Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 94 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
").1). Okrajová podmínka N(t=0)=No pak dává pro integrační konstantu hodnotu const=No, takže můžeme napsat výsledný zákon radioaktivního rozpadu: Exponenciální zákon radioaktivního rozpadu: N(t) N o . Počet jader dceřinného prvku naopak roste podle exponenciálního zákona NB(t) .1. Vojtěch Ullmann: Jaderná radiační fyzika. Lze stanovit pouze pravděpodobnost jakou jádro danéhu druhu rozpadne jednotku času (1sekundu).N(t). Mějme radioaktivní látku (vzorek), níž v počátečním čase t=0 obsaženo celkem stejných radioaktivních jader které budou postupně přeměňovat jádra (podle schématu obr.cz/JadRadFyzika2.T1/2 zlogaritmování, dává ln2/T1/2 0,693/T1/2.t modrá křivka na obr.2.t, kde 2,718 transcendentní tzv.(1 e−λ.1 vpravo.∆t . Důležitou veličinou hodnota času, který rozpadne právě polovina původního množství jader: nazývá poločas rozpadu (přeměny) značí T1/2 .2.1 "Účinky záření látku. e - (0,693/T1/2) t http://astronuklfyzika. 1. Základní veličiny dozimetrie.2 Radioaktivita ionizující záření tvoří vlastní radiační výkon zářiče, při absorbci záření pak dávkový příkon (viz §5.e−λ.2. Exponenciální zákon radioaktivního rozpadu Radioaktivní přeměna jader stochastický kvantově-mechanický jev, takže nelze nijak předpovědět čas, něž určité konkrétní jádro přemění.1. Eulerovo číslo základ přirozených (Napierových) logaritmů. Exponenciální zákon radioaktivního rozpadu můžeme tedy napsat nejčastěji používaném tvaru : N(t) N o . e - (ln2/T1/2 ) t @ N o .2008 12:13:25] . Přejdeme-li konečných diferencí infinitezimálním difereciálům (∆čd), můžeme vydělení dt napsat diferenciální rovnici: dN(t)/dt N(t) , jejíž integrace dává funkci N(t) const e−λ.1.1 vpravo).10.RNDr.htm 36) [15. Tedy N(T1/2) No/2, což dosazení výše odvozeného exponenciálního zákona: No/2 No. Zajímá nás, jak rychle nám bude ubývat počet mateřských jader tím zároveň přibývat dceřinných jader jinými slovy chceme stanovit funkční závislost N(t) okamžitého počtu (zbylých) mateřských jader čase Počet jader ∆N, které nám za krátký časový okamžik rozpadou, bude úměrný stávajícímu (okamžitému) počtu jader N(t) a pravděpodobnostnímu faktoru zvanému rozpadová konstanta; původní počet jader tedy čas ∆t změní o: ∆N(t) λ. e - t Grafem klesající křivka zvaná exponenciála (červená křivka obr