zpravidla značně rychle, tj. rozpadem elektronovým záchytem přeměňuje jádro 80Se34.RNDr. Dalším zajímavým příkladem z oblasti transuranů kalifornium 252Cf98, které jednak poločasem 2,65 let rozpadá α-rozpadem 250Bk dále pak na celou rozpadovou řadu), jednak poločasem let rozpadá spontánním štěpením odštěpky středu Mendělejevovy tabulky; jsou přitom emitovány neutrony.109let), statisíce let, tisíce let (např. Různá rychlost poločasy radioaktivních rozpadů Každý radionuklid svůj zcela určitý, specifický pro něj charakteristický poločas rozpadu *). doby zpoždění emise příslušného záření) charakteristickým časem, během něhož nukleon, letící energií několika MeV, proletí typickým průměrem jádra, tj. krátkým poločasem, radioaktivně rozpadají mechanismy rozebíranými dalších pasážích této kapitoly.3 uvidíme, atomová jádra (některá stabilní, většinou však radioaktivní) vznikají při jaderných reakcích. rozpadá rozpadem 80Kr36, jednak s poločasem 4,38hod. Při jaderných reakcích dochází řadě procesů spojených emisí různých částic. Některé emise nastávají prakticky okamžitě interakci, jiné menším větším časovým zpoždění tak tomu zvláště případě, kdy vzniklo radioaktivní jádro. 137Cs poločasem let), středně dlouhými poločasy roků desítek jednotek dní (např., těžké transurany Z>111 poločasy rozpadu někdy řádu milisekund). Enormní rozdíly poločasech rozpadů radioaktivních jader nastolují otázku mezních hodnot poločasů, které mají ještě fyzikální význam, tj.3 "Jaderné reakce"). Některá jádra se totiž mohou rozpadat dvěma různými mechanismy, každým jinou pravděpodobností tedy jiným poločasem.2008 12:13:25] ., 15O poločasem 2,2 minuty), i velmi "krátkodobé" radionuklidy poločasy řádově sekundy zlomky sekund (např