V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Podobně jako elektrodynamice zavádějí dodatečné podmínky ψik
,k 0
analogické Lorentzově podmínce. Tenzor energie-hybnosti
gravitačního pole oTik
(g) vypočítaný rovnic (2.cz/Gravitace2-1.3a),
z této rovnice první aproximaci spočte nový (upřesněný) tenzor energie-hybnosti 1Tik
(g), jehož
použitím rovnicích (2.: OBECNÁ TEORIE RELATIVTITY fyzika gravitace
kde Tik
(m) tenzor energie-hybnosti všech těles, látek polí výjimkou samotného pole
gravitačního.5).(dxl/dτ).htm 10) [15. Tímto postupem lze získat když jsou zde problémy s
jednoznačností) správné Einsteinovy rovnice gravitačního pole, které jsou rozdíl výchozích
rovnic (2. geometrické terminologii znamená, gravitační pole ovlivňuje geometrické
vlastnosti prostoročasu prostoročas stává obecně zakřiveným Riemannovským.Ullmann V. Dospíváme tak
k poznatku, uspokojivý výklad gravitačních jevů vyžaduje revizi základních fyzikálních pojmů
speciální teorie relativity, včetně nového pohledu strukturu prostoru času [247].d/dτ(ψikdxk/dτ) (dxk/dτ).3b) zde totiž ukazuje, těchto
světočárách není splněna speciálně relativistická podmínka ηik(dxi/dτ)(dxk/dτ) -c2 vlastní čas zde
již nesouvisí prostoročasovými souřadnicemi vztahem dτ2 (1/c).3b) měl být celkovým tenzorem
energie-hybnosti včetně gravitačního pole. Tedy čas (chod standartních hodin) daném místě závisí nejen rychlosti jejich
pohybu, ale potenciálech gravitačního pole tomto místě; podobně gravitační pole ovlivňuje i
délková měřítka. Gupta [111] ukázal, tato cesta již může vést k
uspokojivé relativistické teorii gravitace.
Rovnice pohybu testovacích částic gravitačním poli (2. Rovnice pohybu testovací částice jsou
d2xi/dτ2 (G/c2) [2. Element
prostoročasového intervalu tím vlastní čas) dán vztahem ds2 -c2dτ2 gik(x)dxidxk, kde gik =
ηik (2G/c2)ψik.3b)
Ani speciálně relativistická tenzorová teorie gravitace ještě není dokonalá správná: plyne ní
diferenciální zákon zachování Tik
(m),k= který nebere úvahu gravitační pole mohl platit jen
tehdy, kdyby nebylo žádné gravitační působení.2008 12:14:35]
.10. skutečnosti ale musí platit zákon zachování (Tik
(m) Tik
(g)),k pro celkový (úhrnný) tenzor energie-hybnosti, který zahrnuje též energii hybnost
gravitačního pole.
To ale neznamená, gravitační jevy lze uspokojivě popsat rámci speciální teorie relativity. Protože přesný výraz pro tenzor energie-hybnosti
gravitačního pole bylo možno určit jen základě přesných rovnic pole, které rámci dané
teorie nejsou známy, třeba užít metody postupných aproximací.
V dalším uvidíme, tomuto závěru (který zde plyne poměrně komplikovaného rozboru
speciálně relativistické teorie gravitace) lze dojít přímo základě jednoduchých úvah o
univerzálnosti gravitace teprve potom odvodit již rovnou správné rovnice gravitačního pole -
http://astronuklfyzika.3a) vznikne druhá aproximace ještě přesnějším tenzorem energie-hybnosti
gravitačního pole 2Tik
(g) tak dál.3a) nulté aproximaci přidá pravé straně (2. Tedy zdroj pravé straně rovnice (2.ηik dxidxk.(∂ψkl/∂xi)] (2.3a) již nelineární (viz §2
