Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 426 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
htm 10) [15.: OBECNÁ TEORIE RELATIVTITY fyzika gravitace metrického tenzoru jeho derivace; nazývají Christoffelovy koeficienty afinní konexe (jejich význam bude ukázán §2.4). Obecný princip relativity vzatý izolovaně však fyzikálně bezobsažný, protože každý fyzikální zákon lze formálně přepsat tak, aby vyhovoval obecnému principu relativity (měl stejnou formu ve všech vztažných soustavách) aniž nějak rozšíří nebo prohloubí fyzikální význam tohoto zákona. Po vzniku speciální teorie relativity stalo jasné, každý fyzikální zákon který chce činit nároky na obecnost správnost, musí vyhovovat principům STR. Newtonův gravitační zákon vyjádřený pomocí Poissonovy rovnice 4πGρ neobsahuje žádné časové derivace. Podle tohoto zákona tedy gravitační pole ϕ(x,y,z,t) nějakém místě (x,y,z) okamžiku dáno okamžitým rozložením hmoty (x,y,z,t) celém prostoru tomtéž okamžiku Změna distribuci hmoty nějakém místě se projeví okamžitě gravitačním poli celém prostoru rozruch Newtonově gravitačním poli se šíří nekonečně rychle.cz/Gravitace2-1.5 1. Rovnice (2.4. Zákony elektrodynamiky žádnou reformulaci nepotřebovaly, Maxwellovy rovnice již svém klasickém tvaru jsou Lorentz-invariantní (na základě elektrodynamiky vlastně STR vznikla). Jiná situace Newtonovým gravitačním zákonem, který nejen není relativisticky invariantní, ale přímém rozporu druhým základním principem STR principem existence konečné maximální možné rychlosti šíření interakcí.Ullmann V. Newtonův gravitační zákon založen představě okamžitého působení na dálku nutně tedy jen přibližným zákonem použitelným pouze při malých rychlostech příliš velkých hmotnostech (aby gravitační pole bylo slabé). pomocí metriky) lze zachytit zdánlivé síly působící na hmotná tělesa neinerciálních vztažných soustavách Podobně všechny ostatní fyzikální zákony (např. zákony elektrodynamiky) lze vyjádřit obecně invariantním tvaru platném libovolné vztažné soustavě viz §2.6). http://astronuklfyzika. jejich působení pohyb těles nebo na elektromagnetické jevy. takto zapsaných rovnicích explicitně figurují též složky metrického tenzoru gik jejich derivace podle souřadnic. Přítomnost složek gik fyzikálních zákonech vyjadřuje vliv zdánlivých setrvačných sil, např.2a) nazývá rovnice geodetiky (zde však samozřejmě jedná přímku vyjádřenou jen křivočarých souřadnicích). Vidíme tedy, pomocí veličin gik (tj. Teprve spojení principem ekvivalence, který fiktivní setrvačné síly neinerciálních soustavách staví roveň skutečně existujícím gravitačním silám, dává obecnému principu relativity hluboký fyzikální význam: vede obecně invariantní teorie zdánlivých setrvačných sil Einsteinově teorii gravitace. Speciální teorie relativity však umožnila lépe pochopit hluboké souvislosti mezi jednotlivými zákony elektrodynamiky (viz §1. rámci speciální teorie relativity lze tak vybudovat obecně invariantni teorii zdánlivých setrvačných sil jejich vlivu všechny obecné fyzikální zákony (kromě gravitace).2008 12:14:35] .10. Reformulaci základních zákonů klasické Newtonovy dynamiky provedl Einstein hned při sestavování své speciální teorie relativity; kromě takových jevů jako dilatace času kontrakce délek objevily dalši zajímavé efekty závislost hmotnosti rychlosti, vztah ekvivalence hmotnosti energie další tím související důsledky