V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Teoretická četnost zdroji A+B měla
být rovna součtu četností zdroji NA+B= NA+ NB, avšak měřených četností bude vlivem mrtvé doby menší: nA+B<
nA+ nB.10.4 vpravo) detektor
je "paralyzován" (zahlcen). Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Obr. Postupně se
limitujícím faktorem mrtvé doby stává fotonásobič./
s) nuly dostatečně vysoké hodnoty (cca 105imp/s) měříme odezvu detektoru...
U detektoru poměrně dlouhá mrtvá doba dána principem detekce nelze příliš zkrátit. Závislost mezi měřenou skutečnou četností impulsů zde N.nA.τ..4 "Scintilační detektory", pasáž "Scintilační spektrum").4... Při
zvyšování vstupní četnosti částic odezva opět nejprve stoupá lineárně, pak zpomaluje dosáhne vrcholu, načež
při dalším zvyšování vstupní četnosti začne odezva detektoru naopak klesat (obr..léta) činila mrtvá doba scintilačních detekčních jednotek cca 5-10µs, 80.2008 12:15:06]
.
Paralyzabilní mrtvá doba taková, během detektor nejen neregistruje další částice, ale každá taková částice
jež během mrtvé doby vletí detektoru, znovu prodlouží tutéž dobu jeho necitlivost "paralyzuje" činnost
detektoru, mrtvá doba "kumuluje".3.nB) nA+B.
q Metoda kontinuální změny vstupní četnosti impulsů nejpřesnější metoda
Cílenou kontinuální změnu vstupní četnosti impulsů můžeme provádět prakticky dvěma způsoby:
♦ Postupným přidáváním přesně definovaných dávek aktivity:
Do vhodné nádobky přiložené detektoru postupně pipetou přidáváme přesně stejné dávky aktivity (např.. Změříme postupně četnost impulsů zdroje pak četnost impulsů zdroje a
nakonec přiložíme oba zdroje A+B změříme četnost nA+B, vše [imp.(nA+nB-nA+B)/(4.τ), NB/(1+NB.2. Obdržíme tím křivku
závislosti měřené četnosti teoretické četnosti N. 1000imp...nB) 106 [µs]..
Měření mrtvé doby
Změřit mrtvou dobu detektoru můžeme zásadě třemi způsoby (máme-li detektor stíněný, pozadí můžeme zanedbat):
q Dvouzdrojová metoda poměrně jednoduchá, ale málo přesná metoda
K měření potřebujeme dva přibližně stejné radionuklidové zářiče vhodné aktivitě (takové, aby na
testovaném detektoru dávaly cca 104imp.
Zdroje mrtvé doby
K efektu mrtvé doby obecně přispívají všechny části detekčního systému: vlastní detektor trubice,
scintilátor, fotonásobič, polovodičový detektor; předzesilovač zesilovač; amplitudový analyzátor; čitač
impulsů; analogově-digitální konvertor./sec.
pile-up efekt (diskutovaný níže §2.τ),
nA+B (NA+NB)/[1+(NA+NB]. Nejpomalejším
článkem detekčního řetězce tak postupně stává samotný scintilátor.3....... Kombinace těchto vztahů vede poměrně komplikovanou kvadratickou rovnici,
jejímž přibližným řešením následující vzorec pro stanovení mrtvé doby dvouzdrojovou metodou:
τ (nA+nB-nA+B)/(2. 90...-doplnit. Vlevo: Non-paralyzabilní Vpravo: Paralyzabilní..RNDr.2..
http://astronuklfyzika. vnucená mrtvá doba . scintilačních
a polovodičových detektorů však technický vývoj oblasti elektroniky materiálů vedl podstatnému zkrácení
mrtvé doby./sec.. Pro jednotlivá měření budou vztahy mezi teoretickou měřenou četností: NA/(1+NA...τ)./s]. tohoto důvodu jsou některých
přístrojích scintilační krystaly bázi NaI(Tl) BGO nahrazovány rychlejšími scintilátory bázi kysličníků
křemíku, dopovaných vzácnými zeminami, především LSO (viz níže"Scintilátory jejich vlastnosti").
letech tato hodnota díky použití rychlých elektronických součástek zkrátila cca 1µs.nA.htm (19 54) [15. pro scintilační nebo
polovodičový detektor)....
.. pro GM-detektor cca 105imp. Vliv mrtvé doby detektoru odezvovou funkci detektoru.e-N. Zatímco minulosti (60.cz/DetekceSpektrometrie. scintilačních detektorů jednou příčin ztráty impulsů "mrtvou dobou" tzv..
