V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
2 "Fotografická detekce ionizujícího záření";
jejich problematika aplikace často prolínají. Fotografické a
materiálové detektory budou společně popsány níže §2.2.
3.: principiálního hlediska jsou fotografické detektory vlastně materiálovými detektory. Sem patří plynové ionizační komory (včetně proporcionálních
a G. Mezi tyto nejjdenodušší detektory patří filmové termoluminiscenční dozimetry, ionizační
komory včetně G.RNDr. Podle principu detekce rozeznáváme tři skupiny detektorů:
q Fotografické,
založené fotochemických účincích záření (filmové dozimetry, rtg filmy, jaderné emulze),
nebo využívající fotografické zobrazení stop částic určitém látkovém prostředí (mlžné a
bublinové komory- tuto skupinu detektorů jsme zde zařadili poněkud nekonvenčně). Spektrum
tedy vyjadřuje energetické rozložení (relativní zastoupení) kvant studovaného záření.1.
Pozn.
q Materiálové,
využívající dlouhodobější změny vlastností určitých látek (složení, barva radiochromatické
detektory, excitace termoluminiscenční OSL dozimetry) působením ionizujícího záření.11) této kapitoly; tato skupina detektorů je
daleko nejdůležitější. jeho další
charakteristiky.2.-M. Všechny tyto typy elektronických detektorů záření budou
podrobně rozebírány většině textu (§2.2. Vzhledem k
nízké citlivosti jsou použitelné pouze pro vysoké intenzity záření dlouhodobou kumulativní
detekci (podobně jako detektory fotografické).
Slábnutí odezvy fading
U většiny materiálových kumulativních detektorů setkáváme nepříznivým jevem zvaným fading: slábnutí signálu
- odezvy detektoru časem, němuž dochází průběžně období mezi ozářením vyhodnocením. detektorů.
q Elektronické,
v nichž část absorbované energie ionizačního záření převádí elektrické proudy impulsy (ať
již přímým nebo zprostředkovaným způsobem), které zesilují vyhodnocují v
elektronických aparaturách (obr. Podle komplexnosti měřené informace můžeme měřící přístroje ionizujícího záření rozdělit na:
■ Detektory záření,
udávající pouze intenzitu záření, resp.1). důsledku
fyzikálních chemických vlivů materiálu detektoru dochází spontánnímu mizení latentního obrazu u
fotografických materiálů, spontánní deexcitaci metastabilních elektronových hladin termoluminiscenčních a
OSL dozimetrů.
Ve spektrometrickém režimu mohou pracovat především scintilační detektory, polovodičové detektory
http://astronuklfyzika.10. důvodu jejich
širokého použití specifických vlastností jsou však často zařazovány samostatné skupiny.htm 54) [15.
■ Spektrometry ionizujícího záření,
které měří nejen intenzitu počet kvant záření, ale energii kvant záření příp. počet kvant záření, bez informace druhu záření jeho
energii.3 §2.
Spektrometrie ionizujícího záření též označuje souhrnným názvem jaderná spektroskopie.2008 12:15:06]
. detektorů), scintilační detektory, polovodičové detektory, mikrokalorimetrické
detektory, magnetické spektrometry. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
2.cz/DetekceSpektrometrie. Detektory tohoto
druhu budou rozebírány níže §2. Základní blokové schéma elektronického detektoru záření.1.
Obr. Výsledkem většinou energetické spektrum N(E), zachycující graficky
závislost četnosti kvant čili intenzity záření (na svislé ose) energii (vodorovná osa).-M.1
