V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
...nA.nB) nA+B./sec.nA. Vliv mrtvé doby detektoru odezvovou funkci detektoru. Obdržíme tím křivku
závislosti měřené četnosti teoretické četnosti N.τ).. pro scintilační nebo
polovodičový detektor).. 1000imp./
s) nuly dostatečně vysoké hodnoty (cca 105imp/s) měříme odezvu detektoru.
http://astronuklfyzika. Postupně se
limitujícím faktorem mrtvé doby stává fotonásobič. tohoto důvodu jsou některých
přístrojích scintilační krystaly bázi NaI(Tl) BGO nahrazovány rychlejšími scintilátory bázi kysličníků
křemíku, dopovaných vzácnými zeminami, především LSO (viz níže"Scintilátory jejich vlastnosti")... vnucená mrtvá doba ./s]..léta) činila mrtvá doba scintilačních detekčních jednotek cca 5-10µs, 80.4 vpravo) detektor
je "paralyzován" (zahlcen).. scintilačních
a polovodičových detektorů však technický vývoj oblasti elektroniky materiálů vedl podstatnému zkrácení
mrtvé doby.htm (19 54) [15.2./sec. Závislost mezi měřenou skutečnou četností impulsů zde N..3......2..
pile-up efekt (diskutovaný níže §2. Nejpomalejším
článkem detekčního řetězce tak postupně stává samotný scintilátor...
U detektoru poměrně dlouhá mrtvá doba dána principem detekce nelze příliš zkrátit... Kombinace těchto vztahů vede poměrně komplikovanou kvadratickou rovnici,
jejímž přibližným řešením následující vzorec pro stanovení mrtvé doby dvouzdrojovou metodou:
τ (nA+nB-nA+B)/(2.
letech tato hodnota díky použití rychlých elektronických součástek zkrátila cca 1µs. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Obr.
.nB) 106 [µs].4.τ), NB/(1+NB.. Pro jednotlivá měření budou vztahy mezi teoretickou měřenou četností: NA/(1+NA..τ.
Paralyzabilní mrtvá doba taková, během detektor nejen neregistruje další částice, ale každá taková částice
jež během mrtvé doby vletí detektoru, znovu prodlouží tutéž dobu jeho necitlivost "paralyzuje" činnost
detektoru, mrtvá doba "kumuluje". Vlevo: Non-paralyzabilní Vpravo: Paralyzabilní.
Měření mrtvé doby
Změřit mrtvou dobu detektoru můžeme zásadě třemi způsoby (máme-li detektor stíněný, pozadí můžeme zanedbat):
q Dvouzdrojová metoda poměrně jednoduchá, ale málo přesná metoda
K měření potřebujeme dva přibližně stejné radionuklidové zářiče vhodné aktivitě (takové, aby na
testovaném detektoru dávaly cca 104imp..τ),
nA+B (NA+NB)/[1+(NA+NB]. pro GM-detektor cca 105imp..
Zdroje mrtvé doby
K efektu mrtvé doby obecně přispívají všechny části detekčního systému: vlastní detektor trubice,
scintilátor, fotonásobič, polovodičový detektor; předzesilovač zesilovač; amplitudový analyzátor; čitač
impulsů; analogově-digitální konvertor. scintilačních detektorů jednou příčin ztráty impulsů "mrtvou dobou" tzv.
q Metoda kontinuální změny vstupní četnosti impulsů nejpřesnější metoda
Cílenou kontinuální změnu vstupní četnosti impulsů můžeme provádět prakticky dvěma způsoby:
♦ Postupným přidáváním přesně definovaných dávek aktivity:
Do vhodné nádobky přiložené detektoru postupně pipetou přidáváme přesně stejné dávky aktivity (např..2008 12:15:06]
.-doplnit.e-N.cz/DetekceSpektrometrie. Při
zvyšování vstupní četnosti částic odezva opět nejprve stoupá lineárně, pak zpomaluje dosáhne vrcholu, načež
při dalším zvyšování vstupní četnosti začne odezva detektoru naopak klesat (obr. 90. Zatímco minulosti (60..RNDr.3.10.. Změříme postupně četnost impulsů zdroje pak četnost impulsů zdroje a
nakonec přiložíme oba zdroje A+B změříme četnost nA+B, vše [imp.(nA+nB-nA+B)/(4. Teoretická četnost zdroji A+B měla
být rovna součtu četností zdroji NA+B= NA+ NB, avšak měřených četností bude vlivem mrtvé doby menší: nA+B<
nA+ nB.4 "Scintilační detektory", pasáž "Scintilační spektrum")..
