V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Základní blokové schéma elektronického detektoru záření.-M.2.: principiálního hlediska jsou fotografické detektory vlastně materiálovými detektory. Výsledkem většinou energetické spektrum N(E), zachycující graficky
závislost četnosti kvant čili intenzity záření (na svislé ose) energii (vodorovná osa).-M.
Slábnutí odezvy fading
U většiny materiálových kumulativních detektorů setkáváme nepříznivým jevem zvaným fading: slábnutí signálu
- odezvy detektoru časem, němuž dochází průběžně období mezi ozářením vyhodnocením.3 §2.10.
Ve spektrometrickém režimu mohou pracovat především scintilační detektory, polovodičové detektory
http://astronuklfyzika. Detektory tohoto
druhu budou rozebírány níže §2.
Spektrometrie ionizujícího záření též označuje souhrnným názvem jaderná spektroskopie.RNDr. jeho další
charakteristiky. důsledku
fyzikálních chemických vlivů materiálu detektoru dochází spontánnímu mizení latentního obrazu u
fotografických materiálů, spontánní deexcitaci metastabilních elektronových hladin termoluminiscenčních a
OSL dozimetrů. Všechny tyto typy elektronických detektorů záření budou
podrobně rozebírány většině textu (§2. důvodu jejich
širokého použití specifických vlastností jsou však často zařazovány samostatné skupiny. Fotografické a
materiálové detektory budou společně popsány níže §2.2 "Fotografická detekce ionizujícího záření";
jejich problematika aplikace často prolínají.1.
■ Spektrometry ionizujícího záření,
které měří nejen intenzitu počet kvant záření, ale energii kvant záření příp. Sem patří plynové ionizační komory (včetně proporcionálních
a G.1.1). počet kvant záření, bez informace druhu záření jeho
energii.
Obr. Mezi tyto nejjdenodušší detektory patří filmové termoluminiscenční dozimetry, ionizační
komory včetně G.2. Podle principu detekce rozeznáváme tři skupiny detektorů:
q Fotografické,
založené fotochemických účincích záření (filmové dozimetry, rtg filmy, jaderné emulze),
nebo využívající fotografické zobrazení stop částic určitém látkovém prostředí (mlžné a
bublinové komory- tuto skupinu detektorů jsme zde zařadili poněkud nekonvenčně). Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
2.cz/DetekceSpektrometrie.
q Elektronické,
v nichž část absorbované energie ionizačního záření převádí elektrické proudy impulsy (ať
již přímým nebo zprostředkovaným způsobem), které zesilují vyhodnocují v
elektronických aparaturách (obr.1. Vzhledem k
nízké citlivosti jsou použitelné pouze pro vysoké intenzity záření dlouhodobou kumulativní
detekci (podobně jako detektory fotografické).
q Materiálové,
využívající dlouhodobější změny vlastností určitých látek (složení, barva radiochromatické
detektory, excitace termoluminiscenční OSL dozimetry) působením ionizujícího záření.
Pozn.2.htm 54) [15. detektorů.2008 12:15:06]
.11) této kapitoly; tato skupina detektorů je
daleko nejdůležitější. detektorů), scintilační detektory, polovodičové detektory, mikrokalorimetrické
detektory, magnetické spektrometry.
3. Podle komplexnosti měřené informace můžeme měřící přístroje ionizujícího záření rozdělit na:
■ Detektory záření,
udávající pouze intenzitu záření, resp. Spektrum
tedy vyjadřuje energetické rozložení (relativní zastoupení) kvant studovaného záření
