V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Ullmann V. Tedy čas (chod standartních hodin) daném místě závisí nejen rychlosti jejich
pohybu, ale potenciálech gravitačního pole tomto místě; podobně gravitační pole ovlivňuje i
délková měřítka.3b) zde totiž ukazuje, těchto
světočárách není splněna speciálně relativistická podmínka ηik(dxi/dτ)(dxk/dτ) -c2 vlastní čas zde
již nesouvisí prostoročasovými souřadnicemi vztahem dτ2 (1/c). Tedy zdroj pravé straně rovnice (2.3b) měl být celkovým tenzorem
energie-hybnosti včetně gravitačního pole.5). skutečnosti ale musí platit zákon zachování (Tik
(m) Tik
(g)),k pro celkový (úhrnný) tenzor energie-hybnosti, který zahrnuje též energii hybnost
gravitačního pole.(∂ψkl/∂xi)] (2. Dospíváme tak
k poznatku, uspokojivý výklad gravitačních jevů vyžaduje revizi základních fyzikálních pojmů
speciální teorie relativity, včetně nového pohledu strukturu prostoru času [247]. geometrické terminologii znamená, gravitační pole ovlivňuje geometrické
vlastnosti prostoročasu prostoročas stává obecně zakřiveným Riemannovským. Podobně jako elektrodynamice zavádějí dodatečné podmínky ψik
,k 0
analogické Lorentzově podmínce.htm 10) [15. Gupta [111] ukázal, tato cesta již může vést k
uspokojivé relativistické teorii gravitace.: OBECNÁ TEORIE RELATIVTITY fyzika gravitace
kde Tik
(m) tenzor energie-hybnosti všech těles, látek polí výjimkou samotného pole
gravitačního. Element
prostoročasového intervalu tím vlastní čas) dán vztahem ds2 -c2dτ2 gik(x)dxidxk, kde gik =
ηik (2G/c2)ψik.
To ale neznamená, gravitační jevy lze uspokojivě popsat rámci speciální teorie relativity.3a) již nelineární (viz §2. Tenzor energie-hybnosti
gravitačního pole oTik
(g) vypočítaný rovnic (2.
Rovnice pohybu testovacích částic gravitačním poli (2.d/dτ(ψikdxk/dτ) (dxk/dτ). Tímto postupem lze získat když jsou zde problémy s
jednoznačností) správné Einsteinovy rovnice gravitačního pole, které jsou rozdíl výchozích
rovnic (2. Protože přesný výraz pro tenzor energie-hybnosti
gravitačního pole bylo možno určit jen základě přesných rovnic pole, které rámci dané
teorie nejsou známy, třeba užít metody postupných aproximací.3b)
Ani speciálně relativistická tenzorová teorie gravitace ještě není dokonalá správná: plyne ní
diferenciální zákon zachování Tik
(m),k= který nebere úvahu gravitační pole mohl platit jen
tehdy, kdyby nebylo žádné gravitační působení.10.ηik dxidxk.cz/Gravitace2-1. Rovnice pohybu testovací částice jsou
d2xi/dτ2 (G/c2) [2.
V dalším uvidíme, tomuto závěru (který zde plyne poměrně komplikovaného rozboru
speciálně relativistické teorie gravitace) lze dojít přímo základě jednoduchých úvah o
univerzálnosti gravitace teprve potom odvodit již rovnou správné rovnice gravitačního pole -
http://astronuklfyzika.(dxl/dτ).3a) vznikne druhá aproximace ještě přesnějším tenzorem energie-hybnosti
gravitačního pole 2Tik
(g) tak dál.2008 12:14:35]
.3a) nulté aproximaci přidá pravé straně (2.3a),
z této rovnice první aproximaci spočte nový (upřesněný) tenzor energie-hybnosti 1Tik
(g), jehož
použitím rovnicích (2
