Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 425 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rovnice pohybu volné testovací částice inerciální soustavě d2x~i/ds2 vyjádřená obecné vztažné soustavě (tj.cz/Gravitace2-1.(dxk/dτ).htm 10) [15.2a) kde veličiny Γk i l lze vyjádřit pomocí metrického tenzoru: (2.(∂2x~m/∂xk∂xl). Tato rovnice invariantní vzhledem libovolné transformaci souřadnic xi→x'i (při použití soustavy souřadnic x'i dostaneme rovnici stejného tvaru, níž jsou nahrazeny x'). Neinerciální vztažné systémy jsou matematického hlediska vlastně soustavami křivočarých prostoročasových souřadnic.2b) Tyto veličiny (popisující působení "zdánlivých" setrvačných sil pohyb částice) obsahují složky http://astronuklfyzika.: OBECNÁ TEORIE RELATIVTITY fyzika gravitace soustavě pomocí transformace xi(x~k), bude těchto nových souřadnicích prostoročasový interval mít tvar ds2 gik(xj) dxi dxk (2.Ullmann V.(dxl/dτ) .(∂x~m/∂xk) ηlm (2. Rovnice pohybu volné hmotné částice při použití obecných (křivočarých) prostoročasových souřadnic obecně neinerciální vztažné soustavě) tedy tvar (2.2008 12:14:35] . Místo konstant ηik zde objevují nové veličiny gik(xj), jejichž funkční závislosti souřadnicích charakterizují vztah soustavy novými souřadnicemi k původní inerciální soustavě kartézskými souřadnicemi x~j. Protože tyto veličiny gik udávají předpis jak pomocí rozdílů souřadnic měřit skutečné vzdálenosti prostoročase, nazývají v diferenciální geometrii metrický tenzor.10.1') Jelikož vztažné soustavy vzhledem sobě pohybují zrychlením, transformace S→S~ nebude pevnou Lorentzovou transformací veličiny ∂x~m/∂xk budou obecně funkcemi místa času.1) kde gik(xj) (∂x~l/∂xi). křivočarých prostoročasových souřadnicích xi) tvar d2xi/dτ2 (∂xi/∂x~m)