Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 487 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
alfa. Terapie štítné žlázy radiojódem 131 J Významnou výjimkou (kde "vhodnou selektivně vychytávanou látku máme") karcinom štítné žlázy, kde thyroidální nádorové buňky zpravidla zachovávají schopnost vychytávat akumulovat jód, stejně jako zdravé buňky štítné žlázy (tak tomu především nádorových buněk diferencovaného karcinomu štítné žlázy). Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření Radioisotopová terapie otevřenými zářiči Aplikujeme-li organismu radioaktivní látku, vstoupí metabolického procesu způsobem, který je dán chemickou formou látky její farmakokinetikou. U smíšených zářičů beta-gama však záření gama může být výhodou využito pro scintigrafické zobrazení distribuce radiofarmaka organismu monitorování průběhu terapie - viz kap. Aplikujeme-li tedy radioaktivní jód 131 J (T1/2=8dnů, Eβmax=606keV, γ 284keV(6%), (364keV(81%), 637keV(7%), 723keV(2%); aplikace perorálně formě roztoku jodidu sodného), vychytává tento radionuklid nádorových buňkách štítné žlázy (stejně jako neaktivní jód, chemické vlastnosti jsou stejné, buňky "nepoznají"), vzdálených metastázách. Optimální dávkování aktivity terapeutického radionuklidu vychází kompromisu mezi maximálním požadovaným radiačním účinkem cílové tkáni radiotoxicitou preparátu, který se často vychytává radiačně zatěžuje jiné tkáně orgány. hormonální stimulaci). Pak se teprve aplikuje hlavní terapeutická aktivita radiojódu, jejíž příslušná část již může "nerušeně" vychytat metastázách a způsobit tam požadovaný terapeutický efekt. Záření beta 131J, které v tkáni poměrně krátký dolet (max. základě důkladných laboratorních a klinických zkoušek pro každé terapeutické radiofarmakum stanovena doporučená aplikovaná aktivita, většinou přepočítaná buď váhu pacienta, nebo plochu povrchu těla pacienta (empirický vzorec výšky váhy pacienta); výjimkou aplikace kloubů (viz níže), kde hodnoty doporučené aplikované aktivity jsou dány velikostí kloubu. Záření gama této metody jen malý terapeutický účinek a jeho přítomnost naopak způsobuje nežádoucí ozáření jiných orgánů tkání než cílové tkáně.htm (44 49) [15.cz/JadRadMetody. Takovými smíšenými terapeutickými radionuklidy s použitelnou složkou záření jsou především 131I 364keV(81%)], dále 153Sm 70keV(5%) 103 keV(28%)], 186Re 137keV(9%)], 177Lu 113keV(3%) 208keV(6%)], 166Ho 48-58keV(9%) 81keV(6%)], nebo 223Ra [řada linií γ 0,15-1 MeV]. Před vlastní radionuklidovou terapií karcinomu štítné žlázy nejprve provádí chirurgické odstranění štítné žlázy (totální thyroidektomie). Aplikace otevřených radionuklidů používá pro nenádorovou terapii radionuklidové synovektomii. Následuje aplikace tzv.RNDr. Pro terapii karcinomu štítné žlázy aplikuje aktivita cca 7GBq radiojódu. eliminační dávky radiojódu (cca 3GBq), která zlikviduje případnou funkční tkáň štítné žlázy, zbylou chirurgickém výkonu (pacient pak musí trvale užívat thyroxin, hormon štítné žlázy).4 "Radioisotopová scintigrafie".10. Pozn.2008 12:14:48] . Pro terapii otevřenými radionuklidy vhodné pouze záření malou pronikavostí (krátkým doletem), především záření beta (jehož dosah tkáni zpravidla menší než 4mm), popř. Podaří-li nám označit vhodným radionuklidem látku, která selektivně vychytává akumuluje nádorové tkáni, můžeme dostat velmi efektivní způsob radiační likvidace tumoru "zevnitř".4 "Radioisotopová scintigrafie". mm, efektivní dolet R90 činí jen cca 0,8mm), likviduje svými ionizačními účinky nádorovou tkáň "zevnitř", tedy selektivně, při minimální radiační zátěži okolních zdravých tkání.: Stojí povšimnutí, základní požadavek "co nejvíce beta, nejméně gama" radionuklidy pro terapii je opačný než radionuklidy pro diagnostiku (scintigrafii), kde hlavní složkou musí být záření gama záření beta by mělo být zastoupeno nejméně, nebo vůbec (jak tomu ideálně 99mTc) viz kap. Krátký dolet tohoto záření tkáni zajišťuje, účinek záření lokalizován orgán oblast tkáně, níž se radioaktivní látka vychytala. Prostřednictvím záření gama 364keV lze průběžně radiometricky a scintigraficky monitorovat průběh terapie vylučování aktivity organismu rozmístění akumulujících http://astronuklfyzika. Pro zjištění metastáz provede scintigrafie aplikaci diagnostické aktivity 131J příp. Pro většinu nádorových procesů bohužel takovou vhodnou látku nemáme