V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
RNDr. Umisťují ozařovacího svazku buď přímo
("do vzduchu") pro mapování intezity svazku, nebo vkládají vhodných vodních či
plastových fantomů, modelujících typické anatomické struktury pro ozařování. několik otvorů, rozdělujících svazek několika částí. Tím možno pro svazek záření vytvořit
otvor libovolného tvaru, popř. Kombinací více takto modulovaných polí různých směrů dosahuje optimálnějšího rozložení
dávky, selektivního ozáření cílové tkáně při lepším šetření okolních tkání kritických orgánů. Kolimátory MLC mají větší počet lamel (cca 60-120) tloušťky 5-
10mm, které pomocí elektromotorků mohou nezávisle posunovat. Rozdělením těchto clon samostatně
pohyblivé segmenty byl zkonstruován velmi flexibilní mnoholamelový kolimátor (MLC Multi Leaf Collimator),
nasazený výstup svazku urychlovače obr.3.2008 12:14:48]
.
Pro správnou souhru celého tohoto složitého "technologického řetězce" zapotřebí
spolupráce zkušeného radiologického fyzika. Metoda označuje
zkratkou IMRT (Intensity Modulated Radio Therapy) radioterapie řízenou (modulovanou) intenzitou svazku. Okraje lamel bývají
vhodně tvarovány, aby kopírovaly rozbíhavý ozařovací svazek pro omezení "polostínu".
Modulace ozařovacích svazků
Radioterapie modulovanou intenzitou svazku IMRT
K dosažení lepší homogenity ozáření nádoru svazků záření vkládají vhodně tvarované filtry (klínové,
vykrývací bloky) clony kolimárory vymezující velikost pole. Vysoké nároky jsou kladeny přesnost a
reprodukovatelnost geometrické polohy pacienta vůči svazku záření aby ozařovaný cílový objem
byl přesně nastaven souřadnicovém systému ozařovače. Dále stanoví frakcionování dávky.
Z těchto údajů požadované dávky záření cílové tkáni (tato dávka závisí druhu nádoru na
jeho radiosenzitivitě), jakož maximální toleranční dávky okolních kritických orgánech, se
vypočítá intenzita, energie geometrické parametry svazku záření, včetně přesného nastavení
ozařovacích pozicí úhlů.
Ozáření provádí několika směrů, přičemž během ozáření pomocí elektromotorků mění pozice jednotlivých
lamel kolimátoru dochází modulaci intenzity svazku tím dávky jednotlivých částech ozařovaného
objemu.
http://astronuklfyzika. portálové snímky; ještě dokonalejší
je systém IGRT, viz níže. Elektromotorky pohánějící lamely jsou počítačově řízeny MLC kolimátor elektronicky tvarovatelný. verifikační systém. Monitorování dávky
se provádí též "in vivo", přímo při ozařování pacienta.10.
U moderních ozařovacích systémů ozařovací verifikační technologie integrována do
jednoho ozařovacího přístroje.2. Používají pro různé značky
(markery) zakreslené umístěné povrchu těla laserové zaměřovače. Naproti ozařovači jsou v
gantry zabudovány detektory umožňující při prozařování vytvořit tzv.
Pro zajištění potřebné přesnosti radioterapie zapotřebí tzv. Rozpracovávají systémy 3-D gelové
dozimetrie, umožňující stanovit prostorovou distribuci dávky ozařovaném objemu (gel naplněn
ve fantomu modelujícím ozařovanou strukturu).6.htm (36 49) [15.cz/JadRadMetody.1, pasáž "3-D
gelové dozimetry").
Zajišťuje konstrukce speciálních kolimátorů MLC, které upravují tvarují, modulují svazek záření při výstupu z
ozařovače (lineárního urychlovače). Celý kolimátor dále může
otáčet. Tato metoda poměrně náročná jak stádiu
vytvoření fantomu, tak hlediska vyhodnocení (podrobnější popis §2. Pro
dozimetrickou verifikaci používají nejčastěji ionizační komůrky nebo diodové detektory v
lineárním nebo dvojrozměrném maticovém uspořádání. Celý proces plánování a
následné radioterapie nyní již značné míry automatizován použití počítačového softwaru,
který zpracovává výchozí rtg obrazy, konstruuje isodosní křivky počítá lokální dávky, vytváří
ozařovací předpis podle něj pak při vlastním ozařování řídí funkci pohyby ozařovače. Vojtěch Ullmann: Detekce aplikace ionizujícího záření
přesné prostorové znalosti vnitřní anatomie okolí cílové tkáně daného pacienta; svazky záření jsou tak
přizpůsobeny cílovému objemu
