Fyzika - fundamentální přírodní věda

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V této úvodní kapitole se pokusíme nastínit některé metodologické aspekty stavby fyziky a jejího začlenění do kontextu ostatní přírodovědy a vědeckého poznání vůbec. Tyto metodologické poznámky mohou být zajímavé např. pro studenty a zájemce nefyzikálních profesí, kteří si chtějí udělat ucelený obraz o fyzikálních aspektech zkoumání přírody.

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: Vojtěch Ullmann

Strana 402 z 673

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
69) přímka =(V/c). Sledujme dvě události Aş(tA,xA,yA,zA) Bş(tB, xB,yB,zB) hlediska vztažné soustavy S http://astronuklfyzika. Takový prostoročasový diagram, němž vyznačena osa kolmá časová osa c. *) speciální teorii relativity často používá imaginární časová souřadnice x4= ict, která byla Minkowskim zavedena proto, aby geometrie prostoročasu formálně podobala geometrii Eukleidova prostoru. Zatímco Eukleidově geometrii vzdálenost mezi dvěma body rovna nule jen tehdy, když oba body splývají, interval mezi dvěma událostmi v prostoročase může být nulový tehdy, když obě události jsou sebe velmi daleko (např. Použití imaginární časové souřadnice však též nevýhody.5c.t' odpovídající soustavě S'.5c, přechod jiné inerciální soustavě pomocí Lorentzových transformací geometricky znamená přechod kosoúhlé soustavě prostoročasových souřadnic, jejíž osy jsou vůči původním osám nakloněny úhel daný vztahem tgα= V/c.1.htm (18 38) [15. Tento formalismus při geometrické intetepretaci STR některé výhody, např.ct.Ullmann V. Základem našeho poznávání objektivní reality jsou příčinné (kauzální) vztahy mezi jevy a událostmi.t (souřadnice z jsou vynechány) odpovídající výchozí vztažné soustavě znázorněn obr. Nejjednoduššími geometrickými objekty v prostoročase jsou již zmíněné světobody představující jednotlivé elementární události.cz/Gravitace1-6. Podívejme proto, jaká omezení příčinné vztahy mezi událostmi kladou zákonitosti STR.: Gravitace její místo fyzice Od normální Eukleidovské metriky liší záporným znaménkem časové souřadnice.2008 12:14:32] . Osa x', která dána podmínkou t'= 0, je podle (1.1. Lorentzova transformace může být znázorněna jako pootočení souřadnicového systému.x osa t', daná podmínkou x'=0, přímka (V/c). jednou takovou událostí může být vyslání rádiového signálu zde Zemi druhou událostí jím vyvolaný manévr kosmické rakety třebas někde Jupitera). Prostorové časové souvislosti mezi událostmi tělesy jsou vyjádřeny geometrickými vztahy mezi příslušnými útvary čtyřrozměrném prostoročase. Taková metrika označuje jako pseudoeukleidovská. t, aby měřítko časové ose bylo souměřitelné škálami osách prostorových. Tento úhel sklonu roste rychlostí soustavy S' vůči při V→c blíží 45°, kdy osy ct' splývají.10. Jelikož STR zabýváme pohyby rychlostech blízkých rychlosti světla, vhodné v prostoročasových diagramech časové ose místo prostého času vynášet časovou souřadnici x°= c. protože STR nám zde slouží jako základ pro vybudování obecné teorie relativity studium obecných vlastností prostoročasu, budeme zásadně používat reálnou časovou souřadnici . Jak tedy vidět obr. Zakrývá některé důležité strukturní vlastnosti plynoucí pseudoeukleidovského charakteru prostoročasu výpočtu některých fyzikálních veličin, které jsou reálné, používají operace komplexními čísly. těchto souřadnicových osách lze odečítat prostoročasové souřadnice libovolného světobodu (události) ve vztažné soustavě Aby bylo možno odečítat prostoročasové souřadnice těchto událostí vztažné soustavě S', pohybující vzhledem směru osy rychlostí třeba tomto diagramu vytyčit souřadnicové osy x'°= c. takového geometrického vyjádření Lorentzovy transformace velmi názorně plynou kinematické efekty STR jako kontrakce délek nebo dilatace času; rovněž zde snadno řeší známý paradox hodin [232],[242]. Hlavně však použití imaginární časové souřadnice ztrácí jakýkoliv význam obecné teorii relativity, kde geometrii zakřiveného prostoročasu nelze nijak "připodobnit" Eukleidově geometrii