V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.
Ullmann V. Taková vektorová nebo tenzorová rovnice platná jedné souřadnicové soustavě,
automaticky platí každé jiné soustavě souřadnic.86') tvoří grupu spojitou 6-parametrovou Lorentzovu
grupu (Ą6). Poincarého grupu.86') přejde (1.cz/Gravitace1-6.10.87) však dostaneme podmínku ηik ηlm al
i am
k,
která tyto koeficienty svazuje 10-ti rovnicemi (vzhledem symettrii indexech i,k).
Podobně jako trojrozměrném prostoru klasické fyziky vektorový zápis fyzikálních zákonů zaručuje
jejich platnost nezávisle použitých prostorových souřadnicích (neměnnost např.86')- odpovídají třem parametrům udávajícím
směr x',y',z' třem komponentám vektoru rychlosti pohybu soustavy vůči Množina všech
homogenních Lorentzových transformací (1.69), takže koeficienty ai
k mají
hodnoty
(1.htm (25 38) [15.2008 12:14:32]
.86) obsahuje celkem 4×4=16 zdánlivě nezávislých koeficientů ai
k.
Rovněž množina všech nehomogenních Lorentzových transformací (1.5c jsme ukázali, Lorentzova transformace geometricky znamená přechod mezi
kosoúhlými prostoročasovými souřadnicemi.86'')
Hlavním úkolem speciální teorie relativity formulace fyzikálních zákonů nezávisle inerciální
vztažné soustavě.
Transformační vztah (1. homogenní Lorentzovy transformace
x'i ai
k (1. Navíc zákony mechaniky elektrodynamiky
nabývají zvláště jednoduchý názorný charakter, jsou-li vyjádřeny pomocí vztahů mezi vektory a
http://astronuklfyzika.86), které homogenních
transformací vznikají přidáním čtyř transformací posunu počátku prostoročasových souřadnic x'i→x'i
+ bi, tvoří 6+4=10-parametrovou grupu tzv.
V případě speciální Lorentzovy transformace vztah (1.: Gravitace její místo fyzice
v obou soustavách splývají, jsou jedná tzv.86')
Na obr.1. při posunech
nebo pootočeních souřadnicových os), splnění principu relativity STR lze nejlépe vyjádřit tím, že
fyzikální zákony budou formulovány jako vektorové tenzorové rovnice čtyřrozměrném
prostoročase.
Dosazením transformačního vztahu (1. Zůstává proto
pouze nezávislých transformačních koeficientů (1. čtyřrozměrném prostoročase tyto fyzikální zákony přecházejí geometrické
vztahy mezi objekty prostoročase, které jsou nezávislé volbě prostoročasových souřadnic.86') (1
