V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Elektrický náboj definován jako invariantní skalární veličina, takže velikost náboje tělesa je
stejná všech inerciálních vztažných soustavách:
dq' ρ'. dx1dx2dx3 .,N),
které pohybují čtyřrychlostmi ui
a, pak tenzor energie-hybnosti může být definován jako
kde δ3(x) trojrozměrná Diracova delta-funkce.Ullmann V. Aplikace zákonitostí speciálni teorie
relativity však zavádí elektrodynamice jasnější jednotnější řád ukazuje hluboké vnitřní
souvislosti jevů, které jsou klasického hlediska chápány jako nezávislé empirické skutečnosti.
Základní veličinou elektrodynamiky elektrický náboj, pro nějž platí zákon zachování (1.10.: Gravitace její místo fyzice
Tik =
/ \
. Ti
k p.108)
Koncepci tenzoru energie-hybnosti výhodné zachovat případě, kdy nejedná skutečné
kontinuum.htm (35 38) [15.
| |
| |
\ /
Po transformaci obecné vztažné soustavy, níž daný objemový element pohybuje čtyřrychlostí
ui, bude tenzor energie-hybnosti ideální kapaliny dán vztahem
Tik p.
Čtyřrozměrná elektrodynamika
Maxwellovy rovnice elektrodynamiky, když původně vznikly základě klasických
nerelativistických představ, jsou invariantní vzhledem Lorentzově transformaci.
http://astronuklfyzika.δi
k (1..2008 12:14:32]
.
Tato jednota elektromagnetických zákonitostí zvláště zřetelně vystupuje při čtyřrozměrné
prostoročasové formulaci.cz/Gravitace1-6.
Elektrodynamika tedy nepotřebuje žádnou relativistickou reformulaci, teorie relativity nevede k
žádným novým neočekávaným elektromagnetickým jevům. Elektrodynamika
je proto základu relativistická elektromagnetické jevy jsou vlastně jediným případem, kdy se
s relativistickými efekty setkáváme běžném životě (není ale snadné toho všimnout!).ηik resp..31). Sestává-li vyšetřovaná soustava "bodových" částic hmotnostech (a=1,2,
