V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Závisloslost mezi registrovanou skutečnou
(teoretickou) četností impulsů dána vztahem N/(1 N.
Shora uvedená mrtvá doba non-paralyzabilní, charakterizovaná tím, během této mrtvé doby detektor
neregistruje přilétající částice, přičemž tyto částice nemají jeho činnost žádný vliv uplynutí mrtvé doby je
detektor okamžitě připraven detekci dalšího impulsu.htm (18 54) [15.3.2008 12:15:06]
.), jejíž molekuly absorbují ultrafialové fotony a
přispívají tak rychlému přerušení výboje. detektorů mrtvá doba řádově 10-4 sekundy, tj.
Mrtvá doba
Po dobu trvání lavinovitého výboje trubici G.RNDr. Jelikož plyn zředěný, nebo napětí elektrodách dostatečně
vysoké, střední volná dráha každého elektronu natolik dlouhá, elektrickém poli získá
takovou kinetickou energii, při nárazu atom plynu schopen vyrazit další elektrony ionty). Fotony záření jsou schopny ionizovat vyrážet fotoefektem katody
další elektrony, což tendenci prodlužovat výboj. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
Po vniknutí kvanta ionizujícího záření nastane plynu ionizace, načež elektrony začnou pohybovat
k anodě kladné ionty katodě. ≅100 µs, což mrtvá doba poměrně dlouhá!
Časový interval detekce jednoho kvanta, kterou detektor
není schopen detekovat další kvanta, nazývá
mrtvá doba detektoru.
Podle charakteru této závislosti mrtvá doba někdy rozděluje dva druhy: non-paralyzabilní a
paralyzabilní (kumulativní). Tento proces probíhá lavinovitě
(z jednoho primárního elektronu vzniká 1010 sekundárních elektronů) vzniká samovolný výboj
v prostoru mezi elektrodami.10.4 vlevo). ionizované plynové náplni však dochází
k rekombinaci iontů deexcitaci vzbuzených atomů, při čemž dochází emisi fotonů
ultrafialového záření.
U G. detektor necitlivý dalším dopadajícím
kvantům.
Mrtvá doba obecně (platí pro jiné typy detektorů scintilační, polovodičové)
Mrtvá doba způsobuje, nejsou detekována všechna interagující kvanta záření, ale dochází určité ztrátě
detekovaných impulsů, přičemž tato ztráta důsledku mrtvé doby roste četností (tokem) kvant měřeného záření. (Dead Time) měří mikrosekundách.cz/DetekceSpektrometrie.
Tyto sekundární elektrony pak vyrážejí další sekundární elektrony atd.
http://astronuklfyzika. Doba registrace jednoho impulsu, kterou detektor není schopen registrovat další
impulsy, nazývá mrtvá doba detektoru, značí nebo D.-M.T.τ).
Výboj, který vznikne při detekci částice prostoru mezi elektrodami, nutno nejdříve přerušit,
protože dobu výboje nelze registrovat další částice (delší přetrvávání výboje navíc mohlo poškodit
plynovou náplň detektoru samotné elektrody!).2. Obvodem projde poměrně silný proudový impuls pracovním odporu
R tak vzniká poměrně vysoký napěťový impuls, který přes oddělovací kondenzátor vede
ke zpracování příslušné elektronické jednotce byla tak uskutečněna detekce kvanta
příslušného ionizujícího záření převedením elektrický impuls. přerušení výboje podílejí dvě okolnosti. Tou první
je úbytek napětí poměrně vysokém pracovním odporu (řádově MΩ), čímž napětí na
elektrodách sníží produkce sekundárních elektronů omezí. lineárním růstem intenzity záření registrovaná
četnost impulsů roste nejdříve prakticky též lineárně koeficientem daným účinností detekce), pak růst
začíná zpomalovat při vysokých četnostech N>>1/τ již dále téměř neroste dosahuje stavu nasycení =1/τ
(obr.-M. Proto plynové náplně přidává zhášecí
látka (bývají páry metylalkoholu, bromu pod
