V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Pro eliminaci omezení těchto rušivých radiačních vlivů se
detektor opatřuje dalšími vhodnými mechanickými díly, čímž svazek pole detekovaného
záření upravuje zásadě třemi způsoby:
w Stínění detektoru
Pro potlačení nežádoucího záření přicházejícího okolí žádoucí vlastní detektor obklopit
dostatečně silným obalem látky dobře absorbující záření umístit detektor vhodného
http://astronuklfyzika.2
dole), polovodičových nebo ionizačních komor. Nejdokonalejšími zobrazovacími detektory jsou polovodičové pixelové detektory (SPD), viz §2.2), nebo polovodičové zobrazovací "flat" panely rentgenové diagnostice
(§3. Tyto energetické částice nepředávají
v látce svou energii při jedné několika málo interakcích malém objemovém elementu, ale vytvářejí
kaskády sekundárních částic, které mohou dále větvit další spršky, zasahující velké objemy látky.2008 12:15:06]
.
Jedním druhů spektrometrů jsou tzv.
elektronickým zpracováním. kalorimetry detekční systémy, které absorbují veškerou energii částice a
jejich výstupní odezva (impuls) úměrná této energii (název odvozen termodynamické terminologie). Používají
se především pro analýzu vysokoenergetického záření (gama, protonů, neutronů, mezonů těžkých hadronů)
vznikajícího při interakcích rychlých částic urychlovačů nebo kosmického záření).
Z hlediska specifického druhu senzorové citlivosti můžeme prosté detektory všechny
detektory záření vůbec) označit radiačně citlivé senzory, spektrometry jsou pak navíc
energeticky citlivé, zobrazovací dráhové detektory jsou polohově citlivé radiační senzory. rtg diagnostice též
používala luminiscenční stínítka, která byla později doplněna zesilovači obrazu příp.2). Měření energetických spekter hlavním zdrojem poznatků hvězdách galaxiích vzdáleném vesmíru,
o složení látek, vlastnostech atomů molekul, struktuře atomových jader, povaze interakcích elementárních
částic.2. Nyní používají multidetektorové systémy prostorově
vhodně rozmístěných detektorů, které poskytují informace místech dopadu záření, nebo úhlech,
z nichž záření přilétá. spektrometrii dále přímo založena řada analytických metod jako rentgen-fluorescenční
analýza, aktivační analýza, nukleární magnetická rezonance, Mössbauerovská spektroskopie, nepřímo pak i
scintigrafie, metody Dopplerovské interferometrické.1. Nejjednodušším
(dříve používaným) zobrazovacím detektorem fotografický film. Většina těchto poznatků pro nás jiným způsobem nedostupná již pro velkou vzdálenost (ve vesmíru),
nebo submikroskopické rozměry hluboko uvnitř mikrosvěta. Bez spektrometrie bychom toho světě věděli
podstatně méně.
Stínění, kolimace filtrace detekovaného záření
V mnoha případech nestačí umístit samotný "holý" detektor požadovaného záření určitého místa
a registrovat přicházející kvanta.cz/DetekceSpektrometrie. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
a magnetické spektrometry; podrobněji budou popsány níže.5
"Polovodičové detektory".10.htm 54) [15.
Příkladem jsou scintilační kamery (§4.
■ Zobrazovací detektory kamery,
které zobrazují (vizuálně nebo elektronicky) prostorové rozložení intenzity záření. Takový
částicový kalorimetr skládá vrstev materiálů vysokou hustotou nichž vysokoenergetické částice
vyrážejí sekundární záření, které detekováno vloženými detektory, nejčastěji scintilačními.
Spektrometrie mocný nástroj fyzikálního poznání aplikací
Považujeme užitečné zde připomenout klíčovou úlohu spektrometrických metod analýzy elektromagnetického
a korpuskulárního záření pro fyzikální poznání aplikace fyzikálních metod různých oblastech přírodovědy, průmyslu
a medicíny.
■ Dráhové detektory částic,
které měří zviditelňují vyhodnocují dráhy pohybu jednotlivých částic prostoru, včetně
jejich zakřivení magnetickém poli.RNDr. Vedle vlastního analyzovaného záření místě měření téměř
vždy vyskytuje další nežádoucí rušivé záření. jednak přírodní záření (přírodní radiační pozadí
- kosmické záření, radioaktivita prostředí), záření případných dalších okolních zdrojů, někdy nežádoucí
složky vlastním měřeném záření. Dosahuje toho buď základě materiálových efektů
- fotochemických reakcí, kondenzace kapiček páry nebo vznik bublinek přehřáté kapalině (viz
níže "Detektory stop částic"), nebo elektronicky složitými systémy velkého množství
prostorově rozmístěných detektorů (viz níže "Uspořádání konfigurace detektorů", obr. Při odpovídající kalibraci
jsou vhodně upravené sumární impulsy těchto fotonásobičů úměrné energii detekovaných částic
