Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 532 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
cz/DetekceSpektrometrie.léta) činila mrtvá doba scintilačních detekčních jednotek cca 5-10µs, 80.nA.2.4 vpravo) detektor je "paralyzován" (zahlcen).. Zatímco minulosti (60. pile-up efekt (diskutovaný níže §2.4 "Scintilační detektory", pasáž "Scintilační spektrum").e-N.htm (19 54) [15. Obdržíme tím křivku závislosti měřené četnosti teoretické četnosti N.. pro scintilační nebo polovodičový detektor).τ), NB/(1+NB. Vliv mrtvé doby detektoru odezvovou funkci detektoru. Postupně se limitujícím faktorem mrtvé doby stává fotonásobič... Kombinace těchto vztahů vede poměrně komplikovanou kvadratickou rovnici, jejímž přibližným řešením následující vzorec pro stanovení mrtvé doby dvouzdrojovou metodou: τ (nA+nB-nA+B)/(2. Vlevo: Non-paralyzabilní Vpravo: Paralyzabilní. .-doplnit... Teoretická četnost zdroji A+B měla být rovna součtu četností zdroji NA+B= NA+ NB, avšak měřených četností bude vlivem mrtvé doby menší: nA+B< nA+ nB.. scintilačních a polovodičových detektorů však technický vývoj oblasti elektroniky materiálů vedl podstatnému zkrácení mrtvé doby.. Závislost mezi měřenou skutečnou četností impulsů zde N..τ)./sec.... q Metoda kontinuální změny vstupní četnosti impulsů nejpřesnější metoda Cílenou kontinuální změnu vstupní četnosti impulsů můžeme provádět prakticky dvěma způsoby: ♦ Postupným přidáváním přesně definovaných dávek aktivity: Do vhodné nádobky přiložené detektoru postupně pipetou přidáváme přesně stejné dávky aktivity (např. U detektoru poměrně dlouhá mrtvá doba dána principem detekce nelze příliš zkrátit.RNDr..../sec..τ.2008 12:15:06] ...3.... Zdroje mrtvé doby K efektu mrtvé doby obecně přispívají všechny části detekčního systému: vlastní detektor trubice, scintilátor, fotonásobič, polovodičový detektor; předzesilovač zesilovač; amplitudový analyzátor; čitač impulsů; analogově-digitální konvertor.../s]. scintilačních detektorů jednou příčin ztráty impulsů "mrtvou dobou" tzv.nB) 106 [µs].2. 1000imp.nB) nA+B. Pro jednotlivá měření budou vztahy mezi teoretickou měřenou četností: NA/(1+NA. Paralyzabilní mrtvá doba taková, během detektor nejen neregistruje další částice, ale každá taková částice jež během mrtvé doby vletí detektoru, znovu prodlouží tutéž dobu jeho necitlivost "paralyzuje" činnost detektoru, mrtvá doba "kumuluje". 90. Měření mrtvé doby Změřit mrtvou dobu detektoru můžeme zásadě třemi způsoby (máme-li detektor stíněný, pozadí můžeme zanedbat): q Dvouzdrojová metoda poměrně jednoduchá, ale málo přesná metoda K měření potřebujeme dva přibližně stejné radionuklidové zářiče vhodné aktivitě (takové, aby na testovaném detektoru dávaly cca 104imp.. Nejpomalejším článkem detekčního řetězce tak postupně stává samotný scintilátor..10. http://astronuklfyzika. Při zvyšování vstupní četnosti částic odezva opět nejprve stoupá lineárně, pak zpomaluje dosáhne vrcholu, načež při dalším zvyšování vstupní četnosti začne odezva detektoru naopak klesat (obr. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Obr.. Změříme postupně četnost impulsů zdroje pak četnost impulsů zdroje a nakonec přiložíme oba zdroje A+B změříme četnost nA+B, vše [imp.nA... vnucená mrtvá doba .τ), nA+B (NA+NB)/[1+(NA+NB]./ s) nuly dostatečně vysoké hodnoty (cca 105imp/s) měříme odezvu detektoru.3. letech tato hodnota díky použití rychlých elektronických součástek zkrátila cca 1µs. pro GM-detektor cca 105imp. tohoto důvodu jsou některých přístrojích scintilační krystaly bázi NaI(Tl) BGO nahrazovány rychlejšími scintilátory bázi kysličníků křemíku, dopovaných vzácnými zeminami, především LSO (viz níže"Scintilátory jejich vlastnosti")..4.(nA+nB-nA+B)/(4