V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
detektory sehrály významnou úlohu rozvoji jaderné radiační fyziky byl první typ
detektorů, který uměl registrovat jednotlivá kvanta ionizujícího záření, nejen pouhou intenzitu či
tok záření jak tomu obyčejných ionizačních komor..
http://astronuklfyzika. Např. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
♦ Použitím rozpadu vhodného krátkodobého radionuklidu:
K detektoru přiložíme vzorek radionuklidu (např. v
radiační ochraně jsou měřiče kontaminace, hlásiče radiace, monitorovací systémy pod. Vydělením exponenciální funkcí e-t. provedení této korekce je
samozřejmě potřeba znát konkrétní hodnotu mrtvé doby pro daný detektor, tj.
Pro přesnější náročnější měření byly vytlačeny především scintilačními polovodičovými detektory,
které jsou sice mnohonásobně dražší, avšak mají všech stránkách podstatně lepší parametry./s.htm (20 54) [15.106 [µs]. předpokladu non-paralyzabilního chování pak můžeme mrtvou dobu stanovit z
jednoduchého vztahu (1/nmax) . Doporučujeme
zatížit detektor tokem impulsů cca 106imp..
stanovení skutečné četnosti základě změřené četnosti impulsů, podle jednoduchého vztahu n.-M.
Výstupní napěťové impulsy jsou úměrné energii detekovaného záření (přesněji řečeno energii, která byla
při interakci kvanta záření plynovou náplní pohlcena), takže tyto detektory mohou být principu použity
pro spektrometrii, když jejich rozlišení nevyrovná scintilačním vůbec ne
polovodičovým detektorům.-M.
q Metoda saturační četnosti velmi jednoduchá, ale nejméně přesná metoda
Postupným zvyšováním aktivity zdroje záření, jeho přibližováním detektoru, zjistíme maximální četnost nmax [imp.
Za předpokladu non-paralyzabilního chování takto získanou množinou změřených bodů [N,n(N)] pak metodou
nejmenších čtverců proložíme funkci N/(1+N.
po 10min.
Proporcionální detektory
Proporcionální detektory využívají rovněž sekundární ionizace, avšak vlivem nižšího napětí
zde nedochází lavinovitému mikrovýboji, ale pracují oblasti IIIA voltampérové charakteristice
podle obr. Zapojení konstrukční provedení podobné jako G-M detektorů. musí být provedeno měření
podle předchozího odstavce... detektorů
G./
s], kterou detektor schopen naměřit další zvyšování intenzity záření již nevede zvýšení četnosti impulsů
odezvy detektoru..τ).-M.
Částečné uniknutí polohy fotopíku okénka analyzátoru vede snížení detekované četnosti impulsů, což simuluje
vliv mrtvé doby.. Jedná-li non-paralyzabilní detektor, provedeme korekci mrtvou dobu, tj.2..
b) Časovou stabilitu polohy fotopíku při vysokých četnostech.) měříme odezvu detektoru.
Korekce mrtvou dobu
Měříme-li natolik vysoké četnosti kvant záření, nezanedbatelně uplatňuje mrtvá doba detektoru, třeba na
tuto mrtvou dobu provést korekci, abychom dostali objektivní přesné výsledky.RNDr.τ) volným fitovaným parametrem čímž nám vyjde hodnota mrtvé
doby; pro získání údaje [µs] použijeme násobení faktorem 106.3.2008 12:15:06]
./s.
Obecně lze korekci mrtvou dobu provést aplikací inverzního vztahu mezi teoretickou skutečně
registrovanou četností impulsů; můžeme tomu použít naměřenou závislost mezi teoretickou registrovanou
četností, získanou shora zmíněnou metodou kontinuální změny četnosti impulsů. současné době jsou G.. Při tomto proložení můžeme použít transformace
x→N, N/n vzniklými body [x,y] prokládáme přímku .2 oblasti proporcionality..
.10.
Použití G. Koeficient zesílení cca 104-105, mrtvá doba bývá řádově 10-
6s. detektory
používány pro svou jednoduchost, avšak většinou pouze jen pro méně náročná měření..
Poznámka:
U všech těchto měření mrtvé doby riziko velkých systematických chyb pramenících jiných fyzikálně-
elektronických vlivů, které mohou simulovat mrtvou dobu! Před vlastním měřením mrtvé doby interpretací výsledků
lze doporučit prozkoumání následujících dvou okolností:
a) Závislost polohy fotopíku četnosti impulsů stanovit polohu fotopíku pro použité rozmezí vstupních četností cca
102-106imp.. 99mTc T1/2=6hodin) pravidelných časových intervalech (např...(ln2/T1/2) obdržíme opět křivku závislosti
měřené četnosti teoretické četnosti N. dobu cca 60min. sledovat polohu fotopíku.cz/DetekceSpektrometrie.. některých scintilačních detektorů projevuje
jakýsi "únavový efekt" fotonásobiče: při vysokých tocích elektronů fotonásobičem dochází postupnému snižování
jeho zesílení (většinou reverzibilnímu), což projevuje postupným poklesem polohy fotopíku