V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
*) Dnes víme, hlavní zdroj obtíží jak Newtonovského, tak původního Einsteinova kosmologického modelu, je
společný: předpoklad statičnosti (časové neproměnnosti) vesmíru. Při použití na
statickou kosmologii však původní Einsteinovy rovnice (2. Místo modifikace Newtonova
zákona spíše mělo modifikovat druhé východisko Newtonovské kosmologie vzdát se
předpokladu statičnosti vesmíru; něco takového ovšem tehdy mohlo sotva někoho napadnout.19) (jež dnes označuje jako Yukawova typu), který
ubývá nekonečna natolik rychle, výrazy pro potenciál intenzitu gravitačního pole buzeného
homogenně rozloženou hmotou konvergují.Ullmann V. Vytvoření Einsteinovy obecné teorie
relativity moderní fyziky gravitace vytyčilo zcela nové obzory kosmologii, pro kterou položilo
pevný vědecký základ.: Relativistická kosmologie
účinek vyruší.ϕ (5. Aby tato modifikace Newtonova zákona neovlivnila
souhlas experimentem který existuje rámci sluneční soustavy, musí být "kosmologická
konstanta" dostatečně malá ~10-45m-2). světle později zjištěných skutečností lze říci, že
Seeligerův pokus odstranění gravitačního paradoxu nebyl úspěšný.
Stojí zmínku, mnohé základní poznatky relativistické kosmologie ohledně dynamiky expanze vesmíru,
kritické hustoty pod. Tento předpoklad však 20.let všem
přírodovědcům včetně Einsteina zdál být naprosto přirozený jeho oprávněnosti nijak nepochybovalo.50) chovaly podobně nevýhodně jako
starší Poissonova rovnice jediným homogenním statickým řešením zde Minkowskiho
prostoročas odpovídající prázdnému plochému prostoru *). Má-li být hmota statické
rovnováze, musí být intenzita gravitačního pole všude nulová, takže podle Newtonova gravitačního
zákona vyjádřeného tvaru
div neboli ,
musí být všude nulová rovněž hustota hmoty rámci Newtonova zákona tedy statickým
"vesmírem" mohl být pouze prázdný prostor.1)
Tato rovnice jako řešení potenciál (1.2008 12:14:37]
.
Relativistická kosmologie
Jelikož interakce kosmických objektů nacházejících velkých vzdálenostech sebe probíhá
především prostřednictvím gravitace, nepřekvapuje, řešení základních kosmologických
problemů pomáhají vyzkumy pravě oblasti gravitace. Vyšel
přitom předpokladu homogenity izotropie rozložení hmoty vesmíru., lze získat rámci Newtonovské kosmologie, pokud homogenní izotropní rozložení hmoty
http://astronuklfyzika.ϕ, způsobující "slábnutí"
gravitace velkých vzdálenostech:
∆ϕ Λ. Seeliger pokusil modifikovat Newtonův gravitační
zákon tím, Poissonovy rovnice přidal další "kosmologický" člen -Λ.cz/Gravitace5-1. Uvedené rovnici vyhovuje konstantní potenciál, který
dává nulovou intenzitu gravitačního pole. Pro skutečně nekonečný případ však tyto síly každého směru jsou nekonečně
velké; celková síla, intenzita pole potenciál při integraci divergují.htm 11) [15.1917 pokusil aplikovat
své gravitační rovnice vesmír jako celek vytvořit tak první relativistický model vesmíru. Navíc domníval, ve
shodě pevným přesvědčením fyziky filosofie doby, vesmír statický.Einstein toho byl dobře vědom, tak hned r.10. A
