Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 95 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1013 3,2.109 A1g [Bq] 3,6.A1g 4,16.cz/JadRadFyzika2.T1/2) .e−(ln2/T1/2).108 4,5.T1/2) .10. uplynutí dalšího poločasu zbude polovina poloviny jader, tj. *) Ostatně, čisté beznosičové radionuklidy vysoké aktivitě uvolňovaným teplem často roztavily vypařily viz níže "Tepelné účinky radioaktivity".M/(N.t no.] pak stanovíme pomocí vztahu A M. Např. čistého radiojódu 131J (T1/2=8dní) měl kolosální aktivitu 600 000 GBq, jeho energetický výkon činil téměř 750W uvolňovaným teplem okamžitě vypařil! Výjimkou jsou radionuklidy s dlouhým poločasem rozpadu, které mohou docela dobře existovat soustředěné větším množství mnoha gramů i kilogramů např.T1/2) No/4.1023.1023/(N.e−λ. Měrná aktivita A1g [Bq] (hmotnostní aktivita) gramu čistého radionuklidu nukleonovým číslem a poločasem rozpadu T1/2 [sec.1014 165GBq 4,2. Vztah poločasu aktivity Počet atomových jader rozpadající jednotku času (1s) roven −dn(t)/dt λ. Vedle rozpadové konstanty poločasu rozpadu T1/2 někdy zavádí střední doba života jádra 1/ λ T1/2/ln2, což zároveň doba (t=τ), kterou klesne aktivita 1/e 0,3679 své původní hodnoty.] tedy dána vztahem A1g (6. 1. V praxi čisté beznosičové radionuklidy většinou nevyskytují *), naopak většině preparátů bývají velmi zředěné, jejich koncentrace malá; měrná aktivita zpravidla nepřesahuje několik GBq/gram, u některých vzorků nedosahuje ani úrovně 1Bq/g.htm 36) [15.1012 36,6GBq 79kBq 12kBq Celkovou aktivitu A[Bq] hmotnosti M[g] čistého radionuklidu nukleonovým číslem poločasem rozpadu T1/2[sec. tak dále nekonečna, takže teprve v limitě t→Ą bude lim N(t→Ą) všechna jádra opravdu přemění. Máme-li tedy preparátu čase t momentálně radioaktivních jader, bude jeho okamžitá aktivita A[Bq] ln2/T1/2 ; bude tedy přímo úměrná počtu radioaktivních jader nepřímo úměrná poločasu rozpadu T1/2 bude klesat časem podle exponenciálního zákona n(t) no.t .1023 známé Avogadrovo číslo vyjadřující počet atomů jedné grammolekule isotopu). Pro některé známé dlouhodobé radionuklidy vychází měrná aktivita: Radionuklid 3 H 14 C 60 Co 137 Cs 226 Ra 235 U 238 U T1/2 [roky] 12,3 5730 5,27 1602 7,1.2 Radioaktivita Po uplynutí času T1/2 rozpadne právě polovina jader: N(T1/2) No/2.2008 12:13:25] .1023/N). radium nebo uran uranu 235 plutonia však pozor kritickou hmotnost zapálení řetězové http://astronuklfyzika.RNDr.ln2/T1/2 4,16. čtvrtina: N(2. Máme-li radionuklid nukleonovém čísle pak hmotnostní jednotce 1gramu obsaženo přibližně n 1/(N.n(t) n(t) ln2/T1/2; a to podle definice aktivita (hodnota T1/2 musí být udána sekundách; pro počet jader zde používáme symbol malé aby nepletlo nukleonovým číslem velké N).mn) 6. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika.1023/N atomů (mn hmotnost nukleonu; vazbovou energii, která menší než 1%, zde můžeme zanedbat; konstanta 6. Radionuklid tedy tím "silněji radioaktivní", čím kratší poločas čím menší nukleonové číslo