Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 420 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
111) který nazývá čtyřpotenciál.Ullmann V.2008 12:14:32] .46a,b) plyne, transformačních vlastností veličina ϕ chová jako časová veličiny =(A) jako prostorové složky 4-vektoru, takže elektrický skalární potenciál magnetický vektorový potenciál lze sjednotit jednoho 4-vektoru Ak (1.46a) (1. Veličiny proto přirozené sjednotit do jednoho 4-vektoru (c.10.ρ můžeme vyjádřit pomocí c.t jako j°= ρ.46b) lze potom sloučit jedné prostoročasové rovnice ž ∂2Ak/∂xm∂xm -(4π/c) (1.dx°/dt, lze komponenty 4-proudu definovat takto : jk dxk (1.31b) ∂ρ/∂t div vyjadřující zákon zachování elektrického náboje, lze potom zapsat čtyřrozměrném tvaru ∂ ∂xk neboli jk ,k (1.cz/Gravitace1-6.v, které jsou ρ. Složky vektoru proudové hustoty ρ.dxα/dt 1,2,3), vzhledem chování transformují jako dxα, tj. jako prostorové složky čtyřvektoru.ρ, j), tzv.45) čtyřrozměrném tvaru ∂Ak/∂xk Ak ,k (1. Rovnice (1.109) Protože složku c.109') Rovnici kontinuity (1.112) přičemž Lorentzova kalibrační podmínka (1.110) (4-divergence čtyřproudu rovna nule). Hustota elektrického náboje tedy transformuje jako časová složka nějakého čtyřvektoru.113) http://astronuklfyzika.vα .htm (36 38) [15.: Gravitace její místo fyzice Jelikož objem při přechodu jiné inerciální soustavě transformuje podle vztahu dV' √(1 V2/c2) dV transformační zákon pro stejný jako pro dx°: ρ/√(1 V2/c2). Podobně pro potenciál rovnic (1. čtyřproudu, jehož komponenty jsou j° c.ρ (1