V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
§1.htm 10) [15.2008 12:14:35]
. Řešením této d'Alembertovy rovnice tedy retardovaný potenciál
vyjadřující (časovou proměnnou nikoli ale t-r'/c) konečnou rychlost šíření gravitačního pole,
rovnou rychlosti světla, podobně jako elektrodynamice srovnejme vztahem (1. Dále, pohybové rovnice skalární
teorii vedou sice stáčení perihelia Merkura, avšak toto stáčení asi šestkrát menší hlavně
opačného směru než pozoruje [16].5.47) §1. Jelikož Maxwellova
elektrodynamika zobecněním Coulombovy elektrostatiky, lze očekávat, podobné zobecnění
Newtonova zákona povede správné relativistické teorii gravitace.
Nepoužitelnost Nordtrömovy skalární teorie gravitace pramení především toho, gravitační pole
je buzeno pouze klidovou hmotností Ti
i, což odporuje principu ekvivalence.
Hustota rozložení klidové hmotnosti ρo(x) speciální teorii relativity rovna Ti
i/c2 takže
gravitační pole bude skalární teorii gravitace buzeno podle rovnice G(ϕ, ϕ,k ϕ,k,l) K. Víme, např. Gravitační zákon této Nordströmově teorii gravitace
[191] tvar d'Alembertovy rovnice
o (4πG/c2) Tj
j ,
(kde ηik ∂2/∂xi∂xk d'Alembertův diferenciální operátor), která zobecněním Poissonovy
rovnice (1.: OBECNÁ TEORIE RELATIVTITY fyzika gravitace
Snahy relativistickou reformulaci Newtonovy teorie gravitace datují prvopočátků teorie
relativity.
elektromagnetická energie obsažená tělese přispívá jeho tíhové hmotnosti (Eötvösův pokus viz
následující odstavec).
Přímočarý způsob relativistického přepisu Newtonova gravitačního zákoná modifikace
(zobecnění) Poissonovy rovnice (1. Přirozeně přitom vycházelo Maxwellovy elektrodynamiky, která byla době je
jím vlastně dodnes) vzorem konzistentní, dokonale propracované ucelené relativisticky invariantní
teorie pole, navíc dobře ověřené praxi.Ti
i Tvar
funkce určí požadavku Lorentz-invariantnosti, platnosti principu superpozice platnosti
Newtonova zákona pro statický případ.
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace2-1.28'). Nejjednodušší verze snaží zachovat skalární charakter
Poissonovy rovnice: gravitační pole popisuje prostoročasovým skalárním potenciálem ϕ(x),
přičemž jeho zdrojem bude rovněž skalární veličina charakterizujicí rozložení klidové hmotnosti.28').10.4 jsme ukázali těsnou analogii mezi Newtonovým
gravitačním zákonem Coulombovým zákonem elektrostatiky. tomto předpokladu jsou více
či méně založeny všechny pokusy zahrnutí gravitačních jevů speciálni teorie relativity.Ullmann V. Rovněž známé pozorování ohybu světelných paprsků gravitačním poli
ukazuje, fotony nulovou klidovou hmotností (mající pouze elektromagnetickou energii) mají
nenulovou tíhovou hmotnost vykazují gravitační interakci
