V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
: Gravitace její místo fyzice
v obou soustavách splývají, jsou jedná tzv.10.
V případě speciální Lorentzovy transformace vztah (1.86')- odpovídají třem parametrům udávajícím
směr x',y',z' třem komponentám vektoru rychlosti pohybu soustavy vůči Množina všech
homogenních Lorentzových transformací (1.87) však dostaneme podmínku ηik ηlm al
i am
k,
která tyto koeficienty svazuje 10-ti rovnicemi (vzhledem symettrii indexech i,k).5c jsme ukázali, Lorentzova transformace geometricky znamená přechod mezi
kosoúhlými prostoročasovými souřadnicemi.
Dosazením transformačního vztahu (1.86') tvoří grupu spojitou 6-parametrovou Lorentzovu
grupu (Ą6).86') přejde (1. Poincarého grupu. Zůstává proto
pouze nezávislých transformačních koeficientů (1.86')
Na obr.69), takže koeficienty ai
k mají
hodnoty
(1.86') (1.1.2008 12:14:32]
. Taková vektorová nebo tenzorová rovnice platná jedné souřadnicové soustavě,
automaticky platí každé jiné soustavě souřadnic.Ullmann V.86), které homogenních
transformací vznikají přidáním čtyř transformací posunu počátku prostoročasových souřadnic x'i→x'i
+ bi, tvoří 6+4=10-parametrovou grupu tzv.cz/Gravitace1-6.
Rovněž množina všech nehomogenních Lorentzových transformací (1.
Transformační vztah (1. čtyřrozměrném prostoročase tyto fyzikální zákony přecházejí geometrické
vztahy mezi objekty prostoročase, které jsou nezávislé volbě prostoročasových souřadnic. homogenní Lorentzovy transformace
x'i ai
k (1. Navíc zákony mechaniky elektrodynamiky
nabývají zvláště jednoduchý názorný charakter, jsou-li vyjádřeny pomocí vztahů mezi vektory a
http://astronuklfyzika.htm (25 38) [15.86) obsahuje celkem 4×4=16 zdánlivě nezávislých koeficientů ai
k. při posunech
nebo pootočeních souřadnicových os), splnění principu relativity STR lze nejlépe vyjádřit tím, že
fyzikální zákony budou formulovány jako vektorové tenzorové rovnice čtyřrozměrném
prostoročase.86'')
Hlavním úkolem speciální teorie relativity formulace fyzikálních zákonů nezávisle inerciální
vztažné soustavě.
Podobně jako trojrozměrném prostoru klasické fyziky vektorový zápis fyzikálních zákonů zaručuje
jejich platnost nezávisle použitých prostorových souřadnicích (neměnnost např
